O necelých 18 měsíců později se však měsíční objem transakcí propadl o 96 %. A7A5 se obchodoval prakticky za nulu a nebyl u něj zaznamenán žádný obchodní objem . Příběh A7A5 ukazuje, proč samotná odolnost smart kontraktu nestačí k obejití sankcí.
A7A5 byl stablecoin krytý rubly, který vydávala společnost Old Vector registrovaná v Kyrgyzstánu. Podle dostupných zpráv byly tokeny kryty rublovými vklady u Promsvjazbanky (PSB), ruské státní banky, na kterou se vztahují sankce .
Token byl také spojován s moldavským uprchlíkem, na nějž byly uvaleny sankce kvůli vměšování do voleb. A7A5 byl součástí širší ruské kryptoměnové platební sítě A7, která měla fungovat jako digitální paralela ke globálnímu systému SWIFT .
Růst pokračoval celé první měsíce po spuštění. V červenci 2025 přes A7A5 proudilo více než 1 miliarda dolarů denně a celkový objem směny překonal 8,5 miliardy dolarů . Společnost Chainalysis později uvedla, že stablecoin za méně než rok zpracoval převody v hodnotě 93,3 miliardy dolarů a stal se důležitým nástrojem pro napojení ruských firem na zahraniční trhy .
Podle TRM Labs tvořily v roce 2025 stablecoiny téměř 95 % přílivu prostředků k sankcionovaným subjektům a do sankcionovaných jurisdikcí. A7A5 a Tether (USDT) představovaly většinu těchto toků .
Pád A7A5 nebyl výsledkem jediné sankce. Spojené státy, Spojené království a Evropská unie postupně zacílily na různé vrstvy infrastruktury, která tokenu dávala praktickou hodnotu.
Srpen 2025: první zásah. USA a Spojené království uvalily sankce přímo na A7A5 a související subjekty. Během několika dní token krátce ztratil vazbu na rubl a klesl přibližně na 0,60 rublu za token . Ukázalo se tak, že token může být sice obtížné zmrazit přímo na blockchainu, ale jeho tržní hodnota je zranitelná jinde.
Říjen 2025: přitvrzuje Evropská unie. Devatenáctý balík sankcí EU zakázal transakce s A7A5 a uvalil sankce na dvě přidružené kyrgyzstánské společnosti – vydavatele Old Vector a burzu Grinex . Grinex byla klíčová zejména proto, že přes ni se A7A5 směňoval za další aktiva, například USDT.
Do začátku roku 2026: tlak na distribuční síť. USA, Spojené království a EU dál omezovaly ruskou kryptoměnovou infrastrukturu. Dvacátý balík sankcí EU se zaměřil také na subjekty, které distribuují tokeny typu A7A5, včetně burz založených v Rusku . Do února 2026 pomohlo ke zmrazení západních aktiv také sledování toků USDT napojených na síť A7A5 .
Sankcionovány byly rovněž burzy Grinex a Meer. V roce 2025 přes ně podle Chainalysis prošly nejméně 4,76 miliardy, respektive 305 milionů dolarů .
Výsledek: Grinex, hlavní významné místo pro obchodování s A7A5, skončila a byla odříznuta od globálního bankovního systému. Průměrný denní objem transakcí se v červnu 2026 propadl na 24,3 milionu dolarů – o 96 % pod vrchol z července 2025, kdy přesahoval 500 milionů dolarů denně .
Smart kontrakty A7A5 zůstaly technicky funkční. Token však už prakticky nebylo možné směnit za reálnou hodnotu. Obchodoval se za 0 dolarů a bez zaznamenaného objemu .
Další problém představovala důvěryhodnost vykazovaných čísel. Blockchainové analytické společnosti Elliptic a TRM Labs zjistily, že přibližně 34 % sledovaného objemu A7A5 tvořily kruhové transakce odpovídající takzvanému wash tradingu. Peníze při nich opustí jednu peněženku, ale následně se vrátí zpět, aniž by se dostaly k novému účastníkovi trhu .
Vydavatel za první polovinu roku 2026 uváděl objem transakcí 34,4 miliardy dolarů, tedy přibližně 205 milionů dolarů denně. TRM Labs však odhadla skutečný denní objem spíše na 75 milionů dolarů .
Chris Keegan, analytik TRM Labs, v rozhovoru citovaném serverem CoinDesk uvedl: „Skutečně si nemyslíme, že mimo samotný A7 existuje rozsáhlé autentické používání A7A5.“
To neznamená, že všechny převody byly fiktivní. Znamená to ale, že samotný údaj o celkovém objemu nemusel odrážet skutečnou poptávku ani široké využití v ekonomice.
A7A5 byl záměrně vytvořen bez funkce zmrazení nebo blacklistu, takže žádný jednotlivý provozovatel nemohl tokeny jednoduše zmrazit přímo na blockchainu. Přesto byl prakticky zneškodněn.
Slabé místo nebylo ve smart kontraktu, ale ve vrstvě infrastruktury: na burzách, směnárnách, fiatových vstupech a bankovních vazbách, které umožňují převést digitální token na skutečné peníze .
Každá transakce A7A5 zůstala zaznamenaná ve veřejné účetní knize. Firmy Elliptic, Chainalysis a TRM Labs proto mohly sledovat tok prostředků, identifikovat propojené burzy, odhalit kruhové převody a dodat podklady pro další sankční opatření .
Transparentnost blockchainu tak nebyla pouze výhodou provozovatelů tokenu. Stala se také významným nástrojem jeho odhalení a potlačení.
A7A5 nezastavil jediný krok. USA, Spojené království a EU postupovaly v návaznosti: nejprve zacílily na token, poté na jeho burzu a následně na další propojené subjekty . Tím postupně omezily likviditu, důvěru i možnosti směny, které jsou pro fungování stablecoinu nezbytné.
Významná část vykazovaného objemu podle analytiků nevznikla díky novým účastníkům trhu, ale prostřednictvím opakovaných převodů mezi propojenými peněženkami . Jakmile skuteční uživatelé přestali token využívat, tento obraz rychle zmizel.
I stablecoin označovaný za „odolný vůči sankcím“ musí někdo koupit za skutečnou měnu a později ho za skutečnou měnu nebo jiné použitelné aktivum prodat. Když sankce odříznou burzy, banky a další prostředníky, token může dál existovat na blockchainu, ale jeho praktická hodnota se vytratí .
Pád A7A5 tak ukazuje, že nástroje určené k obcházení kryptoměnových sankcí jsou jen tak odolné jako infrastruktura reálného světa, na níž závisejí. Blockchainová analytika tuto infrastrukturu zviditelňuje a koordinované sankce ji mohou postupně rozebrat.