Třiapadesátiletý Vladimir Tkačuk, zakladatel a výkonný ředitel soukromé firmy Uraldronzavod (Uralský dronový závod), byl v kritickém stavu převezen do nemocnice poté, co v obci Bolšoj Istok nedaleko Jekatěrinburgu explodovala bomba ukrytá pod jeho mercedesem . Podle ruské státní agentury TASS je Tkačuk na jednotce intenzivní péče v „vážném stavu“ a lékaři bojují o jeho život . Jeho řidič, který byl zároveň bodyguardem, zemřel na místě .
Tkačuk nebyl jen obchodníkem se zbraněmi. Byl také známým propagandistou a provozoval populární proruský telegramový kanál s názvem „Povrnutí na vojně“ (v originále Повернутые на войне, česky „Zbláznění do války“), kde zveřejňoval ultranacionalistický obsah podporující ruskou invazi na Ukrajinu .
Společnost Uraldronzavod je známá především sériovou výrobou útočných dronů typu FPV (first-person-view) z rodiny „Upyr“ (rusky „Upír“). Tyto drony ruská armáda aktivně nasazuje ve válce na Ukrajině . Firma se specializuje na výrobu dronů pro ruské ozbrojené síly a kvůli této produkci je na amerických a evropských sankčních seznamech .
Výbušné zařízení bylo umístěno pod Tkačukův mercedes a odpáleno v okamžiku, kdy se vozidlo nacházelo v obci Bolšoj Istok . Exploze zabila řidiče okamžitě. Tkačuk přežil, ale byl v kritickém stavu hospitalizován .
Ruský Vyšetřovací výbor zahájil trestní řízení pro pokus o vraždu. Ruské úřady oficiálně nejmenovaly žádné podezřelé, avšak zdroje ruských médií naznačují, že za útokem by mohly stát ukrajinské speciální služby – což je tvrzení, které se objevuje i v souvislosti s předchozími podobnými incidenty .
Tento bombový útok je druhým pokusem o atentát na šéfa ruské dronové společnosti během jediného týdne . Jen o několik dní dříve, 29. července 2026, byl Andrej Čerezov, šéf společnosti Russian Air Transport Laboratory (která vyrábí FPV dron „Ovod“, česky „Ováď“), několikrát postřelen ve schodišti svého bytového domu v Tule. Útok přežil a byl hospitalizován ve stabilizovaném stavu .
Tyto atentáty zapadají do širšího vzorce útoků, které jsou připisovány ukrajinským zpravodajským službám a míří na ruské představitele zbrojního průmyslu zapojené do výroby dronů a raket pro válečné úsilí .
K atentátu došlo ve stejný den – 5. srpna 2026 – kdy prezident Vladimir Putin jmenoval generálplukovníka Denise Lyamina velitelem nově zřízených Sil bezpilotních systémů ruské armády, samostatné složky odpovědné za dronovou válku . Agentura Reuters uvedla, že jmenování je součástí toho, co Putin označil jako „zpřesňování“ struktury armády uprostřed probíhající války . Skutečnost, že k útoku na klíčového výrobce dronů došlo ve stejný den, kdy byla formálně ustavena nová dronová složka, jasně ukazuje, jak zásadní roli hrají bezpilotní systémy v ruské válečné strategii.