Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt tento sled událostí označil za projev „každodenní hybridní války“ a za hlavního podezřelého označil Rusko, stojící údajně za koordinovanou kampaní špionáže, sabotáží a tajných operací .
Berlín na hrozbu reaguje. Už 18. srpna 2026 zahajuje provoz nové výzkumné centrum pro bezpečnost dronů na testovacím letišti Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR) v Sasku-Anhaltsku . Zároveň vláda plánuje zdvojnásobit federální protidronový tým ze 150 na 300 specialistů a rozšířit síť základen ze čtyř na osm .
V noci na 4. srpna 2026 byl poblíž ranveje letiště Lipsko/Halle, klíčového logistického uzlu NATO, objeven dron nesoucí výbušné zařízení. Stroj byl nalezen v blízkosti ukrajinského nákladního letounu Antonov, který údajně převážel munici . Situaci vyřešil duchapřítomný řidič autobusu, který dron letící nízko nad zemí srazil kopem a pravděpodobně tak zabránil útoku . Nákladní letoun DHL navíc při stoupání narazil do neznámého předmětu, ale bezpečně přistál s minimálním poškozením . Pyrotechnici z dronu odstranili rozbušku a zařízení zneškodnili . Vyšetřování převzal německý generální prokurátor a podezření padá na cizí mocnosti, s velkým důrazem na Rusko . Po částečném uzavření a odklonech letů provoz letiště brzy pokračoval .
Pouhé dva dny po lipském incidentu, kolem desáté hodiny večer 7. srpna, byly nad základnou Bundeswehru v Mechernichu v Severním Porýní-Vestfálsku, nedaleko belgických hranic, spatřeny dva podezřelé drony . Základna ukrývá logistické zařízení, kde se servisují a opravují součástky amerických protivzdušných systémů Patriot . Bezpečnostní personál zaznamenal celkem šest přeletů a drony pozorovali i přivolaní policisté . Vojenská policie (Feldjäger) zahájila vyšetřování a předala případ civilním úřadům . Podle policie by se mohlo jednat o drony Fly-380 VTOL s doletem až 400 kilometrů .
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v nedělním vydání deníku Bild am Sonntag 9. srpna prohlásil: „Nejsme ve válce, ale jsme každodenním cílem hybridní války“ . Podle jeho slov se cizí mocnosti snaží Německo politicky a společensky oslabit pomocí špionáže, sabotáží, kybernetických útoků a tajných operací . Dobrindt konkrétně jmenoval Rusko jako hlavního aktéra stojícího za těmito hybridními útoky . Oba dronové incidenty označil za nejnovější příklady tohoto trendu.
Jako odpověď na incident v Lipsku ministr Dobrindt oznámil několik konkrétních kroků:
Oba německé incidenty zapadají do širšího evropského obrazu, který zpravodajské služby sledují již měsíce:
Dva německé incidenty během jediného týdne – zmařený bombový útok na klíčovém nákladním uzlu NATO následovaný průzkumnými drony nad základnou s opravárenským zázemím pro systémy Patriot – Berlína vnímá nikoliv jako izolované události, ale jako součást koordinované hybridní kampaně. Reakce vlády včetně zřízení nového výzkumného centra a rozšíření protidronových sil signalizuje zásadní posun v německé bezpečnostní politice směrem k čelení hrozbě z dronů.