Čínský exportní model se blíží bodu zlomu, varuje Michael Froman

Michael Froman nevaruje jen před tím, že Čína hodně vyváží. Jeho hlavní teze zní, že čínská ekonomika se stále více opírá o zahraniční poptávku, která má absorbovat průmyslovou produkci, již domácí spotřeba a investice nedokážou vstřebat se ziskem. Tento model vytvořil rekordní obchodní přebytek, ale současně zvyšuje zranitelnost Číny i jejích obchodních partnerů, pokud velké trhy zareagují cly a dalšími omezeními. 920

Rekordní čísla ukazují na nerovnováhu

Přebytek čínského obchodu se zbožím dosáhl v roce 2025 rekordních 1,189 bilionu dolarů, tedy více než 6 % HDP. Vývoz vzrostl o 5,5 % na 3,77 bilionu dolarů, kdežto dovoz v podstatě stagnoval na 2,58 bilionu dolarů. Růst vývozu při nehybném dovozu odpovídá situaci, v níž domácí poptávka hraje jen omezenou roli při absorpci domácí produkce. 1420

Tlak navíc na začátku roku 2026 zjevně nepolevoval. Zprávy shrnující Fromanův argument uváděly, že přebytek v prvních měsících roku meziročně vzrostl o více než 20 %, zatímco globální HDP mělo letos růst přibližně o 3,1 %. Vývoz jedné země tedy nemůže trvale růst výrazně rychleji než světová ekonomika, aniž by vytlačoval konkurenční výrobce nebo vyvolal silnější politickou reakci. 5

„Bod zlomu“ tak znamená především limit schopnosti trhů dodatečnou výrobu vstřebat. Nejde o automatickou předpověď krize, ale o upozornění na to, že zbytek světa nemůže donekonečna přijímat stále větší objem průmyslového zboží z jedné ekonomiky.

Proč je podstatná nadbytečná kapacita

Fromanův argument spojuje vnější přebytek s domácí strukturou čínské ekonomiky. Výzkum pro Evropský parlament mezi nástroje podpory vybraných odvětví řadí dotace, daňové pobídky, zvýhodněné úvěry a poskytování půdy. V zasažených odvětvích se přitom přizpůsobení nemusí projevit omezením výroby: může probíhat hromaděním zásob, růstem vývozu a stlačováním ziskových marží. 31

Ke schodku mezi domácí poptávkou a produkcí může přispívat také slabší renminbi, které zdražuje dovoz a zlepšuje cenovou konkurenceschopnost čínského vývozu. Americká Komise pro přezkum hospodářských a bezpečnostních vztahů USA a Číny připsala přebytek za rok 2025 kombinaci nadprodukce, slabé spotřeby, stagnujícího dovozu a oslabení renminbi. 1

To ovšem neznamená, že každý čínský export je uměle levný nebo nekonkurenceschopný. Výzkumníci amerického Fedu označují Čínu za významnou inovační mocnost a poukazují na skutečný technologický pokrok například u elektromobilů. 23 Problémem je spíše kombinace rychlého budování kapacit, státní podpory a utlumené spotřeby domácností, která může udržovat výrobu vysoko i při tlaku na ziskovost.

Cenové války jsou varovným signálem z domácího trhu

Čínští představitelé sami uznali rozpor mezi nabídkou a poptávkou a slíbili omezit deflační cenové války. Boj o podíl na trhu může krátkodobě prospět kupujícím, zároveň však snižuje marže a oddaluje odchod slabších výrobců z trhu. 32

Obraz není jednoznačný. Průmyslové zisky v roce 2025 po třech letech poklesu vzrostly o 0,6 %, oživení však bylo nerovnoměrné a probíhalo při slabé domácí poptávce i vládní kampani proti agresivní cenové konkurenci. 42 Dřívější údaje naopak ukazovaly pokles průmyslových zisků pod tlakem deflace výrobních cen a intenzivní konkurence. 34

Podstatné proto není tvrzení, že by čínský průmysl jako celek selhával. Jde o to, že objem výroby i vývozu může růst, zatímco ziskovost v důležitých odvětvích zůstává křehká.

Proč se mluví o „China Shock 2.0“

Struktura čínského vývozu se proměnila. Dřívější vlna integrace Číny do světového obchodu byla spojována hlavně s pracně náročným zpracovatelským průmyslem. Přibližně od roku 2018 se však růst vývozu stále více soustředí do kapitálově a technologicky náročných oborů; Fed tento posun spojuje s průmyslovou strategií Made in China 2025. 19

To zvyšuje napětí, protože jde o obory, v nichž tradičně vynikaly vyspělé ekonomiky. Fed zároveň zjistil, že Čína vyváží více výrobků podobných těm, které produkují vyspělé země, zejména v Evropě, a současně dováží méně kategorií zboží, jež evropské státy obvykle vyvážejí. 22

Příkladem jsou elektromobily, baterie, solární technologie a strojírenské výrobky. Analýza newyorského Fedu uvádí, že osobní automobily a baterie patřily k mimořádně významným zdrojům růstu čínského obchodního přebytku. Současně zdůrazňuje, že světovou poptávku po těchto výrobcích zvyšuje i lepší cena a kvalita. 27 Úspěch na exportních trzích tedy může být výsledkem inovací a konkurenceschopné produkce, nikoli pouze nadbytečných kapacit.

Kdy by se obchodní problém mohl změnit ve finanční

Rizikový scénář, který Froman popisuje, předpokládá výrazné omezení přístupu na zahraniční trhy. Čína zvyšuje podíl na vývozu i na geopoliticky vzdálenějších trzích, zatímco její dovoz z těchto zemí klesá, což prohlubuje obchodní nerovnováhy. Technologicky pokročilé zboží je navíc na geopolitickou fragmentaci citlivější než zboží s nižší technologickou náročností. 21

Pokud by několik velkých trhů zároveň omezilo dovoz z Číny, vývozcům by mohly vypadnout tržby, zatímco by jim zůstaly náklady na továrny, zásoby, mzdy a dluh. Tvrdé přizpůsobení by se mohlo přenést z výrobců na dodavatele a věřitele. Slabší průmyslová aktivita by také mohla snížit příjmy místních samospráv a zhoršit existující potíže s jejich financováním. Jde o věrohodný mechanismus přenosu rizika, nikoli o důkaz, že taková krize musí nastat.

Dopady by nekončily na hranicích Číny. Slabší čínský průmyslový cyklus by mohl snížit poptávku po komoditách a poškodit země závislé na vývozu surovin. Výrobci v rozvojových ekonomikách by pak mohli čelit dvojímu tlaku: levnějším dovozům a slabším příjmům z komodit. Právě tyto přeshraniční přenosy stojí za Fromanovým varováním před možným systémovým otřesem. 9

Co by riziko snížilo

Dlouhodobým řešením nejsou pouze další obchodní překážky. Klíčové by bylo vyvážit růst silnější spotřebou domácností a umožnit řízený odchod trvale neziskových kapacit. Data za rok 2025 ukazují, proč je to politicky i ekonomicky obtížné: vývoz kompenzoval slabou domácí poptávku, a je proto pro Čínu krátkodobě cenný, i když v zahraničí vyvolává sílící odpor. 13

Obtížná volba stojí i před obchodními partnery. Ochrana domácích odvětví může být v některých sektorech politicky nevyhnutelná, avšak náhlé a nekoordinované uzavírání trhů by mohlo přizpůsobení v Číně učinit chaotičtějším. Fromanovo varování je proto vhodné číst jako hodnocení strukturálního rizika: čím větší je rozdíl mezi čínskou produkcí a domácí schopností ji absorbovat, tím závažnější mohou být důsledky budoucího přizpůsobení. 920