Za zhoršením stojí kombinace geopolitické nejistoty, slabších výdajů klientů a vyšších vstupních nákladů. Ty jsou přímo spojeny s dopadem konfliktu na ceny energií .

Hormuzský průliv jako epicentrum dodavatelského šoku

Hormuzským průlivem za běžných podmínek prochází přibližně pětina světových dodávek ropy . Po více než deseti týdnech narušení zůstával počet denních průjezdů obchodních lodí o více než 95 % pod předválečnou úrovní a v oblasti uvízlo přes 1 550 komerčních plavidel .

Mezinárodní měnový fond popsal situaci jako šok, který „začal jako regionální, ale brzy se stal globálním“ . Omezení přepravy zdražilo energii, pojištění i dopravu a zvýšilo náklady na plyn, hnojiva, kovy a další vstupy. Dopady se tak přenášejí daleko za hranice Blízkého východu.

Společnost PwC potvrdila, že březnové a dubnové indexy PMI ve všech čtyřech sledovaných ekonomikách Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) ukázaly oslabení ne-ropné aktivity, byť v různé míře .

Saúdská Arábie

Ne-ropný PMI se v březnu propadl z 56,1 na 48,8. Poprvé po více než pěti letech tak signalizoval kontrakci . Saúdský HDP se v prvním čtvrtletí snížil mezikvartálně o 1,5 %, především kvůli poklesu aktivity v ropném sektoru o 7,2 % . V dubnu se index vrátil nad hranici 50 bodů, první prudký propad však ukázal zranitelnost i diverzifikovaných částí ekonomiky vůči nabídkovému šoku .

Spojené arabské emiráty

Ekonomika SAE, která patří k nejdiverzifikovanějším v regionu, odolávala lépe. PMI v březnu zpomalil na 52,9, téměř tříleté minimum, ale zůstal v pásmu růstu. Také v dubnu a květnu čelily firmy problémům s dodávkami, geopolitickému napětí a vyšším nákladům; květnový index dosáhl 52,6 .

Kuvajt a Katar

Kuvajtský PMI se z únorových 54,5 zřítil v březnu na 46,3, tedy pod hranici růstu poprvé po 19 měsících. Na hodnotě 46,3 zůstal i v dubnu, což ukazovalo na přetrvávající kontrakci . V květnu se sice tempo poklesu zmírnilo, index však zůstal pod 50 body . Také Katar signalizoval pokračující útlum nejméně do dubna .

Egypt zůstává v poklesu

Egypt jako významný dovozce energií patří mezi země nejcitlivější na růst cen komodit. Jeho ne-ropný soukromý sektor zůstal během konfliktu v kontrakci:

• Březen: PMI klesl na 48,0, nejnižší hodnotu za téměř dva roky. Firmy hlásily slabší poptávku a prudší růst vstupních nákladů; inflace vstupních cen zrychlila na jedno z nejvyšších temp za posledních 18 měsíců .
• Duben: Index se propadl dále na 46,6, což znamenalo třetí měsíc poklesu aktivity v řadě .
• Květen: PMI se zlepšil na 47,1, stále však zůstal výrazně pod neutrální hranicí 50 bodů .

Evropský a globální dopad

Konflikt nezasáhl pouze státy přímo napojené na Hormuz. Složený PMI eurozóny klesl v březnu z 51,9 na desetiměsíční minimum 50,5. Výroba zatím odolávala lépe než služby, firmy však hlásily růst vstupních cen a výrazné zhoršení výhledu .

Průzkumy zároveň ukazují, že nákladové tlaky se šíří přes paliva, dopravu, komodity a dovoz zboží denominovaného v amerických dolarech. Podle dalších PMI dat byly v březnu zasaženy i rozvíjející se trhy, kde výrobní vstupní náklady rostly nejrychleji za téměř čtyři roky .

Co varují MMF, Světová banka a OSN

Mezinárodní instituce zhoršily své odhady a upozorňují, že nejde jen o krátkodobý výkyv v cenách ropy:

• MMF, duben 2026: Prognóza růstu regionu MENAP – tedy Blízkého východu, severní Afriky, Afghánistánu a Pákistánu – byla pro rok 2026 snížena na 1,4 %. To je o 2,3 procentního bodu méně než v říjnovém odhadu. Cena ropy Brent se mezitím dostala nad 100 dolarů za barel .
• Světová banka, duben 2026: Uzavření Hormuzského průlivu a poškození energetické infrastruktury narušily trhy, zvýšily finanční volatilitu a zhoršily výhled růstu. Pro region MENAAP bez Íránu banka očekává v roce 2026 růst jen 1,8 % .
• Výhled Světové banky: Kvůli závislosti na vývozu uhlovodíků přes Hormuz se očekává výrazný pokles HDP Iráku o 8,6 %, Kuvajtu o 6,4 % a Kataru o 5,7 % .
• Koordinační skupina IEA, MMF a Světové banky: Varovala, že konflikt vytvořil jeden z největších energetických deficitů v historii a že se šok přelévá do ropy, plynu, hnojiv, potravin, cestovního ruchu a širších dodavatelských řetězců .
• OSN, výhled pro polovinu roku 2026: Organizace uvedla, že krize „zastavila globální trend poklesu inflace“. V rozvíjejících se ekonomikách má inflace zrychlit ze 4,2 % na 5,2 % kvůli vyšším cenám energií, dopravy a dovozu .
• ING, duben 2026: Pokles PMI eurozóny podle banky zmařil naděje na rychlé zrychlení růstu. Podniky hlásily výrazné zvýšení vstupních nákladů a podstatně slabší ekonomický výhled .

PMI jako první varovný signál

Data PMI ukazují, že dopad války se nešíří pouze přes cenu ropy. Začíná u průchodnosti námořní trasy, pokračuje přes náklady na energii, dopravu a pojištění a končí u rozhodování firem a spotřebitelů. Ve Francii se tento řetězec projevil prudkým propadem služeb, v Perském zálivu náhlým oslabením ne-ropných sektorů a v Egyptě pokračujícím poklesem spolu s cenovými tlaky.

Pokud narušení přepravy potrvá, budou další PMI průzkumy klíčové pro sledování toho, zda jde o dočasný nabídkový šok, nebo o delší období slabšího růstu a znovu sílící inflace.

Za zhoršením stojí kombinace geopolitické nejistoty, slabších výdajů klientů a vyšších vstupních nákladů. Ty jsou přímo spojeny s dopadem konfliktu na ceny energií .

Hormuzský průliv jako epicentrum dodavatelského šoku

Hormuzským průlivem za běžných podmínek prochází přibližně pětina světových dodávek ropy . Po více než deseti týdnech narušení zůstával počet denních průjezdů obchodních lodí o více než 95 % pod předválečnou úrovní a v oblasti uvízlo přes 1 550 komerčních plavidel .

Mezinárodní měnový fond popsal situaci jako šok, který „začal jako regionální, ale brzy se stal globálním“ . Omezení přepravy zdražilo energii, pojištění i dopravu a zvýšilo náklady na plyn, hnojiva, kovy a další vstupy. Dopady se tak přenášejí daleko za hranice Blízkého východu.

Společnost PwC potvrdila, že březnové a dubnové indexy PMI ve všech čtyřech sledovaných ekonomikách Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) ukázaly oslabení ne-ropné aktivity, byť v různé míře .

Saúdská Arábie

Ne-ropný PMI se v březnu propadl z 56,1 na 48,8. Poprvé po více než pěti letech tak signalizoval kontrakci . Saúdský HDP se v prvním čtvrtletí snížil mezikvartálně o 1,5 %, především kvůli poklesu aktivity v ropném sektoru o 7,2 % . V dubnu se index vrátil nad hranici 50 bodů, první prudký propad však ukázal zranitelnost i diverzifikovaných částí ekonomiky vůči nabídkovému šoku .

Spojené arabské emiráty

Ekonomika SAE, která patří k nejdiverzifikovanějším v regionu, odolávala lépe. PMI v březnu zpomalil na 52,9, téměř tříleté minimum, ale zůstal v pásmu růstu. Také v dubnu a květnu čelily firmy problémům s dodávkami, geopolitickému napětí a vyšším nákladům; květnový index dosáhl 52,6 .

Kuvajt a Katar

Kuvajtský PMI se z únorových 54,5 zřítil v březnu na 46,3, tedy pod hranici růstu poprvé po 19 měsících. Na hodnotě 46,3 zůstal i v dubnu, což ukazovalo na přetrvávající kontrakci . V květnu se sice tempo poklesu zmírnilo, index však zůstal pod 50 body . Také Katar signalizoval pokračující útlum nejméně do dubna .

Egypt zůstává v poklesu

Egypt jako významný dovozce energií patří mezi země nejcitlivější na růst cen komodit. Jeho ne-ropný soukromý sektor zůstal během konfliktu v kontrakci:

• Březen: PMI klesl na 48,0, nejnižší hodnotu za téměř dva roky. Firmy hlásily slabší poptávku a prudší růst vstupních nákladů; inflace vstupních cen zrychlila na jedno z nejvyšších temp za posledních 18 měsíců .
• Duben: Index se propadl dále na 46,6, což znamenalo třetí měsíc poklesu aktivity v řadě .
• Květen: PMI se zlepšil na 47,1, stále však zůstal výrazně pod neutrální hranicí 50 bodů .

Evropský a globální dopad

Konflikt nezasáhl pouze státy přímo napojené na Hormuz. Složený PMI eurozóny klesl v březnu z 51,9 na desetiměsíční minimum 50,5. Výroba zatím odolávala lépe než služby, firmy však hlásily růst vstupních cen a výrazné zhoršení výhledu .

Průzkumy zároveň ukazují, že nákladové tlaky se šíří přes paliva, dopravu, komodity a dovoz zboží denominovaného v amerických dolarech. Podle dalších PMI dat byly v březnu zasaženy i rozvíjející se trhy, kde výrobní vstupní náklady rostly nejrychleji za téměř čtyři roky .

Co varují MMF, Světová banka a OSN

Mezinárodní instituce zhoršily své odhady a upozorňují, že nejde jen o krátkodobý výkyv v cenách ropy:

• MMF, duben 2026: Prognóza růstu regionu MENAP – tedy Blízkého východu, severní Afriky, Afghánistánu a Pákistánu – byla pro rok 2026 snížena na 1,4 %. To je o 2,3 procentního bodu méně než v říjnovém odhadu. Cena ropy Brent se mezitím dostala nad 100 dolarů za barel .
• Světová banka, duben 2026: Uzavření Hormuzského průlivu a poškození energetické infrastruktury narušily trhy, zvýšily finanční volatilitu a zhoršily výhled růstu. Pro region MENAAP bez Íránu banka očekává v roce 2026 růst jen 1,8 % .
• Výhled Světové banky: Kvůli závislosti na vývozu uhlovodíků přes Hormuz se očekává výrazný pokles HDP Iráku o 8,6 %, Kuvajtu o 6,4 % a Kataru o 5,7 % .
• Koordinační skupina IEA, MMF a Světové banky: Varovala, že konflikt vytvořil jeden z největších energetických deficitů v historii a že se šok přelévá do ropy, plynu, hnojiv, potravin, cestovního ruchu a širších dodavatelských řetězců .
• OSN, výhled pro polovinu roku 2026: Organizace uvedla, že krize „zastavila globální trend poklesu inflace“. V rozvíjejících se ekonomikách má inflace zrychlit ze 4,2 % na 5,2 % kvůli vyšším cenám energií, dopravy a dovozu .
• ING, duben 2026: Pokles PMI eurozóny podle banky zmařil naděje na rychlé zrychlení růstu. Podniky hlásily výrazné zvýšení vstupních nákladů a podstatně slabší ekonomický výhled .

PMI jako první varovný signál

Data PMI ukazují, že dopad války se nešíří pouze přes cenu ropy. Začíná u průchodnosti námořní trasy, pokračuje přes náklady na energii, dopravu a pojištění a končí u rozhodování firem a spotřebitelů. Ve Francii se tento řetězec projevil prudkým propadem služeb, v Perském zálivu náhlým oslabením ne-ropných sektorů a v Egyptě pokračujícím poklesem spolu s cenovými tlaky.

Pokud narušení přepravy potrvá, budou další PMI průzkumy klíčové pro sledování toho, zda jde o dočasný nabídkový šok, nebo o delší období slabšího růstu a znovu sílící inflace.