Írán si v memorandu s USA uhájil své červené linie

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že ředění uvnitř země je jediný přijatelný postup . Právě zde se střetly původní pozice obou stran. Washington požadoval fyzické odstranění íránského uranu obohaceného na 60 procent, zatímco Teherán trval na tom, že veškeré ředění musí proběhnout na íránské půdě.

Konečné znění memoranda se přiklání k íránskému požadavku: zásoby mají být „zředěny uvnitř Íránu“ . Spojené státy na tuto formulaci přistoupily jako na kompromis, který měl umožnit přerušení bojů a znovuotevření Hormuzského průlivu . Írán podle dostupných údajů drží více než 9 000 kilogramů obohaceného uranu, včetně 440 kilogramů obohacených téměř na úroveň využitelnou pro výrobu jaderné zbraně .

Raketový program a obrana zůstávají mimo jednání

Írán si rovněž zajistil, že memorandum neobsahuje ustanovení o omezení jeho raketového programu, vývoje balistických raket ani širších obranných kapacit.

Podle zpráv íránských médií, včetně agentury IRNA, se mají rozhovory během 60denního období soustředit pouze na tři oblasti: mírový jaderný program Íránu, zrušení amerických sankcí a kompenzace za válečné škody . Rakety a konvenční obrana jsou z rámce jednání výslovně vynechány . Teherán tak pod touto dohodou udržel stanovisko, že tyto schopnosti nejsou předmětem vyjednávání.

Hormuzský průliv: postupné otevření bez poplatků

Memorandum počítá s okamžitým ukončením americké námořní blokády íránských přístavů a s postupným obnovením obchodní plavby v Hormuzském průlivu během 30 dní. Íránské síly mají v rámci tohoto procesu odstraňovat miny .

Po dobu 60denního příměří má být průliv otevřen bez poplatků . Írán se zavazuje, že vynaloží maximální úsilí k zajištění bezpečného průjezdu obchodních lodí bez poplatku . Hormuzský průliv je klíčovou námořní trasou mezi Perským zálivem a Arabským mořem, takže jeho otevření má význam nejen pro obě země, ale i pro mezinárodní obchod s energiemi.

Sankce: okamžitá úleva pro vývoz ropy, širší zrušení až později

Spojené státy se zavázaly, že po podpisu memoranda okamžitě upustí od sankčních omezení na vývoz íránské ropy. Írán tak může obnovit prodej ropy na zahraniční trhy .

Dokument zároveň uvádí, že USA budou během 60denního vyjednávacího období usilovat o zrušení všech sankcí, které proti Íránu uvalily americké úřady i OSN. Pořadí kroků a přesný rozsah případného úplného uvolnění sankcí však zůstávají předmětem jednání o konečné dohodě .

Američtí představitelé zároveň odmítli zprávy, že by Teherán získal okamžitý přístup ke zmrazeným prostředkům nebo k mnohamiliardovému balíku na obnovu země. Tyto výhody jsou podle nich podmíněny uzavřením konečné dohody .

Fond na obnovu Íránu nebude vyplacen předem

Memorandum zmiňuje fond na obnovu Íránu ve výši 300 miliard dolarů. Zástupci USA ale zdůraznili, že to neznamená přímé finanční zapojení Spojených států . Fond by měly podpořit státy regionu a peníze by byly uvolněny až po uzavření konečné dohody o íránském jaderném programu .

Šedesát dní na konečnou dohodu

Celý rámec funguje jako prozatímní příměří na 60 dní. Během této doby mají Washington a Teherán vyjednat „konečnou dohodu“ o zbývajících jaderných otázkách, sankcích a kompenzacích . Pokud se do 60 dní nedohodnou, příměří i znovuotevření Hormuzského průlivu mohou skončit .

Do té doby má Írán zachovat současný jaderný stav: nebude dále obohacovat uran ani rozšiřovat jaderná zařízení. Memorandum mu však podle íránských zpráv neukládá nové jaderné povinnosti nad rámec konkrétních ustanovení dohody .

První článek memoranda zároveň požaduje „okamžité a trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách včetně Libanonu“ .

Co dohoda skutečně řeší

Memorandum do značné míry kodifikuje íránské červené linie: obohacený uran zůstane v zemi a bude se ředit pod dohledem MAAE, raketový program ani konvenční obrana se v tomto rámci projednávat nebudou, vývoz ropy získá okamžitou sankční úlevu a Hormuzský průliv se má na 60 dní otevřít bez poplatků.

Nejde však o konečné mírové urovnání. Memorandum je především rámcem pro další jednání. Nejtěžší otázky — budoucí právo Íránu obohacovat uran, konečný osud jeho zásob a úplné zrušení sankcí — zůstávají otevřené pro následující týdny .