Kolaps íránského energetického exportu: 50 zakotvených tankerů, zmrazené účty a blokáda za 6 miliard dolarů

Blokáda a fronta tankerů

K 5. srpnu 2026 kotvilo u íránského pobřeží v Perském zálivu a Ománském zálivu podle nevládní organizace United Against Nuclear Iran (UANI) zhruba 50 naložených plavidel – převážně s ropou, ale také s rafinovanými palivy a zkapalněným ropným plynem. To je nárůst oproti 45 tankerům o týden dříve a 36 v době, kdy byla blokáda 14. července obnovena . Data z obchodních zpravodajských firem potvrzují, že blokáda stlačila íránský vývoz ropy na nejnižší úroveň za nejméně šest let a samotná první fáze blokády připravila Írán o téměř 6 miliard dolarů na ztracených příjmech z ropy .

Americké námořní akce, vynucované centrálním velitelstvím USA (CENTCOM), jsou agresivní. CENTCOM uvedlo, že v rámci blokády přesměrovalo 88 komerčních plavidel a čtyři vyřadilo z provozu . Írán v reakci začal omezovat produkci ropy, aby nepřekročil kapacitu svých skladů, a znovu použil nejméně 10 stárnoucích tankerů pro plovoucí skladování u ostrova Chark a přístavu Čábahár .

Zmrazení účtů NIOC: Daňová pokuta 4,7 miliardy dolarů

Íránská státní Banka průmyslu a dolů 5. srpna 2026 zmrazila bankovní účty Národní íránské ropné společnosti (NIOC) kvůli nesplacenému dluhu, jak informovala polooficiální tisková agentura Fars . Íránská média uvádějí, že závazek činí 287 bilionů íránských rijálů (přibližně 4,7 miliardy dolarů). Představitelé NIOC ho charakterizují jako daňovou sankci, kterou společnost není schopna zaplatit . Zmrazení přišlo navzdory ustanovením íránského rozpočtového zákona, která odkládají splátky dluhů NIOC do konce íránského kalendářního roku v březnu 2027 . Krizi dále prohlubuje fakt, že šéf íránského Národního rozvojového fondu prohlásil, že dluh NIOC vůči fondu ve výši zhruba 17 miliard dolarů je nesplatitelný z příjmů z pole Azadegan, jehož rozvoj brzdí administrativní překážky .

Hormuzský průliv: Největší narušení dodávek v historii

Doprava přes Hormuzský průliv se od začátku války v únoru 2026 zhroutila. Mezinárodní energetická agentura označila toto narušení za „největší narušení dodávek v historii globálního trhu s ropou“ . Koncem června sice objem přepravy ropy průlivem vzrostl na nejvyšší úroveň od začátku konfliktu, ale zůstal „stále jen zlomkem předválečného denního průměru“ 125 lodí denně . Instituce Brookings Institution popsala průliv jako fakticky uzavřený – pojištění je nedostupné nebo neúnosně drahé a námořníci nejsou ochotni cestu podstoupit . Uzavření snížilo globální toky ropy odhadem o 11 milionů barelů denně, což vytváří schodek zhruba 9 milionů barelů denně – více, než je kombinovaná spotřeba ropy Spojeného království, Francie, Německa, Španělska a Itálie dohromady .

Íránův ekonomický propad

Blokáda připravila Teherán o jeho primární zdroj příjmů. Íránský vývoz ropy, který před válkou dosahoval přibližně 1,7 milionu barelů denně, se ve svém nejnižším bodě propadl až na 100 000 barelů denně . Podle Světového ekonomického výhledu MMF se očekává, že íránská ekonomika v roce 2026 poklesne o 6,1 % a inflace dosáhne 69 % v anualizovaném vyjádření. Íránský rijál od začátku konfliktu ztratil zhruba 60 % své hodnoty a ceny základních potravin, jako je chléb a cereálie, vzrostly o 140 %. Oleje a tuky zdražily v roce do března 2026 o 219 % .

Alternativní cesty: Pákistán se stává záchranným lanem

Írán agresivně hledá cesty, jak blokádu obejít. Koncem dubna 2026 Pákistán formálně otevřel šest pozemních tranzitních tras nařízením „Transit of Goods through Territory of Pakistan Order 2026“, čímž propojil své přístavy v Karáčí, Gwadaru a Port Qasim s íránskými hraničními přechody Gabd a Taftan. To umožňuje bezcelní pohyb zboží třetích zemí do Íránu . Dne 4. srpna 2026 Mohammad-Ali Dehghan Dehnavi, šéf íránské Organizace pro podporu obchodu, potvrdil, že Teherán zkoumá možnost využití Karáčí a Gwadaru jako překladišť pro reexport íránského zboží do třetích zemí, aby obešel americkou blokádu . Írán se také obrátil na kamionovou dopravu přes Turecko a na nákladní lodě z Ruska přes Kaspické moře .

Testy blokády a strategická napětí

Blokáda osciluje v závislosti na diplomatickém vývoji. Poprvé byla zavedena v polovině dubna, na několik týdnů zrušena po podpisu Memoranda o porozumění (MoU) v červnu, a poté znovu zavedena, jakmile se příměří rozpadlo . Během krátkého okna, kdy byla blokáda zrušena, Írán vyvezl více než 40 milionů barelů ropy, kterou prodával za ceny zhruba o 20 % vyšší než před válkou . Írán blokádu opakovaně testoval – v polovině června ji po dohodě úspěšně překonaly tři tankery s 5 miliony barelů a do poloviny července bezpečnostní firma Windward identifikovala v Hormuzském průlivu 23 íránských lodí operujících jako „tmavá plavidla“ s padělanými vlajkami, což naznačovalo přípravu na velký test . Analytici z RBC Capital Markets varují, že i v případě trvalého řešení se může doprava průlivem obnovit jen na 60–70 % předválečné úrovně. Čínské lodi by se mohly pohybovat volně, zatímco západní plavidla by potřebovala bilaterální dohody s Íránem .