Zpráva ILO 2026: Mladí lidé mají stále větší problém najít práci, hrozí jim i umělá inteligence

Nezaměstnanost mladých stoupla na 12,4 %

Globální míra nezaměstnanosti mladých dosáhla v roce 2025 výše 12,4 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v předchozím roce . Tento nárůst zvrátil klesající trend, který v roce 2023 přinesl nejnižší míru nezaměstnanosti mladých za poslední dvě desetiletí . Pro srovnání: mladí lidé jsou nyní 2,5krát častěji nezaměstnaní než zbytek pracovní síly, u které zůstala nezaměstnanost v roce 2025 stabilní na 4,9 % .

Podle ILO je hlavní příčinou kombinace slabšího ekonomického růstu, geopolitického napětí a pomalé tvorby nových pracovních míst .

260 milionů mladých lidí je mimo práci i vzdělávání

Ještě alarmující než samotná nezaměstnanost je údaj o mladých lidech, kteří jsou zcela mimo systém – nepracují, nestudují ani se neúčastní žádného školení nebo rekvalifikace. ILO uvádí, že celosvětově jde o přibližně 260 milionů mladých lidí, kteří spadají do kategorie NEET (not in employment, education or training) . To znamená, že zhruba každý pátý mladý člověk na světě je v této situaci .

Nejhorší je situace v nízkopříjmových zemích, kde míra NEET dosahuje 27,9 % – tedy téměř trojice z deseti mladých . ILO označila vyhlídky mladých lidí na práci v nejchudších ekonomikách světa za „skličující“ .

Problém se týká výrazněji mladých žen, i když zpráva upozorňuje na značné regionální rozdíly .

Regionální rozdíly jsou propastné

Situace není ve všech částech světa stejná. Vyspělé země zaznamenaly jedny z nejprudších nárůstů nezaměstnanosti mladých, což ILO dává do souvislosti s nástupem umělé inteligence na trh práce . Naopak severní Afrika a arabské státy dlouhodobě vykazují nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých na světě – podle starších dat ILO přibližně 2,2krát a 1,7krát vyšší než globální průměr .

Oživení po pandemii bylo v jednotlivých regionech hluboce nerovnoměrné .

Umělá inteligence mění trh práce – a mladí jsou v ohrožení

Zcela novým tématem zprávy z roku 2026 je rostoucí hrozba, kterou umělá inteligence představuje pro mladé lidi hledající práci . ILO varuje, že AI začíná přetvářet trh práce pro mladé tím, že automatizuje rutinní administrativní a kancelářské úkoly, které tradičně sloužily jako odrazový můstek do pracovního procesu .

Nejzranitelnější jsou vstupní pozice v oblastech, jako je zadávání dat, administrativa, zákaznická podpora a základní účetnictví . Zpráva uvádí, že by umělá inteligence mohla dále zvyšovat tlak na trhu práce a mladým lidem výrazně ztížit získání prvního zaměstnání . Samostatná zpráva ILO z ledna 2026 podobně varovala, že umělá inteligence a nejistota v obchodní politice mohou dále podkopat vyhlídky mladých lidí na práci .

Na druhou stranu AI vytváří poptávku po specializovaných technických dovednostech – jenže mnoho mladých lidí v rozvojových zemích nemá přístup k potřebnému vzdělání a rekvalifikaci . To hrozí prohloubit propast mezi rozvinutými a rozvojovými ekonomikami.

Co to znamená pro mladé lidi a politiky?

Zpráva ILO za rok 2026 vykresluje obraz trhu práce, který se pro mladé lidi stává obtížněji vstupným, a to i přesto, že celková nezaměstnanost dospělých zůstává stabilní. Kombinace rostoucího podílu NEET, regionální nerovnosti a prvních dopadů automatizace pomocí AI naznačuje, že poválečné oživení bylo pro mladé jen krátkodobé.

Pro tvůrce politik zpráva zdůrazňuje nutnost cílených investic do vzdělávání a odborné přípravy, zejména v nízkopříjmových zemích, a potřebu proaktivních strategií, které mladým lidem pomohou přejít do pracovních míst ovlivněných umělou inteligencí .