Globální přehled vodíku 2026: Blízkovýchodní krize rozvrací dodavatelské řetězce, trhy s hnojivy i rozvoj nízkoemisního vodíku

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol k tomu uvedl, že krize „ukázala, jak hluboce jsou ekonomiky po celém světě závislé na obchodu s produkty na bázi vodíku“ .

Dopady na trh s hnojivy a průmyslovou výrobu

Dopad na trhy s hnojivy a průmyslové suroviny je přímý a bezprostřední. IEA konstatuje, že krize zasáhla zejména odvětví silně spoléhající na deriváty vodíku – především výrobu hnojiv, rafinaci a chemický průmysl .

Celkový energetický kontext dopady ještě zhoršil. Očekává se, že trhy se zkapalněným zemním plynem (LNG) zůstanou v letech 2026 a 2027 v důsledku konfliktu „napjaté“ . Dopravní omezení fakticky stáhla z globální nabídky LNG téměř 20 % a katarský komplex Ras Laffan je mimo provoz .

Nízkoemisní vodík: Růst navzdory zmenšující se projektové základně

Globální poptávka po vodíku v roce 2025 překročila 100 milionů tun . Produkce nízkoemisního vodíku meziročně vzrostla o 20 % na téměř 1 milion tun . Investice do nízkoemisního vodíku dosáhly v roce 2025 celosvětově 8 miliard dolarů, což je meziroční nárůst o 80 % . Globální kapacita elektrolyzérů dosáhla ke konci roku 2025 téměř 5 GW, přičemž na Čínu připadá zhruba 40 % .

Projektový pipeline se však zmenšuje. Očekávaná kapacita výroby nízkoemisního vodíku do roku 2030 klesla na 27 milionů tun a objem projektů, které dospěly ke konečnému investičnímu rozhodnutí (FID), klesl na něco málo přes 6 milionů tun – oproti dřívějším 10 milionům tun .

Přetrvává slabost na straně poptávky. Pouze asi 20 % nového objemu odběru vodíku v roce 2025 bylo podloženo pevnými smluvními závazky, což omezuje investice a zpožďuje rozvoj projektů .

Ekonomický a geopolitický vývoj

Krize obnovila zájem o vodík jako dlouhodobé řešení energetické bezpečnosti, ale IEA zdůrazňuje, že k tomu, aby měl smysluplný dopad, je zapotřebí silnější politická podpora a rychlejší zavádění technologií .

IEA upozornila na příležitosti pro regiony, jako je Afrika, aby se rozšířily do odvětví s vyšší přidanou hodnotou, jako je výroba oceli a místní produkce hnojiv – ovšem za předpokladu, že se sníží náklady na financování a vodíkové strategie budou sladěny s širšími ekonomickými plány .

Přetrvávající překážky – vysoké výrobní náklady, nejistá poptávka, složitá regulace a omezená infrastruktura – nadále zpomalují růst tohoto odvětví . Mnohé národní cíle v oblasti vodíku pro rok 2030 jsou stále více ohroženy, protože ohlášený projektový pipeline se dále zmenšuje .