Čísla, která vysvětlují „ztracenou dekádu“

Odhad růstu 2,5 % pro rok 2026 představuje zhoršení oproti 2,9 % v roce 2025. Prognózy byly ve srovnání s lednovými odhady sníženy přibližně pro dvě třetiny světových ekonomik .

Ještě slabší má být vývoj v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách, pro které se používá zkratka EMDE. Jejich růst má letos dosáhnout jen 3,6 %, což bude nejslabší výsledek od pandemie .

Skutečný problém se však skrývá za celkovými čísly. Téměř jedna ze dvou rozvojových ekonomik od roku 2019 nedokázala růst příjmu na obyvatele rychleji než vyspělé země. Pokud se z výpočtu vyjmou Čína a Indie, čeká zbývající skupinu EMDE téměř celá dekáda bez výrazného přibližování k bohatším ekonomikám .

Rizika navíc míří převážně směrem dolů. Pokud by se konflikt na Blízkém východě dále vyhrotil, narušení dodávek energií se přelilo na komoditní trhy a finanční systém se dostal pod výrazný tlak, mohl by globální růst podle Světové banky spadnout až na 1,3 % . I v mírnějším scénáři, kdy by se přeprava ropy Hormuzským průlivem brzy stabilizovala, banka čeká průměrnou globální inflaci ve výši 4 % v roce 2026 — oproti 3,3 % v roce 2025 .

Blízký východ je spouštěč, ne jediný problém

Bezprostředním impulzem ke zhoršení výhledu je válka na Blízkém východě. Narušuje dodávky energií, zvyšuje ceny komodit a vnáší na trhy další nejistotu . Podle zprávy však nejde o jedinou příčinu slabého růstu.

Rozvojové země současně svírá několik dlouhodobých tlaků:

• Rostoucí zadlužení omezuje prostor vlád pro investice právě v době, kdy jsou nejvíce potřeba.
• Fragmentace světového obchodu vytváří trvalou nákladovou přirážku: vyšší cla a rozdělování dodavatelských řetězců snižují efektivitu přeshraničního obchodu.
• Slabší důvěryhodnost měnové politiky komplikuje centrálním bankám boj s inflací i řízení inflačních očekávání.
• Předzásobení a odložená spotřeba pomohly v roce 2025 udržet zdání odolnosti, část aktivity však mohla být pouze přesunuta z budoucnosti do současnosti, nikoli trvale posílena .

Výsledkem je kombinace slabého růstu, vysoké nejistoty a menšího manévrovacího prostoru pro státy, které se snaží financovat rozvoj, snižovat chudobu a současně reagovat na klimatickou změnu.

Umělá inteligence může rozdíly zmenšit i prohloubit

Významnou část zprávy Světová banka věnuje umělé inteligenci. V krátkodobém horizontu má AI podporovat růst především prostřednictvím vyšších investic, zejména ve vyspělých ekonomikách a ve Spojených státech. Ve střednědobém výhledu bude klíčový její dopad na produktivitu. Odhady se však výrazně liší — od poměrně malých přínosů až po zásadní proměnu ekonomiky .

Hrozí proto výrazné rozdělení světové ekonomiky. Bohaté země vedou ve vývoji AI a pravděpodobně ji budou zavádět rychleji i v širším měřítku. Mohou tak získat větší část produktivních přínosů a dále zvětšit náskok v příjmech a životní úrovni .

Data ale ukazují i méně očekávaný trend. Nabídky práce spojené s AI rostou rychleji v ekonomikách se středními příjmy: o 16 % v zemích s vyššími středními příjmy a o 11 % v zemích s nižšími středními příjmy. Ve vysokopříjmových ekonomikách byl růst jen 2 % .

Světová banka tento vývoj spojuje s nástupem takzvané „small AI“ — dostupných a praktických nástrojů navržených pro běžná zařízení. Ty mohou pomáhat například při poskytování úvěrů, ve vzdělávání nebo ve zdravotnictví, aniž by vyžadovaly infrastrukturu a rozpočty typické pro nejbohatší země .

Rozhodující ale bude, zda mají státy vhodná pravidla, kvalifikované pracovníky a digitální infrastrukturu. Rychlejší zavádění AI by podle banky mohlo výrazně zvýšit produktivitu zejména ve východní Asii a Tichomoří, Evropě a střední Asii a v jižní Asii . Bez včasných investic a politických rozhodnutí naopak hrozí, že nízkopříjmové a středněpříjmové země zůstanou ještě dál za vyspělými ekonomikami .

Tři šance pro prosperující 30. léta

Zpráva nekončí pouze varováním. Identifikuje tři oblasti, které by mohly z příští dekády udělat období silnější tvorby pracovních míst a růstu .

1. AI se dostává z fáze experimentu do praxe

I kdyby umělá inteligence nenaplnila nejodvážnější očekávání, podle Světové banky by měla zvýšit globální produktivitu nad slabý průměr 20. let. Při optimistickém scénáři by růst ve 30. letech mohl překonat průměr z 00. let a stát se nejsilnější dekádou světového růstu od 70. let .

Přínosy však nebudou automatické. Závisí na tom, zda se AI podaří rozšířit mimo nejbohatší firmy a země a zda ji doprovodí vzdělávání, digitální připojení a pravidla, která podpoří inovace i důvěru.

2. Čistá energie je otázkou bezpečnosti

Energetický šok spojený s konfliktem na Blízkém východě mění argumentaci pro investice do čisté energie. Ta už není pouze klimatickým cílem, ale také nástrojem energetické bezpečnosti a dlouhodobým zdrojem růstu .

3. Regionální obchod může zmírnit globální rozpad vazeb

Globální obchodní fragmentace sice sílí, regionální obchodní dohody však zůstávají důležitou součástí světových toků. Mohou vytvořit základ pro hlubší integraci, pomoci rozvojovým ekonomikám diverzifikovat dodavatelské řetězce a snížit náklady .

Co podle banky může změnit vývoj

Světová banka dochází k závěru, že bez koordinované reakce zůstane potenciální růst světové ekonomiky strukturálně slabý. Pomoci by mohly vyšší investice do udržitelných odvětví, nižší náklady obchodu, rozvoj služeb a větší zapojení lidí na pracovním trhu.

Taková kombinace by podle zprávy mohla zvýšit potenciální růst HDP až o 0,7 procentního bodu, na 2,9 % . Nejde tedy jen o to, jak rychle ekonomika poroste letos. Ve hře je také schopnost zemí financovat boj s chudobou a klimatickou změnou. Pokud se strukturální zpomalení nepodaří zvrátit, dopady by podle banky byly pro obě oblasti zásadní .

Čísla, která vysvětlují „ztracenou dekádu“

Odhad růstu 2,5 % pro rok 2026 představuje zhoršení oproti 2,9 % v roce 2025. Prognózy byly ve srovnání s lednovými odhady sníženy přibližně pro dvě třetiny světových ekonomik .

Ještě slabší má být vývoj v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách, pro které se používá zkratka EMDE. Jejich růst má letos dosáhnout jen 3,6 %, což bude nejslabší výsledek od pandemie .

Skutečný problém se však skrývá za celkovými čísly. Téměř jedna ze dvou rozvojových ekonomik od roku 2019 nedokázala růst příjmu na obyvatele rychleji než vyspělé země. Pokud se z výpočtu vyjmou Čína a Indie, čeká zbývající skupinu EMDE téměř celá dekáda bez výrazného přibližování k bohatším ekonomikám .

Rizika navíc míří převážně směrem dolů. Pokud by se konflikt na Blízkém východě dále vyhrotil, narušení dodávek energií se přelilo na komoditní trhy a finanční systém se dostal pod výrazný tlak, mohl by globální růst podle Světové banky spadnout až na 1,3 % . I v mírnějším scénáři, kdy by se přeprava ropy Hormuzským průlivem brzy stabilizovala, banka čeká průměrnou globální inflaci ve výši 4 % v roce 2026 — oproti 3,3 % v roce 2025 .

Blízký východ je spouštěč, ne jediný problém

Bezprostředním impulzem ke zhoršení výhledu je válka na Blízkém východě. Narušuje dodávky energií, zvyšuje ceny komodit a vnáší na trhy další nejistotu . Podle zprávy však nejde o jedinou příčinu slabého růstu.

Rozvojové země současně svírá několik dlouhodobých tlaků:

• Rostoucí zadlužení omezuje prostor vlád pro investice právě v době, kdy jsou nejvíce potřeba.
• Fragmentace světového obchodu vytváří trvalou nákladovou přirážku: vyšší cla a rozdělování dodavatelských řetězců snižují efektivitu přeshraničního obchodu.
• Slabší důvěryhodnost měnové politiky komplikuje centrálním bankám boj s inflací i řízení inflačních očekávání.
• Předzásobení a odložená spotřeba pomohly v roce 2025 udržet zdání odolnosti, část aktivity však mohla být pouze přesunuta z budoucnosti do současnosti, nikoli trvale posílena .

Výsledkem je kombinace slabého růstu, vysoké nejistoty a menšího manévrovacího prostoru pro státy, které se snaží financovat rozvoj, snižovat chudobu a současně reagovat na klimatickou změnu.

Umělá inteligence může rozdíly zmenšit i prohloubit

Významnou část zprávy Světová banka věnuje umělé inteligenci. V krátkodobém horizontu má AI podporovat růst především prostřednictvím vyšších investic, zejména ve vyspělých ekonomikách a ve Spojených státech. Ve střednědobém výhledu bude klíčový její dopad na produktivitu. Odhady se však výrazně liší — od poměrně malých přínosů až po zásadní proměnu ekonomiky .

Hrozí proto výrazné rozdělení světové ekonomiky. Bohaté země vedou ve vývoji AI a pravděpodobně ji budou zavádět rychleji i v širším měřítku. Mohou tak získat větší část produktivních přínosů a dále zvětšit náskok v příjmech a životní úrovni .

Data ale ukazují i méně očekávaný trend. Nabídky práce spojené s AI rostou rychleji v ekonomikách se středními příjmy: o 16 % v zemích s vyššími středními příjmy a o 11 % v zemích s nižšími středními příjmy. Ve vysokopříjmových ekonomikách byl růst jen 2 % .

Světová banka tento vývoj spojuje s nástupem takzvané „small AI“ — dostupných a praktických nástrojů navržených pro běžná zařízení. Ty mohou pomáhat například při poskytování úvěrů, ve vzdělávání nebo ve zdravotnictví, aniž by vyžadovaly infrastrukturu a rozpočty typické pro nejbohatší země .

Rozhodující ale bude, zda mají státy vhodná pravidla, kvalifikované pracovníky a digitální infrastrukturu. Rychlejší zavádění AI by podle banky mohlo výrazně zvýšit produktivitu zejména ve východní Asii a Tichomoří, Evropě a střední Asii a v jižní Asii . Bez včasných investic a politických rozhodnutí naopak hrozí, že nízkopříjmové a středněpříjmové země zůstanou ještě dál za vyspělými ekonomikami .

Tři šance pro prosperující 30. léta

Zpráva nekončí pouze varováním. Identifikuje tři oblasti, které by mohly z příští dekády udělat období silnější tvorby pracovních míst a růstu .

1. AI se dostává z fáze experimentu do praxe

I kdyby umělá inteligence nenaplnila nejodvážnější očekávání, podle Světové banky by měla zvýšit globální produktivitu nad slabý průměr 20. let. Při optimistickém scénáři by růst ve 30. letech mohl překonat průměr z 00. let a stát se nejsilnější dekádou světového růstu od 70. let .

Přínosy však nebudou automatické. Závisí na tom, zda se AI podaří rozšířit mimo nejbohatší firmy a země a zda ji doprovodí vzdělávání, digitální připojení a pravidla, která podpoří inovace i důvěru.

2. Čistá energie je otázkou bezpečnosti

Energetický šok spojený s konfliktem na Blízkém východě mění argumentaci pro investice do čisté energie. Ta už není pouze klimatickým cílem, ale také nástrojem energetické bezpečnosti a dlouhodobým zdrojem růstu .

3. Regionální obchod může zmírnit globální rozpad vazeb

Globální obchodní fragmentace sice sílí, regionální obchodní dohody však zůstávají důležitou součástí světových toků. Mohou vytvořit základ pro hlubší integraci, pomoci rozvojovým ekonomikám diverzifikovat dodavatelské řetězce a snížit náklady .

Co podle banky může změnit vývoj

Světová banka dochází k závěru, že bez koordinované reakce zůstane potenciální růst světové ekonomiky strukturálně slabý. Pomoci by mohly vyšší investice do udržitelných odvětví, nižší náklady obchodu, rozvoj služeb a větší zapojení lidí na pracovním trhu.

Taková kombinace by podle zprávy mohla zvýšit potenciální růst HDP až o 0,7 procentního bodu, na 2,9 % . Nejde tedy jen o to, jak rychle ekonomika poroste letos. Ve hře je také schopnost zemí financovat boj s chudobou a klimatickou změnou. Pokud se strukturální zpomalení nepodaří zvrátit, dopady by podle banky byly pro obě oblasti zásadní .