Odhad růstu 2,5 % pro rok 2026 představuje zhoršení oproti 2,9 % v roce 2025. Prognózy byly ve srovnání s lednovými odhady sníženy přibližně pro dvě třetiny světových ekonomik .
Ještě slabší má být vývoj v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách, pro které se používá zkratka EMDE. Jejich růst má letos dosáhnout jen 3,6 %, což bude nejslabší výsledek od pandemie .
Skutečný problém se však skrývá za celkovými čísly. Téměř jedna ze dvou rozvojových ekonomik od roku 2019 nedokázala růst příjmu na obyvatele rychleji než vyspělé země. Pokud se z výpočtu vyjmou Čína a Indie, čeká zbývající skupinu EMDE téměř celá dekáda bez výrazného přibližování k bohatším ekonomikám .
Rizika navíc míří převážně směrem dolů. Pokud by se konflikt na Blízkém východě dále vyhrotil, narušení dodávek energií se přelilo na komoditní trhy a finanční systém se dostal pod výrazný tlak, mohl by globální růst podle Světové banky spadnout až na 1,3 % . I v mírnějším scénáři, kdy by se přeprava ropy Hormuzským průlivem brzy stabilizovala, banka čeká průměrnou globální inflaci ve výši 4 % v roce 2026 — oproti 3,3 % v roce 2025 .
Bezprostředním impulzem ke zhoršení výhledu je válka na Blízkém východě. Narušuje dodávky energií, zvyšuje ceny komodit a vnáší na trhy další nejistotu . Podle zprávy však nejde o jedinou příčinu slabého růstu.
Rozvojové země současně svírá několik dlouhodobých tlaků:
Výsledkem je kombinace slabého růstu, vysoké nejistoty a menšího manévrovacího prostoru pro státy, které se snaží financovat rozvoj, snižovat chudobu a současně reagovat na klimatickou změnu.
Významnou část zprávy Světová banka věnuje umělé inteligenci. V krátkodobém horizontu má AI podporovat růst především prostřednictvím vyšších investic, zejména ve vyspělých ekonomikách a ve Spojených státech. Ve střednědobém výhledu bude klíčový její dopad na produktivitu. Odhady se však výrazně liší — od poměrně malých přínosů až po zásadní proměnu ekonomiky .
Hrozí proto výrazné rozdělení světové ekonomiky. Bohaté země vedou ve vývoji AI a pravděpodobně ji budou zavádět rychleji i v širším měřítku. Mohou tak získat větší část produktivních přínosů a dále zvětšit náskok v příjmech a životní úrovni .
Data ale ukazují i méně očekávaný trend. Nabídky práce spojené s AI rostou rychleji v ekonomikách se středními příjmy: o 16 % v zemích s vyššími středními příjmy a o 11 % v zemích s nižšími středními příjmy. Ve vysokopříjmových ekonomikách byl růst jen 2 % .
Světová banka tento vývoj spojuje s nástupem takzvané „small AI“ — dostupných a praktických nástrojů navržených pro běžná zařízení. Ty mohou pomáhat například při poskytování úvěrů, ve vzdělávání nebo ve zdravotnictví, aniž by vyžadovaly infrastrukturu a rozpočty typické pro nejbohatší země .
Rozhodující ale bude, zda mají státy vhodná pravidla, kvalifikované pracovníky a digitální infrastrukturu. Rychlejší zavádění AI by podle banky mohlo výrazně zvýšit produktivitu zejména ve východní Asii a Tichomoří, Evropě a střední Asii a v jižní Asii . Bez včasných investic a politických rozhodnutí naopak hrozí, že nízkopříjmové a středněpříjmové země zůstanou ještě dál za vyspělými ekonomikami .
Zpráva nekončí pouze varováním. Identifikuje tři oblasti, které by mohly z příští dekády udělat období silnější tvorby pracovních míst a růstu .
I kdyby umělá inteligence nenaplnila nejodvážnější očekávání, podle Světové banky by měla zvýšit globální produktivitu nad slabý průměr 20. let. Při optimistickém scénáři by růst ve 30. letech mohl překonat průměr z 00. let a stát se nejsilnější dekádou světového růstu od 70. let .
Přínosy však nebudou automatické. Závisí na tom, zda se AI podaří rozšířit mimo nejbohatší firmy a země a zda ji doprovodí vzdělávání, digitální připojení a pravidla, která podpoří inovace i důvěru.
Energetický šok spojený s konfliktem na Blízkém východě mění argumentaci pro investice do čisté energie. Ta už není pouze klimatickým cílem, ale také nástrojem energetické bezpečnosti a dlouhodobým zdrojem růstu .
Globální obchodní fragmentace sice sílí, regionální obchodní dohody však zůstávají důležitou součástí světových toků. Mohou vytvořit základ pro hlubší integraci, pomoci rozvojovým ekonomikám diverzifikovat dodavatelské řetězce a snížit náklady .
Světová banka dochází k závěru, že bez koordinované reakce zůstane potenciální růst světové ekonomiky strukturálně slabý. Pomoci by mohly vyšší investice do udržitelných odvětví, nižší náklady obchodu, rozvoj služeb a větší zapojení lidí na pracovním trhu.
Taková kombinace by podle zprávy mohla zvýšit potenciální růst HDP až o 0,7 procentního bodu, na 2,9 % . Nejde tedy jen o to, jak rychle ekonomika poroste letos. Ve hře je také schopnost zemí financovat boj s chudobou a klimatickou změnou. Pokud se strukturální zpomalení nepodaří zvrátit, dopady by podle banky byly pro obě oblasti zásadní .
Odhad růstu 2,5 % pro rok 2026 představuje zhoršení oproti 2,9 % v roce 2025. Prognózy byly ve srovnání s lednovými odhady sníženy přibližně pro dvě třetiny světových ekonomik .
Ještě slabší má být vývoj v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách, pro které se používá zkratka EMDE. Jejich růst má letos dosáhnout jen 3,6 %, což bude nejslabší výsledek od pandemie .
Skutečný problém se však skrývá za celkovými čísly. Téměř jedna ze dvou rozvojových ekonomik od roku 2019 nedokázala růst příjmu na obyvatele rychleji než vyspělé země. Pokud se z výpočtu vyjmou Čína a Indie, čeká zbývající skupinu EMDE téměř celá dekáda bez výrazného přibližování k bohatším ekonomikám .
Rizika navíc míří převážně směrem dolů. Pokud by se konflikt na Blízkém východě dále vyhrotil, narušení dodávek energií se přelilo na komoditní trhy a finanční systém se dostal pod výrazný tlak, mohl by globální růst podle Světové banky spadnout až na 1,3 % . I v mírnějším scénáři, kdy by se přeprava ropy Hormuzským průlivem brzy stabilizovala, banka čeká průměrnou globální inflaci ve výši 4 % v roce 2026 — oproti 3,3 % v roce 2025 .
Bezprostředním impulzem ke zhoršení výhledu je válka na Blízkém východě. Narušuje dodávky energií, zvyšuje ceny komodit a vnáší na trhy další nejistotu . Podle zprávy však nejde o jedinou příčinu slabého růstu.
Rozvojové země současně svírá několik dlouhodobých tlaků:
Výsledkem je kombinace slabého růstu, vysoké nejistoty a menšího manévrovacího prostoru pro státy, které se snaží financovat rozvoj, snižovat chudobu a současně reagovat na klimatickou změnu.
Významnou část zprávy Světová banka věnuje umělé inteligenci. V krátkodobém horizontu má AI podporovat růst především prostřednictvím vyšších investic, zejména ve vyspělých ekonomikách a ve Spojených státech. Ve střednědobém výhledu bude klíčový její dopad na produktivitu. Odhady se však výrazně liší — od poměrně malých přínosů až po zásadní proměnu ekonomiky .
Hrozí proto výrazné rozdělení světové ekonomiky. Bohaté země vedou ve vývoji AI a pravděpodobně ji budou zavádět rychleji i v širším měřítku. Mohou tak získat větší část produktivních přínosů a dále zvětšit náskok v příjmech a životní úrovni .
Data ale ukazují i méně očekávaný trend. Nabídky práce spojené s AI rostou rychleji v ekonomikách se středními příjmy: o 16 % v zemích s vyššími středními příjmy a o 11 % v zemích s nižšími středními příjmy. Ve vysokopříjmových ekonomikách byl růst jen 2 % .
Světová banka tento vývoj spojuje s nástupem takzvané „small AI“ — dostupných a praktických nástrojů navržených pro běžná zařízení. Ty mohou pomáhat například při poskytování úvěrů, ve vzdělávání nebo ve zdravotnictví, aniž by vyžadovaly infrastrukturu a rozpočty typické pro nejbohatší země .
Rozhodující ale bude, zda mají státy vhodná pravidla, kvalifikované pracovníky a digitální infrastrukturu. Rychlejší zavádění AI by podle banky mohlo výrazně zvýšit produktivitu zejména ve východní Asii a Tichomoří, Evropě a střední Asii a v jižní Asii . Bez včasných investic a politických rozhodnutí naopak hrozí, že nízkopříjmové a středněpříjmové země zůstanou ještě dál za vyspělými ekonomikami .
Zpráva nekončí pouze varováním. Identifikuje tři oblasti, které by mohly z příští dekády udělat období silnější tvorby pracovních míst a růstu .
I kdyby umělá inteligence nenaplnila nejodvážnější očekávání, podle Světové banky by měla zvýšit globální produktivitu nad slabý průměr 20. let. Při optimistickém scénáři by růst ve 30. letech mohl překonat průměr z 00. let a stát se nejsilnější dekádou světového růstu od 70. let .
Přínosy však nebudou automatické. Závisí na tom, zda se AI podaří rozšířit mimo nejbohatší firmy a země a zda ji doprovodí vzdělávání, digitální připojení a pravidla, která podpoří inovace i důvěru.
Energetický šok spojený s konfliktem na Blízkém východě mění argumentaci pro investice do čisté energie. Ta už není pouze klimatickým cílem, ale také nástrojem energetické bezpečnosti a dlouhodobým zdrojem růstu .
Globální obchodní fragmentace sice sílí, regionální obchodní dohody však zůstávají důležitou součástí světových toků. Mohou vytvořit základ pro hlubší integraci, pomoci rozvojovým ekonomikám diverzifikovat dodavatelské řetězce a snížit náklady .
Světová banka dochází k závěru, že bez koordinované reakce zůstane potenciální růst světové ekonomiky strukturálně slabý. Pomoci by mohly vyšší investice do udržitelných odvětví, nižší náklady obchodu, rozvoj služeb a větší zapojení lidí na pracovním trhu.
Taková kombinace by podle zprávy mohla zvýšit potenciální růst HDP až o 0,7 procentního bodu, na 2,9 % . Nejde tedy jen o to, jak rychle ekonomika poroste letos. Ve hře je také schopnost zemí financovat boj s chudobou a klimatickou změnou. Pokud se strukturální zpomalení nepodaří zvrátit, dopady by podle banky byly pro obě oblasti zásadní .