Nejhlubší izraelský postup do Libanonu za 26 let: Proč příměří selhalo a co znamená dobytí hradu Beaufort

Napětí na jihu Libanonu vyeskalovalo do nové, nebezpečné fáze. Izraelské pozemní síly koncem května 2026 pronikly hlouběji na libanonské území než kdykoli za posledních 25 let a obsadily středověkou pevnost tyčící se nad strategickým údolím řeky Lítání. Tento krok přišel v době, kdy se jedna za druhou hroutí příměří zprostředkovaná Spojenými státy a počet obětí na životech dál strmě stoupá.

Hrad Beaufort: Symbol izraelské přítomnosti znovu dobyt

Příslušníci brigády Golani 31. května 2026 dobyli hrad Beaufort (arabsky Qalaat al-Chakif) nedaleko města Nabatíja na jihovýchodě Libanonu . Obsazení pevnosti předcházel týden intenzivního leteckého bombardování a pozemních střetů s bojovníky Hizballáhu v členitém terénu okolních vesnic . Nad křižáckou pevností zavlála izraelská vlajka – na stejném místě, které izraelská armáda okupovala dlouhých 18 let až do svého stažení v roce 2000 .

Ministr obrany Jisra'el Kac celou operaci popsal jako dokončení „předsunuté bezpečnostní zóny“, která v tuto chvíli pokrývá přibližně 6 % libanonského území . Poloha hradu na horském hřebeni poskytuje ničím nerušený výhled na celý jižní Libanon a severní Izrael, což z něj činí neocenitelný pozorovací bod pro monitorování řeky Lítání a okolních oblastí .

Premiér Benjamin Netanjahu označil obsazení hradu za „dramatický zvrat“ a přislíbil další postup hlouběji do Libanonu. Celou kampaň popsal jako snahu „rozdrtit“ Hizballáh . Samotný Hizballáh uvedl, že o vytlačení izraelských sil z hradu stále aktivně bojuje a vede proti postupujícím jednotkám opotřebovávací válku .

Ofenziva se neomezuje pouze na Beaufort. Izraelské síly poprvé od války v roce 2006 překročily řeku Lítání a nyní se nacházejí zhruba 5 kilometrů od Nabatíje, významného městského centra . Pokračuje těžké ostřelování severního a západního okraje města, zatímco se jednotky snaží postupovat z jihu a východu, pravděpodobně s cílem Nabatíju obklíčit .

Lidská daň: Tisíce mrtvých navzdory příměří

Konflikt si vybírá zničující daň na civilním obyvatelstvu. Dle libanonského ministerstva zdravotnictví překročil celkový počet obětí izraelských útoků od 2. března 2026 hranici 3 000 již v polovině května . Ke konci května činil tento počet 3 269 mrtvých a 9 840 zraněných . Mezi oběťmi je přinejmenším 292 žen, 211 dětí a 116 zdravotníků .

Klíčové je, že vyhlášení příměří tento krvavý vývoj nezastavilo. Nejméně 740 lidí bylo zabito poté, co bylo 16. dubna příměří oznámeno . Spojené národy hlásí od začátku příměří přes 824 mrtvých a více než 2 000 zraněných v Libanonu, přičemž humanitární krize se dál prohlubuje . Více než milion lidí – přes 20 % populace Libanonu – bylo nuceno opustit své domovy .

Příměří jen na papíře

Celá vojenská eskalace se odehrává navzdory formálně platnému příměří, na kterém se obě strany poprvé dohodly 16. dubna 2026 a které bylo několikrát prodlouženo . Původní desetidenní klid zbraní, sjednaný Spojenými státy, měl zastavit aktivní boje a vytvořit prostor pro vyjednávání. Místo toho násilí pokračuje téměř bez přerušení. Po přímých jednáních ve Washingtonu byla 15. května oznámena 45denní prolongace, ale izraelské nálety a raketové i dronové útoky Hizballáhu probíhají denně .

Prvního června oznámil Libanon nové, částečné příměří, v jehož rámci se Izrael zdrží útoků na jižní předměstí Bejrútu (baštu Hizballáhu) a Hizballáh zastaví útoky na Izrael . Dohoda však výslovně neukončuje širší konflikt a boje v jižním Libanonu pokračují beze změny . Několik hodin po oznámení částečného klidu zbraní nařídil premiér Netanjahu údery na jižní předměstí Bejrútu a izraelští představitelé naznačili připravenost k rozsáhlejším útokům na hlavní město . Americký prezident Donald Trump sice prohlásil, že Hizballáh souhlasil se zastavením palby a Izrael na něj nebude útočit, pozemní operace a přeshraniční palba však pokračovaly .

Jednání ve Washingtonu: Dvě oddělené koleje, malý pokrok

Diplomatická reakce je intenzivní, ale prozatím nedokázala násilí zastavit. Ve Washingtonu probíhají přímá mírová jednání mezi Izraelem a Libanonem – první od krachu takzvané dohody ze 17. května 1983. Čtvrté kolo rozhovorů bylo naplánováno na 2. a 3. června 2026 . Jednání se nově rozdělila do dvou samostatných linií: politické, probíhající na Ministerstvu zahraničí (State Department), a vojenské, zaštiťované Pentagonem .

Bezpečnostní diskuse vedené Pentagonem začaly 29. května za účasti vojenských delegací obou zemí a některá jednání trvala i déle než devět hodin . Jádro sporu zůstává neměnné. Primárním cílem Libanonu je zajistit stažení izraelských vojsk a ukončení okupace svého území. Cílem Izraele je eliminace přítomnosti a vojenských kapacit Hizballáhu podél své severní hranice. Žádná ze stran svého hlavního požadavku nedosáhla. Izrael nemá žádnou dohodu o odzbrojení Hizballáhu na jihu a Libanon nemá žádný časový plán pro izraelské stažení .

Ministr obrany Kac navíc naznačil, že současná „bezpečnostní zóna“ by se mohla stát trvalou, což je postoj, který je v přímém rozporu s vyjednávací pozicí Libanonu . Mezitím Írán varoval, že by mohl odstoupit od vlastních mírových rozhovorů s Washingtonem, pokud bude konflikt v Libanonu dále eskalovat .

Situace na počátku června 2026 je definována rostoucí propastí mezi realitou na bojišti a diplomatickým úsilím. Dobytí hradu Beaufort signalizuje odhodlání Izraele rozšířit pozemní operace navzdory mezinárodnímu tlaku, zatímco pokračující útoky Hizballáhu ukazují, že je stále schopen vzdorovat konvenčně silnější armádě. Jednání pod patronací USA pokračují, ale s příměřím v troskách a neustále rostoucím počtem obětí zůstává trvalé politické urovnání v nedohlednu.