Červnová aktualizace k této odborné specializaci přidává agentní schopnosti GPT-5.5. GPT-Rosalind tak nemá pouze navrhnout hypotézu nebo shrnout odborné články, ale může se zapojit do delšího řetězce úkolů: vyhledat podklady, analyzovat data, naplánovat experiment a pracovat s připojenými vědeckými nástroji .

Jedním z klíčových ukazatelů je efektivita. Podle zveřejněných hodnocení GPT-Rosalind překonává obecný GPT-5.5 ve všech třech nových doménových testech a současně spotřebuje méně výpočetních tokenů. Největší rozdíl OpenAI uvádí u genomiky: při dlouhých kvantitativních analýzách biologie používá GPT-Rosalind o 31 % méně tokenů než GPT-5.5 . U rozsáhlých genomických datových sad to může znamenat nižší náklady na jednotlivé dotazy i celé výzkumné pipeline.

LifeSciBench: test celého výzkumného procesu

OpenAI vytvořelo také nový benchmark LifeSciBench, který má posuzovat praktický dopad modelu ve výzkumu. Hodnocení provádějí externí odborníci a benchmark pokrývá šest oblastí:

• práce s důkazy,
• analýza,
• návrh a optimalizace,
• vědecké uvažování,
• validace a provoz,
• převod výsledků a komunikace.

LifeSciBench se liší od testů zaměřených na jednu izolovanou schopnost. Snaží se hodnotit celé workflow — od syntézy odborné literatury až po návrh experimentu. GPT-Rosalind v něm podle zveřejněných výsledků vede před GPT-5.5, Grok 4.3 i Gemini 3.1 Pro .

Tři nové doménové benchmarky

OpenAI současně zveřejnilo výsledky tří testů, které přímo porovnávají GPT-Rosalind s GPT-5.5. Všechny uvedené výsledky pocházejí z hodnocení provedených a zveřejněných OpenAI; nezávislé ověření třetí stranou zatím potvrzeno nebylo .

Zdroj: hodnocení zveřejněná OpenAI .

Největší rozdíl je u benchmarku LabWorkBench: GPT-Rosalind zde získal náskok 7,4 procentního bodu. Test zahrnuje například řešení problémů s protokoly, návrh postupů s reagenciemi a interpretaci experimentálních výsledků . Právě zde se může propojení odborných znalostí s používáním nástrojů projevit nejvýrazněji.

Čísla ale zároveň ukazují limity současné technologie. Skóre 27,5 % v medicinální chemii a 21,6 % v genomice znamenají, že model v těchto oblastech stále neuspěje u většiny úloh . Nejde o jednoduché znalostní kvízy, nýbrž o složité problémy z reálného výzkumu. Přesto je z výsledků patrné, že AI pro objevování léčiv je stále spíše v rané fázi než před branami plné automatizace.

Codex má přejít od uvažování k provedení

Aktualizace přináší také pluginy a prohlížeče určené pro biologické vědy v platformě Codex, což je kódovací prostředí OpenAI pro agentní AI . GPT-Rosalind se díky nim může připojovat k vědeckým nástrojům, databázím odborné literatury, utilitám pro analýzu sekvencí nebo softwaru pro návrh laboratorních protokolů .

Důležitý je posun od pouhého doporučení k provedení vícekrokového úkolu. OpenAI aktualizaci rámuje jako přechod „od uvažování k provedeným workflow“ . Ambicí je dostat model hlouběji do každodenního provozu laboratoří a výzkumných týmů, nikoli ho ponechat jen u brainstormingu a přípravy návrhů.

Z amerického preview ke globálnímu přístupu

GPT-Rosalind byl původně v dubnu 2026 dostupný pouze jako omezené podnikové research preview v USA prostřednictvím programu trusted access — tedy kontrolovaného přístupu, který vyžaduje žádost a posouzení .

Červnová aktualizace rozšiřuje research preview globálně na způsobilé organizace. Tento přístup však zůstává omezený a probíhá přes stejnou prověřovanou strukturu trusted access . Organizace bez existující smlouvy Enterprise mohou nově podat žádost prostřednictvím pracovního prostoru OpenAI managed workspace.

OpenAI 29. května 2026 spustilo také program Rosalind Biodefense, který rozšiřuje kontrolovaný přístup pro aplikace v oblasti biologické obrany . To naznačuje, že firma model nevnímá pouze jako nástroj pro komerční vývoj léčiv, ale také jako technologii pro citlivý biologický výzkum pod dohledem.

Kdo model podle OpenAI využívá

OpenAI uvedlo několik farmaceutických a výzkumných organizací, které s aktualizovaným GPT-Rosalind pracují :

• Novo Nordisk — OpenAI jej výslovně označilo za zákazníka využívajícího GPT-Rosalind ve farmaceutickém výzkumu a vývoji;
• Amgen a Moderna — uvedené mezi partnery či ranými uživateli v oblasti objevování léčiv a genomiky;
• Allen Institute — výzkumná organizace pracující s modelem v rámci biologického výzkumu;
• Thermo Fisher Scientific — společnost zaměřená na laboratorní vybavení, reagencie a výzkumné technologie.

Veřejně ale nejsou popsány konkrétní případy použití pro každou z těchto organizací. Není proto jasné, které vztahy představují placené podnikové nasazení a které výzkumnou spolupráci. Přítomnost Thermo Fisher Scientific může ukazovat na budoucí nebo probíhající propojení s vědeckými nástroji v ekosystému pluginů Codex, to však OpenAI v dostupných materiálech podrobně nerozvedlo.

Co to znamená pro vývoj léčiv

GPT-Rosalind ukazuje směr, kterým se OpenAI snaží posunout podnikové AI: od univerzálních modelů k úzce zaměřeným systémům, které kombinují odborné znalosti, práci s nástroji a řízený přístup. V ideálním případě může taková kombinace urychlit rešerše, tvorbu hypotéz, návrh experimentů, analýzu dat i přípravu laboratorních protokolů.

Číslům je ale nutné rozumět v kontextu. GPT-Rosalind sice v nových testech překonává GPT-5.5 a v genomice pracuje úsporněji, jeho absolutní výsledky v medicinální chemii a genomice zůstávají nízké. Model proto zatím představuje pomocníka pro odborné týmy, nikoli náhradu vědeckého úsudku nebo laboratorního ověřování.

A protože výkonové údaje zveřejnilo samotné OpenAI, měly by být do doby nezávislých replikací či recenzovaných studií vnímány jako orientační, nikoli jako definitivní důkaz schopností modelu .

Červnová aktualizace k této odborné specializaci přidává agentní schopnosti GPT-5.5. GPT-Rosalind tak nemá pouze navrhnout hypotézu nebo shrnout odborné články, ale může se zapojit do delšího řetězce úkolů: vyhledat podklady, analyzovat data, naplánovat experiment a pracovat s připojenými vědeckými nástroji .

Jedním z klíčových ukazatelů je efektivita. Podle zveřejněných hodnocení GPT-Rosalind překonává obecný GPT-5.5 ve všech třech nových doménových testech a současně spotřebuje méně výpočetních tokenů. Největší rozdíl OpenAI uvádí u genomiky: při dlouhých kvantitativních analýzách biologie používá GPT-Rosalind o 31 % méně tokenů než GPT-5.5 . U rozsáhlých genomických datových sad to může znamenat nižší náklady na jednotlivé dotazy i celé výzkumné pipeline.

LifeSciBench: test celého výzkumného procesu

OpenAI vytvořelo také nový benchmark LifeSciBench, který má posuzovat praktický dopad modelu ve výzkumu. Hodnocení provádějí externí odborníci a benchmark pokrývá šest oblastí:

• práce s důkazy,
• analýza,
• návrh a optimalizace,
• vědecké uvažování,
• validace a provoz,
• převod výsledků a komunikace.

LifeSciBench se liší od testů zaměřených na jednu izolovanou schopnost. Snaží se hodnotit celé workflow — od syntézy odborné literatury až po návrh experimentu. GPT-Rosalind v něm podle zveřejněných výsledků vede před GPT-5.5, Grok 4.3 i Gemini 3.1 Pro .

Tři nové doménové benchmarky

OpenAI současně zveřejnilo výsledky tří testů, které přímo porovnávají GPT-Rosalind s GPT-5.5. Všechny uvedené výsledky pocházejí z hodnocení provedených a zveřejněných OpenAI; nezávislé ověření třetí stranou zatím potvrzeno nebylo .

Zdroj: hodnocení zveřejněná OpenAI .

Největší rozdíl je u benchmarku LabWorkBench: GPT-Rosalind zde získal náskok 7,4 procentního bodu. Test zahrnuje například řešení problémů s protokoly, návrh postupů s reagenciemi a interpretaci experimentálních výsledků . Právě zde se může propojení odborných znalostí s používáním nástrojů projevit nejvýrazněji.

Čísla ale zároveň ukazují limity současné technologie. Skóre 27,5 % v medicinální chemii a 21,6 % v genomice znamenají, že model v těchto oblastech stále neuspěje u většiny úloh . Nejde o jednoduché znalostní kvízy, nýbrž o složité problémy z reálného výzkumu. Přesto je z výsledků patrné, že AI pro objevování léčiv je stále spíše v rané fázi než před branami plné automatizace.

Codex má přejít od uvažování k provedení

Aktualizace přináší také pluginy a prohlížeče určené pro biologické vědy v platformě Codex, což je kódovací prostředí OpenAI pro agentní AI . GPT-Rosalind se díky nim může připojovat k vědeckým nástrojům, databázím odborné literatury, utilitám pro analýzu sekvencí nebo softwaru pro návrh laboratorních protokolů .

Důležitý je posun od pouhého doporučení k provedení vícekrokového úkolu. OpenAI aktualizaci rámuje jako přechod „od uvažování k provedeným workflow“ . Ambicí je dostat model hlouběji do každodenního provozu laboratoří a výzkumných týmů, nikoli ho ponechat jen u brainstormingu a přípravy návrhů.

Z amerického preview ke globálnímu přístupu

GPT-Rosalind byl původně v dubnu 2026 dostupný pouze jako omezené podnikové research preview v USA prostřednictvím programu trusted access — tedy kontrolovaného přístupu, který vyžaduje žádost a posouzení .

Červnová aktualizace rozšiřuje research preview globálně na způsobilé organizace. Tento přístup však zůstává omezený a probíhá přes stejnou prověřovanou strukturu trusted access . Organizace bez existující smlouvy Enterprise mohou nově podat žádost prostřednictvím pracovního prostoru OpenAI managed workspace.

OpenAI 29. května 2026 spustilo také program Rosalind Biodefense, který rozšiřuje kontrolovaný přístup pro aplikace v oblasti biologické obrany . To naznačuje, že firma model nevnímá pouze jako nástroj pro komerční vývoj léčiv, ale také jako technologii pro citlivý biologický výzkum pod dohledem.

Kdo model podle OpenAI využívá

OpenAI uvedlo několik farmaceutických a výzkumných organizací, které s aktualizovaným GPT-Rosalind pracují :

• Novo Nordisk — OpenAI jej výslovně označilo za zákazníka využívajícího GPT-Rosalind ve farmaceutickém výzkumu a vývoji;
• Amgen a Moderna — uvedené mezi partnery či ranými uživateli v oblasti objevování léčiv a genomiky;
• Allen Institute — výzkumná organizace pracující s modelem v rámci biologického výzkumu;
• Thermo Fisher Scientific — společnost zaměřená na laboratorní vybavení, reagencie a výzkumné technologie.

Veřejně ale nejsou popsány konkrétní případy použití pro každou z těchto organizací. Není proto jasné, které vztahy představují placené podnikové nasazení a které výzkumnou spolupráci. Přítomnost Thermo Fisher Scientific může ukazovat na budoucí nebo probíhající propojení s vědeckými nástroji v ekosystému pluginů Codex, to však OpenAI v dostupných materiálech podrobně nerozvedlo.

Co to znamená pro vývoj léčiv

GPT-Rosalind ukazuje směr, kterým se OpenAI snaží posunout podnikové AI: od univerzálních modelů k úzce zaměřeným systémům, které kombinují odborné znalosti, práci s nástroji a řízený přístup. V ideálním případě může taková kombinace urychlit rešerše, tvorbu hypotéz, návrh experimentů, analýzu dat i přípravu laboratorních protokolů.

Číslům je ale nutné rozumět v kontextu. GPT-Rosalind sice v nových testech překonává GPT-5.5 a v genomice pracuje úsporněji, jeho absolutní výsledky v medicinální chemii a genomice zůstávají nízké. Model proto zatím představuje pomocníka pro odborné týmy, nikoli náhradu vědeckého úsudku nebo laboratorního ověřování.

A protože výkonové údaje zveřejnilo samotné OpenAI, měly by být do doby nezávislých replikací či recenzovaných studií vnímány jako orientační, nikoli jako definitivní důkaz schopností modelu .