Drony na optickém vlákně obešly ukrajinské rušení. Obrana se vrací ke kulometům a kanónům

Kabel, tenčí než rybářský vlasec, se odvíjí z cívky umístěné na dronu nebo u operátora. Spojení zůstává fyzické po celou dobu letu a optické vlákno přenáší obraz z kamery i povely pro řízení. Dron proto může operovat v prostoru, kde by klasický FPV dron ovládaný rádiem ztratil spojení.

Technologie se prosadila jako přímá reakce na úspěchy ukrajinského elektronického boje v letech 2023 a 2024. Ukrajinské rušení tehdy ruským dronům výrazně komplikovalo provoz a přimělo jejich vývojáře hledat odolnější řešení — od optických vláken po rádiové sítě odolnější vůči rušení . Podle ukrajinského velitele elektronického boje však vývoj dronů postupuje tak rychle, že obranné systémy jen obtížně drží krok .

Optické vlákno neznamená, že je dron nezranitelný. Kabel se může přetrhnout, zachytit o překážku nebo být fyzicky přeříznut. Zásadní je ale to, že ho nelze vyřadit klasickým zahlcením rádiového spektra.

Z experimentu se stala běžná zbraň

Na začátku roku 2026 už ruské jednotky optovláknové FPV drony široce používaly podél fronty. Ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj v lednu uvedl, že obě strany nasazují přibližně stejný celkový počet dronů, Ukrajina však v optovláknových systémech stále „dohání“ Rusko .

Dosah těchto dronů přitom není omezen jen na bezprostřední okolí frontové linie. V únoru 2026 se ruský optovláknový dron poprvé dostal do Charkova, kde podle ukrajinských úřadů narazil do stromu v Kyjevském obvodu . V červenci Rusko tyto stroje využívalo k obcházení obrany a k poškozování vysokonapěťových elektrických rozvoden v Sumské oblasti .

Ruská adaptace se navíc neomezuje na malé kvadrokoptéry. Optické řízení bylo podle ukrajinského odborníka integrováno také do větších bezpilotních letounů s pevnými křídly, například platformy Molnija. Odolnost vůči rušení se tak dostává i k těžším a dál doletujícím dronům .

Čína drží klíčovou část dodavatelského řetězce

Rozšíření optovláknových dronů není jen otázkou konstrukce a taktiky. Závisí také na dostupnosti samotného kabelu. Čína vyrábí více než 60 procent světového optického vlákna, což z ní činí pro Rusko prakticky jediný zdroj schopný pokrýt poptávku ve velkém měřítku .

Ruský jediný domácí závod na výrobu optického vlákna, který v Saransku provozuje společnost Optic Fiber Systems, je od května 2025 mimo provoz. Podle dostupných informací byl poškozen při ukrajinských útocích a výroba se dosud neobnovila, takže Rusko zůstalo na dovozu z Číny plně závislé .

Čínská celní data ukazují výrazný rozdíl v dodávkách. Jen v srpnu 2025 zamířilo do Ruska přibližně 527 000 kilometrů optického kabelu — téměř trojnásobek červnového objemu. Ukrajina ve stejném období obdržela pouze 115,8 kilometru, tedy zhruba 456krát méně . Takové množství může podle dostupných odhadů pokrýt výrobu desítek tisíc dronů.

Dodavatelská převaha se zároveň promítla do cen. Na začátku roku 2026 čínští dodavatelé zvýšili ceny pro ruské odběratele na 2,5- až čtyřnásobek předchozích úrovní . Cena běžně používaného vlákna standardu G.652D vzrostla z 16 jüanů za kilometr v lednu 2025 na 40 jüanů o rok později .

Po dronu zůstává „pavučina“ v lese

Výhoda na bojišti má dlouhodobý účet v krajině. Kabely se po letu nebo zničení dronu téměř nikdy nesbírají. Zůstávají v lesích, na polích i v obydlených oblastech a vytvářejí jemné, špatně viditelné spleti připomínající pavučiny .

V okolí Vovčansku v Charkovské oblasti ukrajinští vojáci uvedli, že jsou lesy pokryté „tisíci kilometrů“ odhozeného optického kabelu . Materiál se zachytává ve větvích a vegetaci. Ptáci ho začali používat při stavbě hnízd, zároveň se do něj mohou zamotat oni i další zvířata. Výzkumníci proto plánují analyzovat DNA, aby zjistili, kterých druhů se problém dotýká .

Ekologické riziko nepředstavují jen samotná skleněná a plastová vlákna. Z havarovaných dronů zůstávají v půdě a vodě také lithiové baterie a další toxický odpad, u něhož odborníci varují před dlouhodobou kontaminací . Odolné plasty v kabelech se mohou rozkládat stovky let a postupně uvolňovat mikroplasty .

Co Ukrajině zbývá

Nejdůležitější nástroj proti běžným dronům — rádiové rušení — je proti optovláknovým strojům nepoužitelný . Investice do elektronického boje tím nezmizely, jejich účinnost proti této konkrétní kategorii hrozeb se však výrazně zmenšila.

Obrana se proto musí opírat hlavně o fyzické prostředky: sestřel ručními zbraněmi, automatickými kanóny nebo jinými drony, dále o sítě a další mechanické překážky. Další možností je zasahovat místa, odkud se drony vypouštějí, případně jejich operátory v týlu . Všechny tyto postupy jsou ale obtížněji škálovatelné než plošné rušení rádiového signálu.

Problém zvyšuje nepoměr nákladů. Některé optovláknové drony mohou stát přibližně 400 dolarů, zatímco jejich zachycení může vyžadovat podstatně dražší protivzdušné prostředky . Ukrajina se proto snaží rychle rozšířit vlastní výrobu těchto systémů, na začátku roku 2026 však podle dostupných vyjádření stále zaostávala za ruským objemem .

Optické vlákno tak nepřineslo absolutní převahu, ale změnilo základní logiku obrany. Tam, kde dříve stačilo přerušit rádiové spojení, je nyní nutné dron fyzicky odhalit a zničit — a zároveň řešit, co po tisících takových letů zůstane v krajině.