Jsou Webbovy „malé červené tečky“ černé díry ukryté v plynu?

Na snímcích Vesmírného dalekohledu Jamese Webba vypadají jako drobné červené body. Určit, co je pohání, je ale mnohem těžší než je zahlédnout. Pro nejméně část těchto objektů se rýsuje vysvětlení: rostoucí černá díra obklopená hustým plynem. Vědci pro takovou soustavu používají označení „hvězda s černou dírou“ (black hole star). Nejde o běžnou hvězdu, jejíž světlo vzniká jadernou fúzí. 34

Co prozradilo světlo objektu GLIMPSE-17775?

Tým vedený Vasilijem Kokorevem zkoumal červenou tečku GLIMPSE-17775 za kupou galaxií Abell S1063. Gravitace kupy zesílila světlo vzdálenějšího objektu – tento jev se nazývá gravitační čočka. V kombinaci s přibližně 30 hodinami Webbova pozorování tak vědci získali podle NASA dosud nejpodrobnější spektrum malé červené tečky. Spektrum ukazuje, z jakých složek se její světlo skládá. 14

Obsahuje více než 40 spektrálních čar a několik nezávislých vodítek, která odpovídají rychle rostoucí černé díře v horkém, hustém obalu částečně ionizovaného plynu. Plyn pohlcuje a přetváří záření vznikající poblíž černé díry. Je to přesvědčivější důkaz než pouhá červená barva či bodový vzhled – stále však jde o podrobný rozbor jednoho objektu, nikoli o potvrzení totožné povahy všech červených teček. 23 Studie Kokorevova týmu vyšla v roce 2026 v časopise The Astrophysical Journal. 32

GLIMPSE-17775 navíc existoval přibližně 1,8 miliardy let po velkém třesku, jak ukazuje jeho naměřený rudý posuv 3,5. Nelze jej proto automaticky řadit mezi příklady popisované jako objekty z prvních 500 milionů až 1,5 miliardy let vesmíru. 1

Jak by takové černé díry mohly vzniknout?

Pozorování naznačují, co v těchto objektech svítí. Počítačové simulace se ptají, jak se tam černá díra mohla dostat. Tým Sunmyona Chona zkoumal na japonském superpočítači ATERUI III možnou cestu vzniku a rychlého růstu černých děr v raném vesmíru; o výsledcích zveřejněných v časopise Nature se psalo v září 2026. 618

Podle simulovaného scénáře ultrafialové záření brání obvyklému vzniku hvězd v plynném oblaku. Plyn se může soustředit do mimořádně hmotné hvězdy, která se zhroutí a vytvoří zárodek černé díry. Hustý disk přivádějící další plyn pak zachycuje část záření, takže záření méně účinně vytlačuje přitékající hmotu a černá díra může rychle růst. 202229

To je možné vysvětlení, ne pozorovaná historie GLIMPSE-17775. Webb nezachytil zhroucení její předchozí hvězdy a dostupná data neprokazují, že všechny malé červené tečky vznikly stejnou cestou. Stejně tak jejich barva sama o sobě neurčuje, zda a jakou roli v každém objektu hraje prach. 231835

Co může spor rozhodnout?

Na průzkumu vzdálených galaxií a rostoucích černých děr včetně malých červených teček pracuje také spolupráce UNCOVER. Podílejí se na ní mimo jiné výzkumníci z University of Pittsburgh, University of Colorado Boulder a Swinburne University of Technology. Bylo oznámeno, že tým získá astronomickou Berkeleyho cenu za rok 2027; ocenění jeho práce ale není potvrzením jediné odpovědi na záhadu červených teček. 33343536

Rozhodující bude získat podrobná spektra dalších objektů a zjistit, zda se v nich opakují znaky pozorované u GLIMPSE-17775. Modely zároveň musí vysvětlit jejich barvy a spektra a rozlišit světlo černé díry, okolního plynu i případné hostitelské galaxie. Do té doby je „hvězda s černou dírou“ užitečný název pro slibnou interpretaci některých teček, nikoli hotová klasifikace všech. 234