Gasly po závodě uvedl, že byl „zdrcený“ a že mu pódium bylo „ukradeno“. Trval na tom, že telemetrie jeho vozu ukazovala rychlost v povoleném limitu . Poradce Alpine Flavio Briatore později řekl, že tým s tresty „zásadně nesouhlasí“ .
Gasly přitom nebyl jediným jezdcem, kterého v Monaku podobný verdikt zasáhl. Pět jezdců ze čtyř týmů dostalo za překročení limitu pětisekundový trest :
Ve většině případů šlo o překročení pouze o 0,1 km/h, zatímco u Gaslyho byl v jednom z incidentů zaznamenán rozdíl 0,4 km/h . FIA následně uvedla, že jezdci při nájezdu do boxů zkracovali stopu u bílé čáry. Tím se změnila délka úseku, z níž systém vypočítává průměrnou rychlost .
Alpine nestaví svou argumentaci na tvrzení, že oficiální číslo bylo zapsáno chybně. Tým chce ukázat, že toto číslo nemuselo odpovídat skutečné rychlosti vozu vůči zemi.
FIA v boxové uličce nepoužívá klasický radar. Rychlost určuje metodou časového rozdílu: systém sleduje, jak dlouho vůz potřebuje k projetí předem definované vzdálenosti mezi měřicími body, a z toho vypočítá průměr .
Alpine očekává, že předloží telemetrii, podle níž Gaslyho skutečná rychlost při vjezdu do boxů nepřekročila 60 km/h . Hlavní teze týmu proto zní, že problémem nebyla Gaslyho jízda, ale způsob, jakým pevně umístěné měřicí body pracovaly v kombinaci s konkrétní stopou vozu.
Obhajoba se soustředí na geometrii monackého vjezdu do boxů. Pokud jezdec projede zatáčejícím vjezdem blíže bílé čáře, může zkrátit skutečně ujetou vzdálenost. Senzory pak mohou zaznamenat začátek měřeného úseku v okamžiku, který v kombinaci s pevně danými body vytvoří vyšší vypočtenou průměrnou rychlost — i když vůz v daném okamžiku nemusel jet rychleji než 60 km/h .
Právě proto Alpine zpochybňuje nikoli samotný údaj 60,1 nebo 60,4 km/h, ale jeho vypovídací hodnotu. Tým chce doložit, že měření mohlo být ovlivněno volbou stopy a uspořádáním trati.
Alpine může svou žádost podpořit také tím, že několik jezdců z různých týmů bylo potrestáno za téměř identické, velmi malé překročení limitu . George Russell, který trest rovněž obdržel, veřejně zpochybnil systém a hovořil o možném „softwarovém problému“ .
Tým může předložit i srovnávací telemetrii dalších vozů a argumentovat, že při podobné stopě nevytvářel systém vždy stejné výsledky . To by posílilo tvrzení, že šlo o systémový nebo geometrický problém, nikoli pouze o chybu jednotlivých jezdců.
Alpine nepodalo běžné odvolání. Požádalo o takzvaný Right of Review, tedy právo na přezkum rozhodnutí sportovních komisařů. Tento postup má vysoký práh: tým musí předložit nový a významný prvek, který nebyl k dispozici v době původního rozhodnutí .
Pokud komisaři uznají telemetrii a analýzu geometrie za dostatečně nové a podstatné důkazy, mohou případ znovu otevřít. Teprve potom by mohli rozhodnout o zrušení Gaslyho trestů.
Alpine podalo žádost krátce po skončení závodu . FIA následně potvrdila tento formát projednání:
Pro Gaslyho a Alpine by úspěšný přezkum znamenal návrat na třetí místo a zisk důležitých bodů do šampionátu jezdců i konstruktérů . Pódium by zároveň výrazně změnilo hodnocení jeho monackého víkendu.
Dopad by ale mohl být širší. Pokud by FIA uznala, že měření ovlivnila geometrie vjezdu do boxů, mohli by podobný přezkum požadovat také Mercedes, Ferrari a McLaren za Russella, Hamiltona a Piastriho . V krajním případě by se tak mohlo znovu proměnit celé konečné pořadí monackého závodu.
Alpine však čeká náročný úkol. FIA už svůj měřicí systém po závodě prověřila a oznámila, že nenašla žádné nepravidelnosti. Podle jejího vysvětlení byly tresty důsledkem zkracování vjezdu do boxů, nikoli technické závady .
Gaslyho pódium tak nyní závisí na tom, zda Alpine dokáže přesvědčit komisaře, že jeho telemetrie a analýza geometrie představují skutečně nový a zásadní důkaz — a že oficiálně naměřená rychlost nepopisovala to, co se na trati skutečně stalo.
Gasly po závodě uvedl, že byl „zdrcený“ a že mu pódium bylo „ukradeno“. Trval na tom, že telemetrie jeho vozu ukazovala rychlost v povoleném limitu . Poradce Alpine Flavio Briatore později řekl, že tým s tresty „zásadně nesouhlasí“ .
Gasly přitom nebyl jediným jezdcem, kterého v Monaku podobný verdikt zasáhl. Pět jezdců ze čtyř týmů dostalo za překročení limitu pětisekundový trest :
Ve většině případů šlo o překročení pouze o 0,1 km/h, zatímco u Gaslyho byl v jednom z incidentů zaznamenán rozdíl 0,4 km/h . FIA následně uvedla, že jezdci při nájezdu do boxů zkracovali stopu u bílé čáry. Tím se změnila délka úseku, z níž systém vypočítává průměrnou rychlost .
Alpine nestaví svou argumentaci na tvrzení, že oficiální číslo bylo zapsáno chybně. Tým chce ukázat, že toto číslo nemuselo odpovídat skutečné rychlosti vozu vůči zemi.
FIA v boxové uličce nepoužívá klasický radar. Rychlost určuje metodou časového rozdílu: systém sleduje, jak dlouho vůz potřebuje k projetí předem definované vzdálenosti mezi měřicími body, a z toho vypočítá průměr .
Alpine očekává, že předloží telemetrii, podle níž Gaslyho skutečná rychlost při vjezdu do boxů nepřekročila 60 km/h . Hlavní teze týmu proto zní, že problémem nebyla Gaslyho jízda, ale způsob, jakým pevně umístěné měřicí body pracovaly v kombinaci s konkrétní stopou vozu.
Obhajoba se soustředí na geometrii monackého vjezdu do boxů. Pokud jezdec projede zatáčejícím vjezdem blíže bílé čáře, může zkrátit skutečně ujetou vzdálenost. Senzory pak mohou zaznamenat začátek měřeného úseku v okamžiku, který v kombinaci s pevně danými body vytvoří vyšší vypočtenou průměrnou rychlost — i když vůz v daném okamžiku nemusel jet rychleji než 60 km/h .
Právě proto Alpine zpochybňuje nikoli samotný údaj 60,1 nebo 60,4 km/h, ale jeho vypovídací hodnotu. Tým chce doložit, že měření mohlo být ovlivněno volbou stopy a uspořádáním trati.
Alpine může svou žádost podpořit také tím, že několik jezdců z různých týmů bylo potrestáno za téměř identické, velmi malé překročení limitu . George Russell, který trest rovněž obdržel, veřejně zpochybnil systém a hovořil o možném „softwarovém problému“ .
Tým může předložit i srovnávací telemetrii dalších vozů a argumentovat, že při podobné stopě nevytvářel systém vždy stejné výsledky . To by posílilo tvrzení, že šlo o systémový nebo geometrický problém, nikoli pouze o chybu jednotlivých jezdců.
Alpine nepodalo běžné odvolání. Požádalo o takzvaný Right of Review, tedy právo na přezkum rozhodnutí sportovních komisařů. Tento postup má vysoký práh: tým musí předložit nový a významný prvek, který nebyl k dispozici v době původního rozhodnutí .
Pokud komisaři uznají telemetrii a analýzu geometrie za dostatečně nové a podstatné důkazy, mohou případ znovu otevřít. Teprve potom by mohli rozhodnout o zrušení Gaslyho trestů.
Alpine podalo žádost krátce po skončení závodu . FIA následně potvrdila tento formát projednání:
Pro Gaslyho a Alpine by úspěšný přezkum znamenal návrat na třetí místo a zisk důležitých bodů do šampionátu jezdců i konstruktérů . Pódium by zároveň výrazně změnilo hodnocení jeho monackého víkendu.
Dopad by ale mohl být širší. Pokud by FIA uznala, že měření ovlivnila geometrie vjezdu do boxů, mohli by podobný přezkum požadovat také Mercedes, Ferrari a McLaren za Russella, Hamiltona a Piastriho . V krajním případě by se tak mohlo znovu proměnit celé konečné pořadí monackého závodu.
Alpine však čeká náročný úkol. FIA už svůj měřicí systém po závodě prověřila a oznámila, že nenašla žádné nepravidelnosti. Podle jejího vysvětlení byly tresty důsledkem zkracování vjezdu do boxů, nikoli technické závady .
Gaslyho pódium tak nyní závisí na tom, zda Alpine dokáže přesvědčit komisaře, že jeho telemetrie a analýza geometrie představují skutečně nový a zásadní důkaz — a že oficiálně naměřená rychlost nepopisovala to, co se na trati skutečně stalo.