První ročník má zahrnovat zejména tyto disciplíny:
Sportovci mohou používat vybrané látky zvyšující výkon – například steroidy, testosteron, růstový hormon, peptidy nebo stimulanty – pokud splní zdravotní podmínky a látky jsou legálně předepsané.
Místo tradičních dopingových kontrol mají účastníci projít rozsáhlými lékařskými vyšetřeními a průběžným zdravotním monitoringem. Organizátoři tvrdí, že tak lze lépe sledovat dopady těchto látek a snížit rizika spojená s nelegálním nebo tajným dopingem.
Hlavní argument projektu zní jednoduše: doping v elitním sportu podle nich stejně existuje, i přes přísné testování.
Podle organizátorů je proto lepší přístup otevřený a kontrolovaný – místo aby se látky používaly tajně. Enhanced Games prezentují jako experiment, který má propojit sport s moderní vědou a zkoumat hranice lidského výkonu.
V praxi má systém fungovat takto:
Zastánci projektu tvrdí, že takový model může být paradoxně bezpečnější než současný systém, kde se doping – pokud k němu dochází – odehrává bez odborného dohledu.
Navzdory kritice se k soutěži přihlásila řada elitních sportovců. Jejich motivace se většinou opírají o tři hlavní faktory.
Mnoho sportovců v olympijských disciplínách vydělává relativně málo, pokud nemají velké sponzory. Enhanced Games slibují výrazně vyšší odměny a bonusy.
Olympijský vítěz v plavání Cody Miller například uvedl, že profesionální plavání je dnes finančně stále náročnější a uživit se tímto sportem je obtížnější než dříve.
Účastníci mají mít k dispozici rozsáhlou lékařskou péči, včetně testování, sledování zdravotního stavu a podpory při přípravě.
Pro některé sportovce je takový kontrolovaný systém přijatelnější než prostředí, kde by se případné zvyšování výkonu odehrávalo bez odborného dohledu.
Někteří sportovci vnímají projekt také jako kritiku současného fungování vrcholového sportu, který podle nich často nedokáže zajistit odpovídající finanční i zdravotní podporu.
Americká sprinterka Shania Collins například zdůraznila, že ji k účasti motivovala kombinace lékařského dohledu, tréninkových zdrojů, regenerace a finančního ohodnocení, které projekt nabízí.
Reakce sportovních institucí je převážně velmi negativní.
Světová antidopingová agentura (WADA) označila Enhanced Games za „nebezpečný a nezodpovědný koncept“ a varovala, že propagace silných výkon zvyšujících látek může ohrozit zdraví sportovců.
Kritici zmiňují několik hlavních problémů.
Mnoho dopujících látek je spojeno s potenciálními dlouhodobými zdravotními následky, zejména při vysokých dávkách nebo dlouhodobém užívání. Antidopingové organizace proto tvrdí, že jejich otevřená propagace může vystavit sportovce zbytečnému riziku.
Další obavou je tzv. nátlak prostřednictvím konkurence. Pokud by sportovci užívající doping dosahovali výrazně lepších výkonů, mohli by se ostatní cítit nuceni dělat totéž, aby zůstali konkurenceschopní.
Antidopingové organizace se také obávají signálu, který soutěž vysílá mladým lidem. Pokud by doping v profesionálním sportu začal být vnímán jako běžná součást výkonu, mohl by motivovat mladé sportovce k experimentování bez lékařského dohledu.
Moderní antidopingový systém stojí nejen na zdravotních argumentech, ale i na hodnotách sportu – férovosti, talentu a tréninku bez farmakologického zvyšování výkonu.
Instituce jako Mezinárodní olympijský výbor (IOC) nebo WADA tvrdí, že Enhanced Games tento princip zásadně zpochybňují.
Enhanced Games představují jednu z nejradikálnějších výzev současnému antidopingovému systému. Zastánci projektu tvrdí, že sportu přinesou větší transparentnost a otevřený vědecký přístup k lidskému výkonu. Kritici naopak varují, že mohou rozpoutat farmakologické „zbrojení“ mezi sportovci a oslabit snahu chránit zdraví i férovost soutěží.
Ať už projekt uspěje, nebo ne, debata, kterou vyvolal – o hranicích lidského výkonu, etice dopingu a budoucnosti vrcholového sportu – pravděpodobně jen tak nezmizí.