Meta má v roce 2026 podle odhadů vynaložit na kapitálové výdaje spojené s AI 35 až 40 miliard dolarů. Tyto investice byly přímo uváděny jako jeden z důvodů redukce počtu zaměstnanců .
Microsoft zvolil odlišný postup, ale motivace je podobná. V březnu pozastavil nábor v cloudové divizi a v severoamerických obchodních týmech . V dubnu pak nabídl dobrovolné odkupy přibližně 7 % svých zaměstnanců v USA, což odpovídá asi 8 750 pracovním místům . Celkem by kroky obou společností mohly zasáhnout až 23 000 pozic .
Důležitý detail: ani Meta, ani Microsoft podle dostupných informací neopouštějí nábor úplně. Zatímco omezují některé obecné, obchodní či podpůrné role, dál hledají lidi pro AI, vývoj a inženýrství. Firmy tak propouštění popisují spíše jako přerozdělení zdrojů než jako čisté rušení pracovních míst .
Jde o součást širšího trendu v technologickém sektoru. Do dubna 2026 přišlo podle sledování Layoffs.fyi o práci více než 92 000 technologických pracovníků . Do července už počet oznámených ztrát pracovních míst v prvních šesti měsících roku překonal 140 000 .
Mateřská společnost Googlu Alphabet se vydala opačným směrem. Mezi červnem 2025 a červnem 2026 zvýšila počet zaměstnanců o 11 830 — ze 187 103 na 198 933 .
Generální ředitel Sundar Pichai veřejně uvedl, že Alphabet chce nejméně do roku 2026 dál rozšiřovat své inženýrské týmy. Lidské odborné znalosti podle něj zůstávají klíčové i v době prudkého růstu investic do AI . Pichai označil umělou inteligenci za „urychlovač“, nikoli za náhradu lidského talentu. V rozhovoru pro Bloomberg řekl, že větší inženýrská základna společnosti umožní „dělat více s příležitostmi“, které se před ní otevírají .
Alphabet přitom nerozšiřuje jen počet lidí, ale i své kancelářské zázemí. V indickém Bengalúru si pronajal jednu kancelářskou věž a zajistil opce na další dvě. Celkem jde o 2,4 milionu čtverečních stop nových kancelářských prostor, tedy přibližně 223 000 metrů čtverečních . Tento krok časově souvisí také s přísnějšími pravidly pro americká víza.
Rozdílné personální strategie je třeba číst v kontextu největšího investičního cyklu, jaký podniková sféra dosud zažila.
Čtyři největší hyperscalery — Alphabet, Amazon, Meta a Microsoft — mají v roce 2026 podle různých odhadů společně vynaložit 650 až 730 miliard dolarů na AI infrastrukturu. Oproti přibližně 410 miliardám dolarů v roce 2025 by šlo zhruba o 77% nárůst .
Peníze míří zejména do:
JPMorgan ve svém výhledu z poloviny roku 2026 zvýšil odhad globálních kapitálových výdajů souvisejících s AI do roku 2030 na 5,5 bilionu dolarů .
Strategie společnosti Meta a Microsoftu proto dává z pohledu nákladů určitý smysl: část rozpočtu, která dříve směřovala do širšího počtu zaměstnanců, se přesouvá do hardwaru, datových center a menšího počtu velmi žádaných specialistů na AI . Fortune jejich kroky popsala jako snahu zefektivnit provoz a vyvážit vysoké výdaje na umělou inteligenci .
Dostupná data z poloviny roku 2026 zatím nenabízejí jednoduchou odpověď. Spíše ukazují na dva souběžné trendy.
Veřejná vyjádření manažerů se liší podle toho, na kterou část pracovního trhu se jejich firma zaměřuje. Meta a Microsoft popisují propouštění jako přesun zdrojů: méně prostředků na obecné role, více na AI a inženýrské týmy . Alphabet naopak podle Pichaie hodlá inženýry nabírat i v roce 2026 .
Širší pohled vedení firem je však opatrnější. Přestože 99 % dotázaných generálních ředitelů očekává určitý pokles počtu pracovních míst v důsledku AI, jen 32 % vedoucích pracovníků se domnívá, že jejich organizace umí účinně spojit lidskou práci s AI systémy .
Data z poloviny roku 2026 nepotvrzují scénář okamžité „apokalypsy pracovních míst“. Jasně ale ukazují strukturální změnu. V krátkodobém horizontu AI pravděpodobně vytlačuje pracovníky rychleji, než vytváří nové role — zejména v administrativě, prodeji a některých středně pokročilých technologických pozicích.
Současně vznikají nová místa v oblasti AI inženýrství, datových center, čipů a infrastruktury. Je jich však méně a vyžadují jiné dovednosti než pozice, které zanikají. Nejvýstižnější popis současné situace proto není „AI bere práci“ ani „AI vytvoří více práce“, ale dvoukolejný trh práce: lidé v rolích snadno zasažitelných automatizací čelí nejistotě, zatímco AI specialisté a zaměstnanci s odborným úsudkem získávají na hodnotě.