NASA chystá na 30. srpna start teleskopu Roman. Má zmapovat velkou část vesmíru

NASA plánuje vypustit Nancy Grace Roman Space Telescope v neděli 30. srpna 2026 v 7:26 východoamerického času EDT. Teleskop má odstartovat z rampy Launch Complex 39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy. 2

Termín je zatím pouze plánovaný. Start se může posunout, pokud si přípravy vyžádají více času nebo se objeví problém s teleskopem, raketou či pozemním vybavením. 14

Cíl: librační bod L2

Po startu urazí Roman přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země a zamíří k druhému libračnímu bodu soustavy Slunce–Země, označovanému L2. Právě tam NASA plánuje jeho dlouhodobý provoz. 135

Na první vědecká data si ale bude potřeba počkat. Po příletu následuje zhruba tříměsíční testování a uvedení do provozu. Inženýři během něj rozvinou, zkontrolují a zkalibrují jednotlivé systémy, než začne pravidelné pozorování. 3547

Základní vědecká mise je naplánována na pět let. NASA zároveň počítá s možností provozu až deset let, pokud to dovolí zásoby a technický stav observatoře. 35

Nejde o náhradu Hubblea

Roman nebude jednoduše „novým Hubbleem“. Oba teleskopy sice mají primární zrcadlo o průměru 2,4 metru a srovnatelnou citlivost i rozlišení, jejich hlavní úkoly se však liší. 1931

Zásadní rozdíl spočívá v šíři záběru. Přístroj Wide Field Instrument dokáže při jediném namíření pokrýt nejméně stokrát větší část oblohy než Hubble. Roman tak bude fungovat především jako rychlý průzkumný teleskop, který zmapuje rozsáhlé oblasti vesmíru. 1933

Hubble, James Webbův teleskop a pozemní observatoře pak mohou podrobněji prozkoumat konkrétní galaxie, přechodné jevy nebo možné planetární systémy, které Roman objeví. 3337

Pátrání po temné hmotě a temné energii

Hlavní program Romanovy mise se zaměří na rozsáhlá infračervená měření. Vědci budou sledovat, jak jsou galaxie rozmístěny, jak se v průběhu kosmického času mění jejich tvary a jak lze z těchto údajů odvodit vlastnosti vesmíru.

Výsledky mohou zpřesnit naše znalosti o temné hmotě, kterou nepozorujeme přímo, ale odhalujeme její gravitační působení, i o temné energii – dosud nedostatečně pochopeném vlivu spojovaném se zrychlujícím se rozpínáním vesmíru. 1718

NASA očekává, že Roman během mise změří světlo z více než miliardy galaxií. Nejrozsáhlejší plánovaný průzkum má zahrnout stovky milionů galaxií. 717

Teleskop se zaměří také na exoplanety a další infračervené objekty. Jeho široké zorné pole bude cenné hlavně při hledání vzácných těles a krátkodobých změn jasnosti, které by úzce zaměřená pozorování mohla přehlédnout.

Obrovské množství veřejných dat

Široký záběr bude znamenat také mimořádný objem dat. NASA uvádí přibližně 11 terabitů denně, což odpovídá asi 1,4 terabajtu surových dat za den. Technické plánovací dokumenty počítají přibližně se 4 petabajty ročně. 3435

Roman by podle projekcí mohl během prvních pěti let nasnímat více než padesátkrát větší plochu oblohy, než jakou Hubble zachytil za prvních 30 let provozu. Jde o plánované odhady, nikoli o zaručený výsledek, dobře však ilustrují hlavní smysl mise: vytvořit rozsáhlou a konzistentní mapu infračerveného vesmíru. 33

NASA zároveň uvádí, že data z Romanových pozorování mají být veřejně dostupná během několika dnů. Využívat je tak budou moci i vědci mimo týmy, které jednotlivé průzkumy původně naplánovaly. 38

Koronograf otestuje přímé zobrazování exoplanet

Roman ponese dva hlavní přístroje: Wide Field Instrument a Coronagraph Instrument. Koronograf není hlavní vědeckou kamerou mise; jeho účelem je především technologická demonstrace. 1932

Zařízení potlačí oslnivý jas mateřské hvězdy, aby bylo možné zaznamenat mnohem slabší objekty v jejím okolí. Technické cíle Romanova koronografu zahrnují po následném zpracování kontrast přibližně v rozmezí 10⁻⁸ až 10⁻⁹. Přístroj tak má ověřit postupy pro přímé zobrazování a charakterizaci exoplanet. 3234

Tato demonstrace může pomoci vyvinout technologie pro budoucí mise, které budou zkoumat planety mimo Sluneční soustavu přímo. Neznamená to však příslib, že Roman bude běžně pořizovat detailní portréty planet podobných Zemi.

Mezinárodní projekt

Na vývoji a provozu observatoře se podílejí střediska NASA, Space Telescope Science Institute, průmysloví partneři i mezinárodní instituce. Mezi přispěvatele patří Evropská kosmická agentura ESA, japonská agentura JAXA, francouzská CNES a německý Institut Maxe Plancka. 4243

JAXA podporuje misi mimo jiné prostřednictvím příspěvků ke koronografu, koordinovaných pozorování a komunikační infrastruktury. NASA mezi pozemními stanicemi uvádí také síť JAXA GREAT; data z observatoře má přijímat rovněž japonské pracoviště v prefektuře Nagano. 354748

Vědecký přínos Romanovy mise bude stát také na spolupráci s dalšími observatořemi. Roman může vytvořit širokou „mapu nálezů“, zatímco Hubble, Webb, observatoř Very C. Rubinové a pozemní teleskopy se zaměří na nejzajímavější nebo nejpodivnější objekty. 3337

Největší objevy nemusí být v plánu

Roman má jasně definované cíle: měřit vlastnosti temné energie a temné hmoty, mapovat galaxie a zkoumat planetární systémy. Rozsáhlé průzkumy však často přinášejí i objevy, které původní vědecké plány nepředpokládaly.

Kombinace infračervené citlivosti, rozlišení podobného Hubbleovu teleskopu a výrazně širšího zorného pole by měla odhalit vzácné objekty, krátkodobé jevy i velké kosmické struktury v oblastech, které dosud nebylo možné sledovat dostatečně systematicky. Roman tak nemusí přinést jen přesnější odpovědi na známé otázky, ale také úplně nový seznam otázek, které si astronomové zatím nekladou.