Dunaj klesl na rekordní minimum. Paksu chybělo k automatickému odstavení jen 9 centimetrů

Déšť později výhled zlepšil. Maďarsko očekávalo, že po vzestupu hladiny znovu spustí jednu turbínu v Paksu, varovalo však, že nárůst může být pouze dočasný, pokud nebudou srážky pokračovat. Elektrárna tak může při zlepšení hydrologických podmínek postupně obnovovat provoz, její základní závislost na řece tím ale nezmizí.

Cernavodă: Rumunsko odstavilo oba reaktory

V Rumunsku má každý ze dvou reaktorů elektrárny Cernavodă výkon přibližně 706 MW. První byl odstaven už dříve; druhý byl kvůli pokračujícímu poklesu hladiny Dunaje odpojen od sítě ve čtvrtek. Celý areál s výkonem 1 400 MW se tak ocitl mimo provoz. Podle dostupných zpráv šlo o první úplné odstavení vynucené suchem od roku 2003.

Cernavodă obvykle vyrábí přibližně pětinu rumunské elektřiny. Odstavení obou reaktorů proto vyřadilo významný zdroj stabilní výroby právě v době, kdy se země potýkala s tlakem na dodávky. Rumunsko v srpnu vyhlásilo energetickou nouzi a vyzvalo obyvatele i podniky k dobrovolnému omezení spotřeby.

Úřady se pokusily dostat k odběru elektrárny více vody pomocí mimořádných zásahů. Podle zpráv zahrnovaly odstřel podvodné překážky, prohloubení koryta a potopení nákladních člunů naplněných kamením, které měly usměrnit proudění. Tato opatření mohla získat několik dní či týdnů času, nemohla však nahradit stabilní zdroj chladicí vody. Opětovné spuštění záviselo na tom, zda se hladina i průtok vrátí na hodnoty umožňující bezpečný provoz.

Proč vedra zvyšují problém?

Vlna veder působí na energetický systém dvěma protichůdnými směry. Vyšší teploty zvyšují spotřebu elektřiny kvůli klimatizaci, zatímco sucho snižuje množství vody dostupné pro chlazení elektráren. Pokud je říční voda zároveň vzácnější a teplejší, mohou elektrárny muset omezit výkon nebo snížit množství tepla vypouštěného zpět do životního prostředí.

Podle programu Copernicus se sucho v červenci a srpnu dále zhoršovalo a Dunaj spolu s řekami Loira, Pád a Rýn klesly v srpnu na rekordně nízké úrovně. Tyto řeky neslouží jen k chlazení jaderných elektráren. Jsou důležité také pro vodní elektrárny, nákladní dopravu a průmysl. Jediný klimatický šok tak může současně snižovat nabídku elektřiny, zvyšovat poptávku, komplikovat přepravu paliv a zboží a zvyšovat ekonomické náklady.

Dopady přesahují Maďarsko a Rumunsko

S podobným problémem se potýkaly také francouzské jaderné elektrárny, kde vysoká teplota řek a nízké průtoky omezovaly provoz. Analýza společnosti ICIS citovaná v dodaných zdrojích odhadovala, že kvůli dlouhotrvajícímu horku a neobvyklému stavu řek bylo ve Francii, Maďarsku a Rumunsku mimo provoz přibližně 7 GW jaderné kapacity; na Francii připadalo asi 5 GW. Jde o údaj z tržní analýzy, nikoli o jedinou oficiální statistiku pro celou Evropu.

Slabší průtoky zasáhly také vodní energetiku. Současně nízká hladina Dunaje a Rýna omezila nosnost lodí, narušila přepravu zboží a zasáhla příjmy firem. Odhad společnosti Triodos citovaný stanicí CNBC uváděl, že narušení související s vedry by mohlo evropskou ekonomiku připravit o 180 miliard eur, tedy přibližně 1 % HDP Evropské unie. Jde o prognózu citované organizace, nikoli o potvrzenou výši již vzniklých škod.

Lekce pro energetickou a vodní bezpečnost

Případy Paksu a Cernavodă ukazují, že voda musí být považována za stejně důležitý vstup energetiky jako palivo, přenosové sítě nebo výrobní kapacita. Jaderné elektrárny mohou poskytovat stabilní elektřinu, jejich provoz u řek však závisí na hladině, průtoku a teplotě vody.

Když se vedra spojí se suchem, riziko se neomezuje na jedinou elektrárnu. Jaderná i vodní energetika mohou současně vyrábět méně elektřiny, právě když prudce roste poptávka po chlazení. Nízká hladina navíc komplikuje říční dopravu a může ztížit přepravu paliv i dalšího zboží.

Krize na Dunaji je proto varováním pro odolnost energetické infrastruktury vůči klimatickým výkyvům. Déšť může Paksu pomoci obnovit část výkonu, jedna dešťová epizoda však neřeší dlouhodobé riziko pro elektrárny závislé na řekách, které jsou vystaveny stále většímu tlaku.