Evropa v roce 2026 čelí krizi řek: Rekordní sucho na Rýnu a Dunaji ochromilo průmysl, jadernou energetiku i ekonomiku Německa

Rýn: Kolaps lodní dopravy a vyšší moc v chemickém průmyslu

Rýn slouží jako kritická dopravní tepna pro srdce Evropy, zejména pro chemický a energetický průmysl. Začátkem srpna 2026 se situace stala kritickou.

• Rekordně nízký stav u Kaubu: Hladina vody u Kaubu – nejmělčího místa na Rýnu pro komerční plavbu – klesla začátkem srpna 2026 na 19–20 cm, což je nejnižší úroveň od začátku měření v roce 1880 . Dlouhodobý průměr v tomto místě je přibližně 200 cm .
• Doprava prakticky zastavena: Mělkost řeky znemožnila průjezd pro téměř všechny naložené nákladní čluny. V některých úsecích se lodě nemohly pohybovat ani prázdné . Náklady na přepravu tuny paliva vzrostly dramaticky z 45 eur v červnu na 150 eur v srpnu . Německé úřady uvedly, že Rýn u Kaubu byl příliš mělký i pro některé prázdné lodě .
• Vyšší moc u chemických gigantů: Dopad na největší evropský chemický komplex byl okamžitý. Společnost Covestro vyhlásila 11. srpna z důvodu nízké hladiny Rýna vyšší moc na některé produkty a dodavatelské smlouvy . BASF vyhlásil vyšší moc na několik povrchově aktivních látek ze svých evropských závodů 5. srpna kvůli narušení dodávek surovin . Lanxess rovněž vyhlásil vyšší moc na anhydrid kyseliny ftalové ve svém závodě v Uerdingenu 31. července . Dodavatelské řetězce v chemickém průmyslu byly podruhé během osmi let zpřetrhány, což připomíná podobnou krizi z roku 2018 .

Dunaj: Souběžně rekordní minima a bezprecedentní opatření

Krize se neomezila jen na Rýn. Dunaj, druhá nejdelší evropská řeka, byl zasažen stejně silně.

• Rekord v Budapešti: Dunaj v Budapešti klesl koncem července a začátkem srpna 2026 na pouhých 23 cm, čímž překonal předchozí rekord 33 cm z roku 2018 .
• Ochromená doprava a turistika: Nákladní lodní doprava byla vážně narušena. Dunaj je klíčovou trasou pro ukrajinský vývoz obilí a nízké stavy vody vytvořily nová logistická omezení této důležité alternativní exportní cesty, která získala na významu po ruské invazi na Ukrajinu . Zasažena byla i říční turistika; výletní loď Viking Ullur uvízla na písečné lavici v Dunaji, což si vyžádalo evakuaci 186 cestujících .
• Extrémní opatření k udržení průtoku: Situace si vynutila zoufalá opatření. Rumunské námořnictvo odpálilo 3. srpna 180 kg výbušnin, aby upravilo koryto Dunaje u jaderné elektrárny Cernavodă a zajistilo tak přítok chladicí vody .

Výpadky jaderné energie ve třech zemích

Snad nejkritičtějším důsledkem byl dopad na dodávky elektřiny. Jaderné elektrárny potřebují obrovské množství vody k chlazení a rekordně nízké stavy řek to znemožnily.

• Maďarsko – odstavení elektrárny Paks: Maďarská jediná jaderná elektrárna, Paks, byla odstavena poprvé ve své historii. Hladina Dunaje byla tak nízká, že sací trysky chladicí vody elektrárny již nedosahovaly k vodě . Nejdříve byl odstaven 3. blok, poté byla odstavena celá elektrárna . Premiér Péter Magyar uvedl, že elektrárna se pravděpodobně nevrátí na plný výkon po několik týdnů .
• Rumunsko – částečné odstavení elektrárny Cernavodă: 1. blok jaderné elektrárny Cernavodă byl odstaven kvůli nedostatku chladicí vody z Dunaje. 2. blok pracoval se sníženým výkonem . Tato elektrárna běžně vyrábí přibližně 20 % rumunské elektřiny .
• Francie – snížení jaderného výkonu: Francouzské jaderné elektrárny, které zajišťují zhruba dvě třetiny elektřiny v zemi, byly rovněž nuceny snížit výkon kvůli nízkým stavům vody pro chlazení . 4. srpna byly ve Francii odstaveny tři reaktory, dva v elektrárně Chooz a jeden v Cattenom .

Širší ekonomické dopady a varování pro německý HDP

Narušení dopravy na Rýnu mělo okamžité a závažné ekonomické důsledky pro Německo, největší evropskou ekonomiku.

• 0,1–0,2 procentního bodu německého HDP: Kielský institut pro světovou ekonomiku varoval, že nízké stavy Rýna by mohly ve 3. čtvrtletí 2026 ubírat 0,1 až 0,2 procentního bodu z německého ekonomického výkonu . Stefan Kooths, ředitel výzkumné skupiny institutu pro hospodářský cyklus a růst, uvedl: „Dopady by mohly být natolik silné, že by mohly snížit hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí o 0,1 % až 0,2 %“ .
• Riziko stagnace a recese: Vzhledem k tomu, že Německo očekávalo jen asi 0,2% čtvrtletní růst, narušení na Rýnu riskovalo zatlačení ekonomiky zpět do stagnace nebo nulového růstu . Německý ekonomický institut (IW) varoval před možným návratem recese a předpověděl pokles HDP o 0,4 % . Ekonom Commerzbank Ralph Solveen odhadl, že kriticky nízká voda do poloviny září by mohla německý HDP ve třetím čtvrtletí připravit asi o 0,35 procentního bodu .
• Průmyslová výroba citelněji zasažena: Výzkum Kielského institutu z dřívější studie zjistil, že na každých 30 dní nízké vody na Rýnu klesá německá průmyslová výroba asi o 1 % . Krize tak prohloubila strukturální problémy německého automobilového a zpracovatelského průmyslu.

Sucho v roce 2026 bylo více než jen přírodní katastrofou; bylo zátěžovým testem pro kritickou evropskou infrastrukturu. Kombinovaný dopad na lodní dopravu, chemickou výrobu a jadernou energetiku v Německu, Maďarsku, Rumunsku a Francii ukázal, že klimaticky podmíněné extrémní počasí, kdysi považované za vzácný šok, se stává opakující se a vážnou hrozbou pro jádro evropské ekonomiky.