Náměstek vietnamského ministerstva průmyslu a obchodu Nguyễn Sinh Nhật Tân uvedl, že celkový obchod země by mohl za celý rok překonat hranici 1 bilionu dolarů. Jde však zatím o odhad, který bude záviset na pokračování silného výkonu ve druhé polovině roku .
Vietnamu se dařilo také na úrovni celé ekonomiky. Hrubý domácí produkt vzrostl v prvním pololetí meziročně o 8,18 %, zatímco samotné druhé čtvrtletí přineslo růst o 8,39 % — nejvyšší tempo za druhé čtvrtletí od roku 2011 . V prvním čtvrtletí ekonomika rostla o 7,83 % .
Vláda premiéra Phạm Minh Chính stanovila pro rok 2026 ambiciózní cíl růstu HDP ve výši 10 % . Světová banka je opatrnější a pro letošek předpovídá růst 6,8 %, mimo jiné kvůli dopadům ropného šoku na Blízkém východě a slabší globální poptávce . Skutečný růst za první pololetí se tak zatím nachází mezi vládním cílem a mezinárodní prognózou.
Rychlejší růst dovozu ale znamenal, že Vietnam v prvních šesti měsících zaznamenal celkový obchodní deficit 16,65 miliardy dolarů. Dovoz táhly především stroje, suroviny a další vstupy pro výrobu a investice, nikoli spotřební zboží .
Dohoda o volném obchodu mezi Vietnamem a Evropskou unií, známá jako EVFTA, vstoupila v platnost 1. srpna 2020. Po šesti letech její dopad přesahuje samotné snižování cel: podle EuroChamu dohoda posílila obchodní integraci Vietnamu s Evropou a jeho postavení v globálních dodavatelských řetězcích .
Využívání preferenčních osvědčení o původu zboží, označovaných jako C/O, se v rámci EVFTA zvýšilo z 14,8 % v prvním roce dohody na 35,1 % v roce 2024 . Podle údajů EuroChamu se do obchodu mezi Vietnamem a EU zapojuje už 68 % evropských firem působících ve Vietnamu .
Vietnam má jednu z nejširších sítí obchodních dohod v regionu. Země uzavřela a provádí 17 dohod o volném obchodu a nedávno dokončila vyjednávání s Evropským sdružením volného obchodu (EFTA) .
K červenci 2026 bylo v rámci různých FTA vydáno více než 1,2 milionu osvědčení o původu. Vztahovala se na export v hodnotě téměř 100 miliard dolarů, což odpovídá 28 % celkové hodnoty vietnamského vývozu . U několika dohod se míra využívání preferenčních cel pohybovala mezi 30 a 50 % .
Dohody jako CPTPP a RCEP spolu s bilaterálními pakty se zeměmi ASEAN, Indií, Austrálií, Novým Zélandem, Jižní Koreou a Japonskem pomáhají Vietnamu diverzifikovat exportní trhy. Zároveň podporují přesun dodavatelských řetězců směrem k výrobě s vyšší přidanou hodnotou a ke zpracovanému zboží .
Rozsah této změny ukazuje i dlouhodobý vývoj. Mezi lety 2016 a 2025 vzrostl celkový obrat vietnamského zahraničního obchodu 2,7násobně, ze 176 na 475 miliard dolarů .
Široká síť FTA automaticky neznamená, že všechny podniky dokážou využít nižší nebo nulová cla. Preferenční podmínky využívá pouze přibližně 30–40 % exportujících podniků. To znamená, že 60–70 % dostupných celních výhod zůstává nevyužito .
Největší překážky pro malé a střední podniky představují:
Velké společnosti mohou zaměstnávat specializované týmy pro celní a obchodní compliance. Menší podniky takové kapacity často nemají a využití preferencí pro ně může být administrativně i finančně náročné .
Ministerstvo průmyslu a obchodu proto v dubnu 2024 spustilo index FTA. Ten má měřit, jak jednotlivé provincie a místní podniky obchodní dohody skutečně využívají, a pomoci zmenšit rozdíl mezi tím, co dohody nabízejí na papíře, a tím, co firmy dokážou v praxi čerpat .
Přebytek zhruba 22 miliard dolarů vůči Evropské unii nelze zaměňovat za celkovou obchodní bilanci Vietnamu. Jde pouze o bilanci s EU; celkově byl Vietnam v prvním pololetí 2026 v deficitu 16,65 miliardy dolarů .
Stejně tak hranice 1 bilionu dolarů představuje pouze projekci. Vietnam má za sebou velmi silné první pololetí a rostoucí přínos obchodních dohod, k dosažení celoročního rekordu však bude potřebovat udržet vysoké tempo exportu i importu v dalších měsících .