Historické minimum Dunaje spustilo energetickou krizi ve střední Evropě

Dunaj klesl na historická minima

Vodní stav Dunaje se v několika zemích propadl na hodnoty, které nebyly zaznamenány nejméně od 90. let. U Bezdaně, kde řeka vstupuje do Srbska, dosáhla hladina nejnižší úrovně za více než půl století .

V Budapešti kleslo měření na 26 až 28 centimetrů, což představovalo historické minimum . U vstupu Dunaje do Rumunska činil průtok přibližně 1 600 m³/s — méně než polovinu běžného sezónního průměru . Pro srovnání: obvyklé červencové hodnoty se podle rumunských vodohospodářských úřadů pohybují kolem 4 700 m³/s .

Za propadem stojí měsíce podprůměrných srážek v kombinaci s dlouhou vlnou veder, která zasáhla střední a východní Evropu. Prognózy navíc naznačovaly, že hladina může dál klesat .

Cernavodă: odstaveny oba reaktory

Jaderná elektrárna Cernavodă, která běžně dodává zhruba pětinu rumunské elektřiny, využívá vodu z Dunaje k chlazení reaktorů.

• Blok 1 byl 28. července kontrolovaně odstaven kvůli příliš nízkému průtoku řeky .
• Blok 2 následoval 29. července. Šlo o první případ, kdy byly oba reaktory současně mimo provoz kvůli nízké hladině Dunaje .

Odstavení bylo provedeno kontrolovaně a podle postupů platných pro období silného sucha. Nešlo tedy o nehodu reaktorů, ale o preventivní reakci na nedostatek chladicí vody. Pro rumunskou energetiku však znamenalo výrazný výpadek domácí výroby právě v době vysoké spotřeby kvůli horkému počasí.

Maďarský Paks čelil úplnému odstavení

Podobný problém zasáhl i maďarskou jadernou elektrárnu Paks, jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Od 29. července začala snižovat výkon; u jednoho z reaktorů se výroba snížila přibližně o 50 % . Celkový výkon elektrárny klesl pod polovinu její běžné kapacity .

Premiér Péter Magyar 30. a 31. července varoval, že Paks může být kvůli dalšímu poklesu hladiny poprvé v historii zcela odstavena. Sací trysky už se podle dostupných zpráv nemohly dostat k dostatečnému množství vody pro bezpečné chlazení . Pokud by k úplnému odstavení došlo, elektrárna by podle premiéra mohla zůstat mimo provoz několik týdnů .

Paks přitom zajišťuje více než 40 % maďarské výroby elektřiny. Budapešť proto připravovala plány na omezení spotřeby u velkých průmyslových odběratelů .

Dopady se neomezily na energetiku

Nízký stav vody narušil jednu z nejdůležitějších evropských vodních cest. V Srbsku uvízly čluny a nákladní čluny v ustupující vodě, přičemž některé úseky řeky byly místy tak mělké, že se daly přejít pěšky .

Omezení zasáhla nákladní dopravu i říční plavby, které musely měnit trasy. V Rumunsku se přidala omezení zavlažování pro zemědělce, zatímco v Maďarsku a dalších zemích utrpěl cestovní ruch podél řeky . Současně klesla výroba z vodních elektráren, takže výpadek jaderných zdrojů ještě více prohloubil tlak na dodávky elektřiny .

Proč jde o klimatickou zranitelnost

Události kolem Dunaje ukazují slabé místo energetiky, která je závislá na velkých vodních tocích. Jaderné elektrárny se často stavějí u řek, protože potřebují značné množství vody k chlazení. Dlouhé sucho tak může omezit jejich výkon, i když samotné reaktory fungují technicky bez závad.

Současná krize zároveň není izolovaným problémem jediné země. Dopady se projevily nejméně v Rumunsku, Maďarsku, Srbsku a Chorvatsku — v energetice, lodní dopravě, zavlažování i turistice . Jediný hydrologický šok tak během několika týdnů zasáhl několik navzájem propojených systémů.

Častější a intenzivnější období sucha, která klimatické modely očekávají, mohou podobné situace v budoucnu zhoršovat. Dunajská krize proto není jen příběhem o nízké hladině řeky. Je také varováním, že energetická a dopravní infrastruktura navržená pro stabilnější vodní podmínky může být v oteplující se Evropě stále zranitelnější.