NATO v roce 2026 přestavuje protivzdušnou obranu východního křídla

Turecko: první nasazení v Estonsku

Turecko vyšle na základnu Ämari v Estonsku pět stíhaček F-16 a 76 příslušníků na rotaci od srpna do listopadu 2026 . Turečtí piloti budou držet nepřetržitou pohotovost Quick Reaction Alert, tedy režim, v němž jsou připraveni během krátké doby vzlétnout k prověření nebo odvrácení vzdušné hrozby.

Úkol připadne 181. letecké flotile, známé jako „Pars“, z Diyarbakıru. Půjde o první turecké nasazení v Estonsku a zároveň o jednu z prvních rotací v rámci nově rozšířené mise protivzdušné obrany v Pobaltí .

Španělsko: sedm F-18M v Rumunsku

Španělsko na konci července oznámilo vyslání taktického leteckého uskupení Paznic do Rumunska v rámci alianční mise eAP-72. Kontingent má tvořit přibližně 200 příslušníků španělských vzdušných a kosmických sil a sedm stíhaček F-18M. V prvních dvou měsících jej má podporovat také transportní letoun A400M. Nasazení je plánováno na čtyři měsíce .

Španělsko už dříve v roce 2026 vyslalo na základnu Mihail Kogălniceanu tři Eurofightery a zhruba 60 příslušníků. Ti se tam zapojili společně s německým letectvem . Španělské EF-18 zároveň od léta 2025 přispívají k Baltic Air Policing ze základny Šiauliai v rámci aktivity Eastern Sentry .

Francie: předání mise Itálii

Francie předala 31. července 2026 vedení mise Baltic Air Policing v Litvě Itálii . Předtím od 31. března působily v Šiauliai čtyři francouzské stíhačky Rafale, které podporoval rumunský odřad s letouny F-16 .

Rumunsko a Bulharsko: důležitá je i infrastruktura

Rumunsko se stalo hostitelskou zemí pro francouzské, italské i španělské letecké kontingenty. Vedle samotných letounů ale NATO posiluje také základny, na nichž mohou spojenecké jednotky působit.

Bulharská vláda schválila rozšíření leteckých základen Vrazhdebna poblíž Sofie a Bezmer u Jambolu v rámci aliančního programu bezpečnostních investic NSIP. Náklady má plně pokrýt NATO. Cílem je zvýšit kapacitu základen pro spojenecké síly a techniku a zlepšit jejich vzájemnou spolupráci .

Celkový obraz

V polovině roku 2026 působí na východním křídle NATO přibližně 130 bojových letounů. Jsou součástí integrované mnohadoménové operace Eastern Sentry .

Vzdušné schopnosti doplňuje devět mnohonárodních uskupení Forward Land Forces v Bulharsku, Estonsku, Finsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Tato uskupení propojují leteckou obranu s pozemními jednotkami a systémy .

Co se mění: od Air Policing k Air Defence

Nejvýznamnější změna není pouze v počtu letounů, ale v samotném pojetí mise. Dne 8. července 2026 NATO formálně schválilo přeměnu desetiletí trvající mise Baltic Air Policing na plnohodnotnou misi protivzdušné obrany .

Jak fungoval tradiční Air Policing

Od svého vzniku v roce 2004 se Baltic Air Policing soustředil především na:

• mírové sledování a identifikaci letounů, které vstoupily do vzdušného prostoru NATO nebo se k němu přiblížily;
• vyslání stíhaček k vizuálnímu ověření a doprovodu neznámého letounu;
• omezené pravomoci k použití síly, pokud nebylo jednoznačně potvrzeno, že jde o nepřátelský pilotovaný letoun.

Šlo tedy hlavně o monitorovací a odstrašující funkci v době míru, nikoli o plně rozvinutý válečný režim.

Širší pravidla a rychlejší rozhodování

Nový rámec protivzdušné obrany rozšiřuje pravomoci pilotů. Za určitých podmínek mohou ničit „objekty, které představují hrozbu“, včetně dronů, střel s plochou dráhou letu a dalších vzdušných cílů, nejen klasických pilotovaných letounů .

Mise má zároveň umožnit pružnější a rychlejší reakci. NATO uvádí, že není vždy nutné čekat, až hrozba překročí hranici konkrétního členského státu. Tím se zkracuje rozhodovací řetězec a roste význam společného aliančního velení .

Proč jsou v centru pozornosti drony

Změna přímo navazuje na incident z 10. září 2025, kdy přibližně 19 až 20 ruských dronů narušilo polský vzdušný prostor. Událost vedla ke konzultacím podle článku 4 Severoatlantické smlouvy, tedy k žádosti člena NATO o společné projednání bezpečnostní hrozby, a následně ke spuštění operace Eastern Sentry 12. září 2025 .

Eastern Sentry není pouze letecká hlídková operace. Jde o mnohadoménový rámec, který kombinuje pozemní, námořní a vzdušné síly a má zacelit obranné mezery od Severního moře po Černé moře . Jeho cílem je ochrana území NATO, obyvatelstva a spojeneckých jednotek na celém východním křídle.

Tlak pobaltských států

Na změnu mise dlouhodobě tlačily Estonsko, Lotyšsko a Litva. Prezidenti těchto tří zemí ve společném prohlášení z 21. května 2026 vyzvali NATO k přechodu „od air policing k air defence“ a požádali také o další schopnosti proti dronům .

Červencové rozhodnutí NATO jejich požadavek formalizovalo. V praxi tak aliance přechází od modelu, který měl především sledovat a identifikovat narušitele, k širší a více připravené obranné architektuře. Rotující stíhačky zůstávají důležité, ale stále větší roli hrají také základny, pozemní systémy protivzdušné obrany, společné velení a schopnost reagovat na levné a početné dronové útoky.