Evropa taje, Asie chladí: Vlna veder v roce 2026 vyvolala zlatou horečku pro výrobce klimatizací a odhalila nepřipravenost kontinentu

Červnová vlna veder v roce 2026 proměnila klimatizaci z luxusního zboží v naprosto nezbytný artikl a vyvolala nebývalý nápor poptávky, z něhož těží především asijští výrobci. Tato situace zároveň odhaluje kritickou nepřipravenost kontinentu na rychle se oteplující klima. Při rekordních teplotách přesahujících 40 °C v mnoha zemích se ukázaly hluboké strukturální problémy: klimatizaci má jen asi 20 % evropských domácností, náklady na instalaci a elektřinu jsou pro miliony lidí prohibitivní a základní trend – Evropa se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr – jasně ukazuje, že nejde o výjimečnou událost, ale o trvalou změnu.

Prodejní horečka a boom asijských výrobců

Veder vznikla bezprecedentní poptávka po chlazení. Ve Francii prodal řetězec Carrefour 30 000 chladicích jednotek za jediný den – 1 000krát více než obvykle, uvedl generální ředitel Alexandre Bompard . V celé Evropě britský prodejce elektra Currys oznámil, že prodej ventilátorů vzrostl o téměř 3 000 % oproti předchozímu víkendu . Výrobní linky LG jely na plný výkon, aby pokryly objednávky .

Hlavními příjemci této vlny jsou asijští výrobci. Samsung (Jižní Korea), Midea (Čína) a Mitsubishi Electric (Japonsko) všichni zaznamenali prudký nárůst prodejů na evropských trzích, a to jak u přenosných jednotek, tak u pevných splitových systémů . Samsung v komunikaci s Reuters uvedl, že očekává „trvalou poptávku po celou hlavní chladicí sezónu“ . PortaSplit klimatizace od Midea byla natolik žádaná, že ceny na sekundárním trhu převyšovaly ceny nových kusů . Čínský vývoz klimatizací do Evropy v červenci 2025 oproti stejnému měsíci předchozího roku podle čínských celních údajů vzrostl objemově o téměř 60 % .

Kriticky nízké zastoupení klimatizací v Evropě

Současná nákupní horečka startuje z velmi nízké základny. Pouze asi 20 % evropských domácností má klimatizaci, zatímco v USA a Japonsku je to zhruba 90 % . Agentura Evropské unie pro životní prostředí (EEA) ve své zprávě „Přehřátí a nepřipraveni“ zjistila, že 68 % občanů EU nemá doma žádnou klimatizaci ani ventilátor .

Zastoupení se v jednotlivých zemích výrazně liší. V Británii má klimatizaci jen asi 5 % domácností; v Německu je to méně než 3 % . Jihoevropské země jako Itálie, Španělsko a Řecko mají vyšší procento, ale stále nízké v celosvětovém srovnání. Data Mezinárodní energetické agentury (IEA) ukazují, že mezi lety 2010 a 2019 podíl evropských domácností s klimatizací rostl, přesto Evropa stále výrazně zaostává za Severní Amerikou (76 %) a asijsko-pacifickým regionem (47 %) .

Historickými důvody pro nízké zastoupení bylo mírnější klima, obavy z energetické účinnosti a stavební řešení (silné kamenné zdi, okenice) vhodná pro mírná vedra – vše, co se nyní ukazuje jako nedostatečné tváří v tvář rekordním teplotám .

Náklady na instalaci a provoz jako hlavní překážky

Cena chlazení je pro evropské domácnosti zásadní bariérou. Pořizovací cena včetně instalace základní jednoduché splitové klimatizační jednotky se v roce 2026 v jižní Evropě pohybuje od přibližně 780 do 2 500 eur . Na Francouzské riviéře stojí chladicí splitová jednotka (2–3,5 kW) včetně instalace 1 200–2 500 eur . Ve Španělsku vyjde jedna splitová jednotka včetně instalace na 800–1 500 eur, zatímco centrální klimatizace pro vilu se třemi ložnicemi může stát 4 000–8 000 eur .

Neméně nákladný je i samotný provoz. Průměrné ceny průmyslové elektřiny v EU jsou zhruba 2,5krát vyšší než v USA . Španělská domácnost zaplatí přibližně 0,15–0,25 eura za každou hodinu provozu klimatizace, což prodražuje její trvalé používání . Tyto náklady vytvářejí propast v dostupnosti: 38 % občanů EU uvádí, že si nemůže dovolit adekvátní chlazení svého domova, uvádí zpráva EEA . V nejteplejších částech Evropy jsou čísla ještě vyšší: 42 % ve Francii, 46 % v Řecku, 45 % v Portugalsku a více než třetina ve Španělsku (34 %) a Itálii (37 %) .

Zranitelnost infrastruktury

Evropský bytový fond je starý a špatně přizpůsobený dodatečným instalacím klimatizací. Mnoho domů postrádá dostatečnou elektrickou kapacitu, rozvody vzduchu nebo volné místo na fasádě pro moderní splitové systémy, což vyžaduje nákladné stavební úpravy . Nárůst používání klimatizací navíc klade ve špičce enormní zátěž na elektrické sítě. Během veder v roce 2025 zaznamenala Francie spotřebu elektřiny, která byla o 25 % vyšší než průměr v chladnějších měsících . Jihoevropské sítě již v minulých vlnách veder zažily poklesy napětí a téměř blackouty .

V mnoha evropských zemích je také nedostatek kvalifikovaných montérů klimatizací, což vede k dlouhým čekacím lhůtám a dalšímu zvyšování cen instalace . Na nedostatek montérů jako na jeden z faktorů nízkého rozšíření klimatizací v Evropě poukázala i CNN .

Chlazení jako nutnost: Evropa se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr

Strukturálním hybatelem poptávky po klimatizaci je změna klimatu. Služba Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světová meteorologická organizace (WMO) v dubnu 2026 potvrdily, že Evropa se otepluje zhruba dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru, což z ní činí nejrychleji se oteplující kontinent na Zemi . Průměrná teplota na evropské pevnině v letech 2015–2024 vzrostla o 2,19–2,26 °C oproti předindustriální úrovni, zatímco celosvětový průměr činí 1,24–1,28 °C .

Nejméně 95 % Evropy zažilo v roce 2025 nadprůměrné roční teploty . Týdeník The Economist uvedl, že změna klimatu zvýšila intenzitu vlny veder v roce 2026 o 2–4 °C . Nejde o anomálii, ale o dlouhodobý trend: pět z nejteplejších let v Evropě v historii měření nastalo od roku 2019 .

Toto strukturální oteplování znamená, že současné panické nákupy nejsou ojedinělou událostí. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) předpovídá, že poptávka po chlazení v každém možném scénáři budoucnosti prudce vzroste, a to, co bylo dříve okrajovým spotřebičem, se stane základní nutností pro zdraví, produktivitu a přežití ve velké části kontinentu .

Hlubší dilema

Vlna veder v roce 2026 odhalila paradox: Evropský spěch k pořízení klimatizací poskytuje okamžitou úlevu, ale riskuje, že se kontinent zaváže k vysoké spotřebě elektřiny, vyšším emisím skleníkových plynů z chladiv a přetížení sítí ve špičce – což může ve výsledku urychlit právě to oteplování, které poptávku vyvolalo . Tvůrci politik jsou tak pod tlakem, aby vyvážili rozšiřování přístupu k chlazení s požadavky na energetickou účinnost, podporou pasivních stavebních řešení a modernizací sítí . Jak poznamenal World Resources Institute, lídři měst stojí před naléhavým dilematem: „jak udržet lidi v chladu, aniž by se zhoršovala klimatická krize, která rostoucí teploty způsobuje“ .