Jak kritika přijala Dawkinsův Boží blud?

Přijetí Božího bludu (The God Delusion) bylo výrazně polarizované. Kniha uspěla jako čtivý, bojovný a vlivný manifest ateismu; jako důkladné filozofické či teologické vyvrácení víry v Boha však u mnoha recenzentů narážela na zásadní pochybnosti. 23

Co recenzenti oceňovali

Příznivě naladění čtenáři a kritici vyzdvihovali především Dawkinsovu srozumitelnost, energii, vtip a nekompromisní kritiku náboženského fundamentalismu. Recenze v The New York Times označila knihu za provokativní, ale uznala, že obsahuje podstatnou a působivou kritiku náboženských horlivců a šarlatánů. Zároveň však upozornila, že autorův tón může působit samolibě a že jeho uvažování není vždy dostatečně přesné. 3

I akademická recenze popsala typické napětí, které kniha vyvolávala: svádí buď k nadšené podpoře, nebo k odmítavému posudku. Někteří ji zároveň považovali spíš za populární výzvu ke shromáždění ateistů než za dílo, které by mělo zásadní odborný význam. 2

Hlavní výhrady: tón a zjednodušování

Nejčastější námitky se týkaly tónu a způsobu argumentace. Kritici tvrdili, že Dawkins někdy zachází s náboženskou vírou, teologií a filozofickými otázkami příliš zkratkovitě. Náboženští recenzenti jeho styl vnímali jako mimořádně účinný rétoricky, ale nedostatečný argumentačně.

Anglikánský recenzent David Atkinson například napsal, že kniha spojuje brilantní rétoriku a vášnivý antiteismus s argumenty, které podle něj nejsou správné. 6

Vliv knihy byl nepopiratelný

Bez ohledu na rozpory šlo o mimořádně viditelnou publikaci. Boží blud se stal bestsellerem ve Spojeném království i ve Spojených státech a přitáhl značnou mediální pozornost. 7 Výrazně také přispěl k veřejné debatě spojované s takzvaným „novým ateismem“.

Stručně: Dawkinsova kniha byla často chválena jako přístupná a úderná ateistická polemika. Jako vyvážené a filozoficky přesné vypořádání s náboženstvím však byla přijímána mnohem skeptičtěji.