Jednání USA a Ukrajiny po moskevské schůzce: bez oznámeného průlomu, s účastí evropských poradců

K 6. září pokračovala jednání mezi USA a Ukrajinou v Kyjevě. Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner přicestovali z Moskvy, kde předtím přibližně tři hodiny jednali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V Kyjevě se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Veřejně potvrzeným tématem byla snaha posunout diplomacii směřující k ukončení ruské války proti Ukrajině; žádná konkrétní dohoda ani zásadní průlom však oznámeny nebyly. 69

Co bylo známo o přímém jednání USA a Ukrajiny

• Americká strana měla Ukrajině přiblížit závěry a signály z předchozí moskevské schůzky s Putinem a jednat o dalším diplomatickém postupu. Samotný obsah rozhovorů v Moskvě zveřejněn nebyl. 69
• Zelenskyj před schůzkou řekl, že jeho vláda je připravena ke „konstruktivní diskusi“. Witkoff po jednání hovořil o důležité a věcné debatě. 710
• Šlo o první návštěvu Witkoffa a Kushnera v Kyjevě během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Cílem cesty bylo navázat kontakt USA s Ruskem na koordinaci s Ukrajinou a evropskými partnery. 79
• Nebyl zveřejněn text návrhu, který by popisoval územní otázky, podmínky příměří, kontrolu jeho dodržování nebo podobu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. 610

Co znamenala rozšířená část s Británií, Francií a Německem

Zelenskyj oznámil, že po jedné části rozhovorů má následovat další jednání s evropskými poradci pro národní bezpečnost. Podle dostupných informací se týkalo poradců z Británie, Francie a Německa. 79

Jejich účast je důležitá především proto, že evropské státy nemají být jen dodatečně informovány o americko-ukrajinských konzultacích. Ukrajina už dříve s lídry těchto tří zemí koordinovala postup, jak oživit diplomatické úsilí o mír, a Zelenskyj zdůrazňoval, že Evropa musí být u vyjednávacího stolu. 4

Z veřejně dostupných informací vyplývá, že rozšířená debata se měla soustředit zejména na:

• další kroky diplomatického procesu k ukončení války,
• způsob evropského zastoupení v jednáních,
• úlohu evropských zemí při případném příměří a následném uspořádání,
• obecný rámec bezpečnosti Ukrajiny po ukončení bojů. 47

Co zatím potvrzeno není

• Neexistuje spolehlivě zveřejněný důkaz, že by USA, Ukrajina a evropští poradci dospěli ke společné pozici ke konkrétním ruským požadavkům.
• Nebylo potvrzeno, zda se jednalo o územních ústupcích, přesném mechanismu dohledu nad příměřím, právně závazné podobě bezpečnostních záruk nebo rozmístění amerických či evropských sil.
• Tvrzení, že už byla hotova rámcová dohoda nebo definitivně sjednány podmínky míru, proto veřejné informace nepodporují. 610

Dosavadní výsledek lze tedy popsat jako pokračování intenzivních konzultací: Washington po kontaktu s Moskvou jednal přímo s Kyjevem a do části rozhovorů zapojil i klíčové evropské spojence. Konkrétní parametry případné dohody ale zveřejněny nebyly.