Silné El Niño v letech 2015–2016: co udělalo s úrodou sóji, kukuřice a pšenice

Silné El Niño z let 2015–2016 nezpůsobilo souběžný prudký pokles světové produkce sóji, kukuřice i pšenice. V globálním součtu byla slabší především kukuřice, sója mírně ustoupila a pšenice se udržela na velmi vysoké úrovni. Výsledek dobře ukazuje, že zemědělské dopady El Niña závisejí na konkrétní oblasti a na tom, do jaké fáze růstu plodiny extrémní počasí zasáhne.

Kukuřice: globální pokles, v některých afrických oblastech velmi tvrdý zásah

Světová produkce kukuřice v sezoně 2015/16 dosáhla podle odhadu USDA asi 968,8 milionu tun. Oproti předchozímu roku, kdy se pohybovala okolo 1 miliardy tun, to znamenalo pokles.3

Obzvlášť citelné byly škody v jižní Africe, kde El Niño přineslo silné sucho a nadprůměrné teploty. FAO uváděla pro postižené země dvouciferné propady produkce kukuřice; v některých oblastech se ztráty pohybovaly dokonce mezi 50 a 100 %.8910

Pšenice: vysoká produkce navzdory El Niñu

Pšenice je hlavním protiargumentem představy, že silné El Niño musí automaticky vyvolat světový propad úrody. Globální produkce pšenice v roce 2015 dosáhla přibližně 735 milionů tun, což bylo mírně nad tehdejším rekordem z předchozího roku.13

Pro sezonu 2016/17 USDA zpočátku odhadovalo produkci na 734,1 milionu tun – tedy jen nepatrně níže než v sezoně 2015/16.3 El Niño proto nevedlo k výraznému zhroucení světové nabídky pšenice.

Sója: jen mírný ústup světové produkce

Celosvětová produkce sóji v sezoně 2015/16 činila zhruba 315,9 milionu tun, což představovalo mírný meziroční pokles.3 Nešlo však o plošnou neúrodu.

Produkce v USA zůstala relativně stabilní. V Jižní Americe byly dopady rozdílné podle regionu: někde úrodu poškodilo sucho, jinde naopak nadměrné srážky spojené s El Niñem. USDA například tehdy odhadovalo produkci sóji v USA na 3,935 miliardy bušlů.1

Proč se globální čísla nepropadla u všech plodin?

Cyklus El Niño 2015–2016 patřil k nejsilnějším v historii měření a měl vážné důsledky pro zemědělství i potravinovou bezpečnost v řadě zemí.8 Nejtvrději zasáhl zejména části východní a jižní Afriky, jihovýchodní Asie a Střední Ameriky.

Světová produkce je ale součtem sklizní z mnoha klimaticky odlišných oblastí. Sucho proto nemuselo udeřit ve stejnou dobu do všech rozhodujících pěstitelských regionů a u všech plodin. Příznivější podmínky v některých oblastech navíc část ztrát vyrovnaly.28

Shrnutí: období 2015–2016 je přesnější popsat jako rok slabší světové kukuřice, mírně nižší produkce sóji a stále velmi vysoké produkce pšenice – nikoli jako plošný propad úrody všech tří plodin.