Co následovalo po íránském slibu, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený

Po íránském oznámení, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený, se krize rychle proměnila v téměř úplné ochromení lodní dopravy. Přibyly útoky na tankery napojené na emirátskou státní ropnou společnost ADNOC, zhoršila se konfrontace mezi Washingtonem a Teheránem a na trzích se znovu zvýšila obava z výpadků dodávek ropy.

Některá tvrzení o faktickém provozním ovládnutí průlivu však zůstávají sporná a nejsou nezávisle potvrzena.

Tři útoky na lodě ADNOC

Spojené arabské emiráty 14. srpna obvinily Írán z útoku na další plavidlo společnosti ADNOC, které proplouvalo Hormuzským průlivem. Šlo už o třetí podobný incident za méně než týden. ADNOC uvedla, že při posledním útoku nebyl nikdo zraněn a situace byla pod kontrolou.

Emirátské ministerstvo zahraničí vyzvalo Írán, aby útoky zastavil, ukončil nepřátelské akce a průliv zcela otevřel. Írán se k obvinění bezprostředně nevyjádřil.

Lodní doprava se propadla na zlomek běžného provozu

Hormuzský průliv je klíčovou námořní tepnou mezi Perským zálivem a Ománským zálivem. Po varování Teheránu, aby lodě využívaly jeho teritoriální vody, klesl provoz podle dostupných údajů na méně než 10 % obvyklých objemů.

To znamenalo prakticky zastavenou komerční plavbu, přestože přesný rozsah omezení a míra íránské kontroly nad průlivem zůstaly předmětem sporů. Íránští představitelé tvrdili, že průliv „zůstane íránský“. Takové politické prohlášení se ovšem střetává se skutečností, že vodní cesta spadá pod sdílenou íránsko-ománskou jurisdikci a podléhá pravidlům mezinárodní plavby.

Írán spojil otevření s ústupky USA

Teherán uvedl, že průliv znovu otevře pouze tehdy, pokud Washington splní několik podmínek. Patřilo mezi ně ukončení války, zrušení americké námořní blokády a sankcí a stažení amerických vojenských sil z regionu.

Později íránský představitel Mohsen Rezáí zopakoval, že průliv zůstane uzavřený, dokud USA nezmění svůj přístup a nepřijmou íránské požadavky.

Washington hrozil dlouhou blokádou

Spojené státy mezitím uvedly, že námořní blokádu íránských přístavů mohou udržovat „neomezeně dlouho“. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zároveň avizovala další ekonomický tlak na Írán.

Trump také řekl, že po porážce Íránu hodlá Hormuzský průliv prohlásit za území USA. Pro takový krok není zřejmý právní základ a jeho oznámení vyvolalo další otázky ohledně amerických záměrů v regionu.

Státy Perského zálivu žádaly volnou plavbu

Spojené arabské emiráty útoky odsoudily a vyzvaly k mezinárodní reakci. Katar požadoval bezpodmínečné znovuotevření průlivu a odmítl jeho využívání jako nástroje politického nátlaku.

Kuvajt a Bahrajn označily útoky za porušení mezinárodního práva a rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2817. Ta byla přijata v březnu a požaduje, aby Írán zastavil útoky proti státům Perského zálivu.

Ropa si udržela rizikovou přirážku

Nejistota kolem průlivu se promítla také do cen energií. Futures na ropu Brent se v ranním obchodování 17. srpna pohybovaly kolem 88,72 dolaru za barel. V předchozím týdnu jejich cena vzrostla o více než 5 % po útocích na tankery ADNOC a rafinerii Saudi Aramco.

Dokud zůstává lodní doprava v Hormuzském průlivu výrazně omezená a diplomatická jednání mezi USA a Íránem se neposouvají, trh počítá s vyšším rizikem narušení dodávek z Blízkého východu.