Velké vystřízlivění kolem AI: Čína přepisuje pravidla amerických technologických ambicí

Tři americké předpoklady, které čínská AI zpochybňuje

Mýtus výjimečnosti Silicon Valley. Americký model vychází z představy, že průlomové inovace vznikají především v decentralizovaném prostředí startupů financovaných rizikovým kapitálem. Čína ukazuje jinou cestu. Buduje státem usměrňovanou strategii pokrývající celý technologický řetězec — od čipů a výpočetní infrastruktury přes základní modely až po konkrétní aplikace. Cílem není pouze vytvořit umělou obecnou inteligenci (AGI), ale využít AI jako univerzální technologii napříč průmyslem a službami .

Významnou součástí této strategie je otevřený software. Podle americko-čínské komise pro hospodářské a bezpečnostní vztahy má otevřený přístup pomoci posilovat čínský průmyslový ekosystém a jeho schopnost rychle technologie rozšiřovat .

Představa, že USA budou vždy napřed. Uvedení modelu DeepSeek v lednu 2025 tuto jistotu výrazně otřáslo. Systém dokázal konkurovat americkým modelům a vznikl v týmu, jehož členové se vzdělávali výhradně v Číně . Najednou nebylo možné špičkovou AI považovat za výsadu amerického technologického prostředí.

Spojené státy podle řady měřítek stále vedou. Změnila se však veřejná vnímání i praktická zkušenost s tím, co čínské firmy dokážou nabídnout . V srpnu 2026 proto nejde tolik o otázku, zda Čína dokáže soutěžit na technologické špičce. Důležitější je, zda se USA dokážou přizpůsobit ekosystému, který postupuje nejen v kvalitě modelů, ale také v nákladech, rychlosti nasazení, přizpůsobení konkrétním potřebám a tvorbě standardů .

Falešné dilema trhu proti státu. Čínský přístup není čistě direktivní. Kombinuje státní pětiletý plán zaměřený na technologickou převahu s živou komunitou vývojářů a otevřených projektů, kterou Spojené státy přijímaly pomaleji .

Americký přístup má tendenci zacházet s nejpokročilejšími modely podobně jako s jadernými zbraněmi — jako s potenciálně nebezpečnou technologií, která vyžaduje přísnou kontrolu. Čína naopak vsadila na široce otevřený rozvoj AI a sdílení technologií, aby posílila vlastní průmyslovou základnu . Neznamená to, že by čínský systém byl plně otevřený nebo bez státní kontroly. Ukazuje to však, že hranice mezi „tržním“ a „státním“ modelem je v technologické soutěži mnohem méně ostrá, než se často předpokládá.

Needhamova otázka: historické pozadí dnešní soutěže

Britský biochemik, historik vědy a sinolog Joseph Needham se proslavil otázkou, proč se moderní věda rozvinula v Evropě, a nikoli v Číně, přestože Čína byla až zhruba do roku 1600 technologicky vyspělejší než Západ .

Čína vynalezla například střelný prach, magnetický kompas, papír a knihtisk — technologie, které filozof Francis Bacon považoval za klíčové pro proměnu středověkého Západu v moderní svět. Přesto ji průmyslová revoluce obešla . Mezi vysvětlení historici řadí například fungování byrokratického státu, který mohl omezovat autonomii vědy, nebo absenci silné vrstvy obchodnického kapitálu .

Dnes se tento historický problém obrací naruby. Akademik Erik Baark navrhuje Needhamovu otázku převrátit: nejde už jen o to, proč Čína zaostala, ale také proč nyní v některých technologických oblastech tak rychle postupuje . Právě tento rámec může pomoci vysvětlit její současnou pozici v AI.

Často se používá zkratka „z jedničky na desítku, ne z nuly na jedničku“. Podle této kritiky Čína vyniká hlavně ve škálování a praktickém nasazování již existujících průlomů, nikoli nutně v tvorbě zcela nové vědy . Tato námitka však může být sama o sobě výrazem západních priorit. V dlouhodobém soupeření USA a Číny může být podle některých hodnocení důležitější schopnost odolně a ve velkém inovace zavádět než schopnost přicházet s každým zásadním průlomem jako první .

Co je v sázce při 250. výročí USA

Geopolitický zlom. Po většinu své historie se americká velmocenská strategie opírala o snahu zabránit tomu, aby jediná mocnost ovládla Evropu nebo Asii. Technologický vzestup Číny ukončil nespornou převahu USA ve východní Asii a donutil Washington zásadně přehodnotit, jak chce udržet svou bezpečnost a vliv .

Peking zároveň vytváří vlastní výklad amerického výročí. V něm se Spojené státy objevují jako země v úpadku, jejichž průmyslová základna se podle čínské rétoriky dostala do „nenapravitelného rozkladu“ . Takové popisy nejsou neutrální analýzou, ale součástí širšího geopolitického soupeření o to, kdo bude určovat výklad současného světového řádu.

AI jako celkový test systému. Geopolitické centrum banky JPMorgan Chase označuje AI za „celou hru“ v americko-čínské konkurenci. Soutěž se podle něj stále méně omezuje na otázku, kdo má více výpočetního výkonu nebo lepší model. Testuje také fungování vlády, ekonomický model a schopnost každé země přizpůsobovat se změnám .

Čínský pětiletý strategický rámec pro rok 2026 navíc staví technologickou převahu přímo do oblasti národní bezpečnosti . AI tak není jen další technologický sektor. Stává se infrastrukturou, průmyslovou politikou i nástrojem mezinárodního vlivu.

Historie jako politický kapitál. Needhamův paradox byl pro Čínu také připomínkou národního ponížení: civilizace, která světu dala papír, tisk a kompas, nedokázala sama nastartovat průmyslovou revoluci. Dnešní závod o AI proto není pouze soutěží firem a výzkumných týmů. Je částečně také pokusem uzavřít starý historický účet.

Jak naznačuje série SCMP věnovaná 250. výročí Spojených států, Washington nyní čelí Číně, která přepisuje dlouho zakořeněnou západní víru v americkou výjimečnost . O tom, kdo bude v příštích desetiletích technologickým lídrem, přitom nerozhodne jen nejvýkonnější model. Rozhodující může být schopnost převést AI do každodenní ekonomiky, průmyslu a veřejných služeb — rychle, levně a v měřítku, které promění technologickou výhodu ve skutečnou moc.