Americká vědkyně Elsa Reichmanis: Věda je univerzální jazyk. Převzala nejvyšší čínské ocenění za spolupráci

Kdo je Elsa Reichmanis?

Elsa Reichmanis se narodila 9. prosince 1953 v Melbourne v Austrálii, jako dítě emigrovala do Spojených států a vyrůstala v Syracusách ve státě New York . Bakalářský titul z chemie získala v roce 1972 a doktorát z organické chemie v roce 1975, oba na Syracuské univerzitě .

Její kariérní dráha kopíruje dějiny moderního výzkumu polovodičů:

• Bell Labs (1970–2000): Nezávislou kariéru začala v AT&T Bell Laboratories, kde se vypracovala na ředitelku oddělení výzkumu materiálů a stala se členkou Bell Labs Fellow .
• Georgia Tech: Později zastávala profesuru Pete Silas Chair v chemickém inženýrství .
• Lehigh University (2020–současnost): Je profesorkou a držitelkou katedry Carla Roberta Andersona na katedře chemického a biomolekulárního inženýrství. V červenci 2024 byla jmenována ředitelkou Ústavu pro funkční materiály a zařízení (I-FMD) na Lehigh University .

Reichmanis má vzácné vyznamenání členství ve třech významných amerických akademiích: National Academy of Engineering (Národní akademie inženýrství), National Academy of Inventors (Národní akademie vynálezců) a American Academy of Arts and Sciences (Americká akademie umění a věd) . V roce 2003 byla prezidentkou American Chemical Society a je členkou AIChE .

Její zásadní přínos pro výrobu polovodičů

Reichmanis je mezinárodně uznávaná za objev, vývoj a inženýrské vedení nových rodin lithografických materiálů – fotosenzitivních polymerů, známých jako fotorezisty, které se používají k vytváření obvodů na křemíkových deskách . Její práce v Bell Labs přinesla klíčové pokroky v materiálech pro hlubokou ultrafialovou (DUV) litografii, které umožnily miniaturizaci polovodičových součástek .

Podle čínských zdrojů, které informovaly o jejím ocenění, „průkopnicky navrhla první průmyslové fotorezisty pro hlubokou ultrafialovou litografii, čímž položila základy pro litografickou technologii VLSI (velmi rozsáhlé integrace), a vyvinula první flexibilní polovodičový tranzistor“ . Její práce zahrnuje přibližně 40 patentů a měla přímý dopad na to, jak se dnes mikročipy vyrábějí ve velkém .

V současnosti její výzkum na Lehigh University pokračuje, přičemž její skupina zkoumá stretchable (roztažitelné) polymerové polovodiče pro příští generaci flexibilní elektroniky .

Její role s Donghua University

Reichmanis je předsedkyní Mezinárodního poradního výboru Státní klíčové laboratoře pro pokročilá vláknová vlákna na Donghua University v Šanghaji a redakční poradkyní časopisu Advanced Fiber Materials . Její dlouhodobá spolupráce s čínskými výzkumnými týmy – trvající desítky let – byla klíčovým faktorem pro udělení ceny, která byla oznámena spolu s prvotřídní Státní cenou za pokrok ve vědě a technice, kterou Donghua University získala za projekt polyesterových vláken . Již v roce 2024 obdržela Šanghajskou mezinárodní cenu za vědeckou a technologickou spolupráci .

„Věda je univerzální jazyk“: Její názory na spolupráci uprostřed rivality

Cena pro Reichmanis přichází v době hlubokého napětí mezi USA a Čínou v oblasti polovodičových technologií, exportních kontrol a vědecké výměny. Ve svém rozhovoru pro South China Morning Post se nevyhýbala:

• Vědu označila za „univerzální jazyk“, který prospívá celému lidstvu a měl by zůstat oddělený od geopolitického a technologického soupeření .
• Uvedla, že vědecká spolupráce by měla „překonávat rivalitu“ a že výzkumníci pracující společně na základních otázkách jsou nezbytní bez ohledu na politické napětí .
• Přiznala, že mezinárodní vědecká výměna je pod drobnohledem, ale argumentovala, že otevřená spolupráce v základním výzkumu nakonec prospívá všem zúčastněným zemím .

Její postoj je obzvláště významný, protože její obor – materiály pro polovodiče – je v centru technologické soutěže mezi USA a Čínou. Stejné lithografické materiály, které sama vyvinula, jsou nezbytné pro výrobu čipů, odvětví, v němž se USA a Čína stále více střetávají kvůli dodavatelským řetězcům, exportním kontrolám a převodu technologií.

Co cena znamená

Čínská mezinárodní cena za vědeckou a technologickou spolupráci je jedním z nejvyšších čínských ocenění pro zahraniční experty. Skupina devíti laureátů pro rok 2025 zahrnovala vědce z Ruska, Belgie, Portugalska, Francie a dalších zemí, kteří pracují v oborech od umělé inteligence po námořní inženýrství . Reichmanis byla jedinou americkou laureátkou .

Pro Reichmanis je toto ocenění jak uznáním minulé práce, tak prohlášením o budoucnosti vědy. Jak řekla deníku SCMP, základní otázky, které si vědci kladou – a odpovědi, které nacházejí – nerespektují státní hranice . V době technologického odpoutávání a exportních kontrol má toto poselství váhu, která daleko přesahuje chemickou laboratoř.