Platforma běží na vlastním blockchainu – mBridge Ledger – navrženém pro přeshraniční platby a devizové transakce v reálném čase přímo v digitálních měnách centrálních bank . Klíčová čísla ukazují, že prototyp se mění v produkční nástroj:

• Objem transakcí: Prototyp zpracoval transakce za více než 55 miliard dolarů v rámci více než 4 000 operací . Některé zdroje uvádějí i hodnotu okolo 69 miliard dolarů (470 miliard jüanů) .
• Dominance digitálního jüanu: e-CNY představuje více než 95 % objemu vypořádání na mBridge, což odráží jak velikost čínské ekonomiky, tak ranou fázi zavádění CBDC u ostatních účastníků .
• Náklady: Poplatky na platformě by se měly pohybovat zhruba na polovině toho, co si účtují tradiční korespondenční bankovní systémy jako SWIFT .
• Rychlost: Vypořádání se zkrátilo z několika dnů na sekundy, platforma funguje nepřetržitě (24/7) .

V červnu 2026 deník Financial Times informoval, že se mBridge připravuje na komerční spuštění a že každodenní provoz převezme nový subjekt se sídlem v Hongkongu . To představuje zásadní posun od původní multilaterální správy pod BIS k modelu, kde má hlavní slovo Čína a operačním centrem je Hongkong .

Druhá kolej: CBETS – vrstva pro komerční banky

Dne 16. června 2026 podepsalo Mezinárodní operační centrum digitálního RMB v Šanghaji smlouvy s 26 finančními institucemi, čímž odstartovalo komerční větev internacionalizace digitálního jüanu . Zastřešující platformy byly přejmenovány na Cross-border e-CNY Transfer Services (CBETS), čínsky „数币达“ .

Počáteční síť CBETS pokrývá osm jurisdikcí: Hongkong, Macao, Singapur, Thajsko, Laos, Spojené arabské emiráty, Katar a Brazílii . Mezi účastníky jsou zámořské pobočky největších čínských bank – ICBC Asia, BOC Hong Kong, CCB Asia, BOCOM Hong Kong – a také zahraniční banky jako Standard Chartered China .

CBETS nabízí kompletní sadu komerčních platebních služeb: platby přes QR kódy, remitence, obchodní vypořádání a investiční financování, vše dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu . Architektura platformy umožňuje zapojení zahraničních účastníků přes jediný přístupový bod v Hongkongu a podporuje dva režimy integrace: přímé napojení pro jednotlivé finanční instituce nebo interoperabilitu s lokálními platebními systémy prostřednictvím centrální banky dané jurisdikce .

Spuštění CBETS není izolovanou událostí. Následuje po širší restrukturalizaci infrastruktury digitálního jüanu. V roce 2026 Čínská lidová banka (PBOC) vylepšila svůj operační rámec a změnila klasifikaci e-CNY držených v peněženkách komerčních bank na depozitní závazky bank. Zároveň bankám nařídila začlenit služby digitálního jüanu do svých hlavních systémů . Tento regulatorní posun vytváří právní a provozní základ pro to, aby komerční banky mohly nabízet služby e-CNY jako standardní součást svého portfolia.

Strategická architektura: Dvě koleje, jeden cíl

Dvojkolejný přístup Číny není náhodný – odráží promyšlenou segmentaci trhu přeshraničních plateb.

mBridge je navržen pro velkoobchodní vypořádání centrálních bank: transakce na úrovni suverénních států, velké komoditní obchody a vysoce hodnotné mezibankovní převody. CBETS pokrývá toky na úrovni komerčních bank: financování obchodu, firemní remitence a platby, které podniky denně používají. Společně tak vytvářejí komplexní alternativu k dolarovému systému korespondenčního bankovnictví, a to od účetní knihy centrální banky až po komerční účet.

Obě platformy fungují mimo síť SWIFT a americkou dolarovou zúčtovací infrastrukturu a vypořádávají transakce přímo v digitálním jüanu nebo jiných zapojených CBDC . Iniciativa Nové hedvábné stezky (Belt and Road Initiative) poskytuje přirozený koridor pro jejich adopci a propojuje čínské obchodní partnery s novými platebními kolejemi .

Nejde o teoretický koncept. V lednu 2026 SAE a Čína provedly první přeshraniční CBDC transakci v hodnotě 13,6 milionu dolarů na platformě mBridge, čímž platformu oficiálně spustily pro komerční využití . Šanghajský hub nyní spravuje jak síť CBETS, tak i širší přeshraniční infrastrukturu digitálního jüanu, včetně blockchainových služeb a platforem pro digitální aktiva .

Digitální euro: propásnutá příležitost?

Evropa nabízí zrcadlový obraz zpožděné akce. Projekt digitálního eura Evropské centrální banky (ECB) stále uvízl ve vyšetřovací fázi, zapleten do politických debat o soukromí, architektuře a roli komerčních bank . Deník Irish Times v červnu 2026 napsal, že zastánci projektu v ECB „hledí poněkud závistivě“ na čínský pokrok a konstatují, že zatímco se Čína blíží komerčnímu spuštění, evropské banky jen přihlížejí z postranní čáry .

Čínský digitální jüan má naproti tomu živou infrastrukturu, podepsané institucionální účastníky a jasný operační plán. Kumulativní hodnota transakcí v e-CNY přesáhla do konce roku 2025 2,3 bilionu dolarů, což z něj činí největší živý experiment s CBDC na světě .

Co čísla (zatím) neukazují: realita za humbukem

Rozsah čínských ambicí by neměl zastřít současná omezení:

• Objem 55 miliard dolarů na mBridge představuje značný růst – 2500násobný nárůst od roku 2022 – ale ve srovnání s ročním provozem SWIFTu, který se pohybuje okolo 2 biliard dolarů (2 kvadrilionů), je stále zanedbatelný .
• Platforma cílí na specifické, vysoce vytížené obchodní koridory. Zatím to není univerzální alternativa ke globálnímu dolarovému systému.
• 95% podíl digitálního jüanu na objemu mBridge podtrhuje, jak velká část aktivity jsou stále toky z Číny do zahraničí, a nikoli skutečně multilaterální obchod mezi všemi účastníky .
• Z 26 institucí CBETS jsou téměř všechny zámořské pobočky čínských bank. Jedinou významnější zahraniční bankou je zatím Standard Chartered China .

Širší adopce nečínskými finančními institucemi a vyváženější měnový mix na platformě mBridge by byly nejjasnějšími signály, že dvojkolejná strategie získává na síle i mimo čínské obchodní koridory. Tyto ukazatele jsou však zatím hudbou budoucnosti.

Platforma běží na vlastním blockchainu – mBridge Ledger – navrženém pro přeshraniční platby a devizové transakce v reálném čase přímo v digitálních měnách centrálních bank . Klíčová čísla ukazují, že prototyp se mění v produkční nástroj:

• Objem transakcí: Prototyp zpracoval transakce za více než 55 miliard dolarů v rámci více než 4 000 operací . Některé zdroje uvádějí i hodnotu okolo 69 miliard dolarů (470 miliard jüanů) .
• Dominance digitálního jüanu: e-CNY představuje více než 95 % objemu vypořádání na mBridge, což odráží jak velikost čínské ekonomiky, tak ranou fázi zavádění CBDC u ostatních účastníků .
• Náklady: Poplatky na platformě by se měly pohybovat zhruba na polovině toho, co si účtují tradiční korespondenční bankovní systémy jako SWIFT .
• Rychlost: Vypořádání se zkrátilo z několika dnů na sekundy, platforma funguje nepřetržitě (24/7) .

V červnu 2026 deník Financial Times informoval, že se mBridge připravuje na komerční spuštění a že každodenní provoz převezme nový subjekt se sídlem v Hongkongu . To představuje zásadní posun od původní multilaterální správy pod BIS k modelu, kde má hlavní slovo Čína a operačním centrem je Hongkong .

Druhá kolej: CBETS – vrstva pro komerční banky

Dne 16. června 2026 podepsalo Mezinárodní operační centrum digitálního RMB v Šanghaji smlouvy s 26 finančními institucemi, čímž odstartovalo komerční větev internacionalizace digitálního jüanu . Zastřešující platformy byly přejmenovány na Cross-border e-CNY Transfer Services (CBETS), čínsky „数币达“ .

Počáteční síť CBETS pokrývá osm jurisdikcí: Hongkong, Macao, Singapur, Thajsko, Laos, Spojené arabské emiráty, Katar a Brazílii . Mezi účastníky jsou zámořské pobočky největších čínských bank – ICBC Asia, BOC Hong Kong, CCB Asia, BOCOM Hong Kong – a také zahraniční banky jako Standard Chartered China .

CBETS nabízí kompletní sadu komerčních platebních služeb: platby přes QR kódy, remitence, obchodní vypořádání a investiční financování, vše dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu . Architektura platformy umožňuje zapojení zahraničních účastníků přes jediný přístupový bod v Hongkongu a podporuje dva režimy integrace: přímé napojení pro jednotlivé finanční instituce nebo interoperabilitu s lokálními platebními systémy prostřednictvím centrální banky dané jurisdikce .

Spuštění CBETS není izolovanou událostí. Následuje po širší restrukturalizaci infrastruktury digitálního jüanu. V roce 2026 Čínská lidová banka (PBOC) vylepšila svůj operační rámec a změnila klasifikaci e-CNY držených v peněženkách komerčních bank na depozitní závazky bank. Zároveň bankám nařídila začlenit služby digitálního jüanu do svých hlavních systémů . Tento regulatorní posun vytváří právní a provozní základ pro to, aby komerční banky mohly nabízet služby e-CNY jako standardní součást svého portfolia.

Strategická architektura: Dvě koleje, jeden cíl

Dvojkolejný přístup Číny není náhodný – odráží promyšlenou segmentaci trhu přeshraničních plateb.

mBridge je navržen pro velkoobchodní vypořádání centrálních bank: transakce na úrovni suverénních států, velké komoditní obchody a vysoce hodnotné mezibankovní převody. CBETS pokrývá toky na úrovni komerčních bank: financování obchodu, firemní remitence a platby, které podniky denně používají. Společně tak vytvářejí komplexní alternativu k dolarovému systému korespondenčního bankovnictví, a to od účetní knihy centrální banky až po komerční účet.

Obě platformy fungují mimo síť SWIFT a americkou dolarovou zúčtovací infrastrukturu a vypořádávají transakce přímo v digitálním jüanu nebo jiných zapojených CBDC . Iniciativa Nové hedvábné stezky (Belt and Road Initiative) poskytuje přirozený koridor pro jejich adopci a propojuje čínské obchodní partnery s novými platebními kolejemi .

Nejde o teoretický koncept. V lednu 2026 SAE a Čína provedly první přeshraniční CBDC transakci v hodnotě 13,6 milionu dolarů na platformě mBridge, čímž platformu oficiálně spustily pro komerční využití . Šanghajský hub nyní spravuje jak síť CBETS, tak i širší přeshraniční infrastrukturu digitálního jüanu, včetně blockchainových služeb a platforem pro digitální aktiva .

Digitální euro: propásnutá příležitost?

Evropa nabízí zrcadlový obraz zpožděné akce. Projekt digitálního eura Evropské centrální banky (ECB) stále uvízl ve vyšetřovací fázi, zapleten do politických debat o soukromí, architektuře a roli komerčních bank . Deník Irish Times v červnu 2026 napsal, že zastánci projektu v ECB „hledí poněkud závistivě“ na čínský pokrok a konstatují, že zatímco se Čína blíží komerčnímu spuštění, evropské banky jen přihlížejí z postranní čáry .

Čínský digitální jüan má naproti tomu živou infrastrukturu, podepsané institucionální účastníky a jasný operační plán. Kumulativní hodnota transakcí v e-CNY přesáhla do konce roku 2025 2,3 bilionu dolarů, což z něj činí největší živý experiment s CBDC na světě .

Co čísla (zatím) neukazují: realita za humbukem

Rozsah čínských ambicí by neměl zastřít současná omezení:

• Objem 55 miliard dolarů na mBridge představuje značný růst – 2500násobný nárůst od roku 2022 – ale ve srovnání s ročním provozem SWIFTu, který se pohybuje okolo 2 biliard dolarů (2 kvadrilionů), je stále zanedbatelný .
• Platforma cílí na specifické, vysoce vytížené obchodní koridory. Zatím to není univerzální alternativa ke globálnímu dolarovému systému.
• 95% podíl digitálního jüanu na objemu mBridge podtrhuje, jak velká část aktivity jsou stále toky z Číny do zahraničí, a nikoli skutečně multilaterální obchod mezi všemi účastníky .
• Z 26 institucí CBETS jsou téměř všechny zámořské pobočky čínských bank. Jedinou významnější zahraniční bankou je zatím Standard Chartered China .

Širší adopce nečínskými finančními institucemi a vyváženější měnový mix na platformě mBridge by byly nejjasnějšími signály, že dvojkolejná strategie získává na síle i mimo čínské obchodní koridory. Tyto ukazatele jsou však zatím hudbou budoucnosti.