Čínský dvojkolejný plán na ovládnutí přeshraničních plateb digitálním jüanem

Čína už si s digitální měnou jen tak nehraje. Buduje operační infrastrukturu, která umožní vypořádávat mezinárodní obchod mimo dolarový systém, a to prostřednictvím dvou odlišných, ale vzájemně se doplňujících kanálů. Na jedné straně platforma mBridge propojuje centrální banky pro velkoobchodní vypořádání. Na straně druhé nově spuštěná síť CBETS zapojuje do ekosystému digitálního jüanu přímo komerční banky. Obě tyto iniciativy dohromady představují nejpokročilejší státem organizovanou snahu o vybudování nedolarové architektury přeshraničních plateb – a jejich tempo se zrychluje.

První kolej: mBridge – vrstva pro centrální banky a velké objemy

mBridge je platforma pro více CBDC (digitálních měn centrálních bank), která původně vznikla v inovačním hubu Banky pro mezinárodní platby (BIS). Nyní ji společně řídí pět centrálních bank: Číny, Hongkongu, Thajska, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie . BIS z projektu odstoupila v říjnu 2024, když dosáhl fáze minimálního životaschopného produktu .

Platforma běží na vlastním blockchainu – mBridge Ledger – navrženém pro přeshraniční platby a devizové transakce v reálném čase přímo v digitálních měnách centrálních bank . Klíčová čísla ukazují, že prototyp se mění v produkční nástroj:

• Objem transakcí: Prototyp zpracoval transakce za více než 55 miliard dolarů v rámci více než 4 000 operací . Některé zdroje uvádějí i hodnotu okolo 69 miliard dolarů (470 miliard jüanů) .
• Dominance digitálního jüanu: e-CNY představuje více než 95 % objemu vypořádání na mBridge, což odráží jak velikost čínské ekonomiky, tak ranou fázi zavádění CBDC u ostatních účastníků .
• Náklady: Poplatky na platformě by se měly pohybovat zhruba na polovině toho, co si účtují tradiční korespondenční bankovní systémy jako SWIFT .
• Rychlost: Vypořádání se zkrátilo z několika dnů na sekundy, platforma funguje nepřetržitě (24/7) .

V červnu 2026 deník Financial Times informoval, že se mBridge připravuje na komerční spuštění a že každodenní provoz převezme nový subjekt se sídlem v Hongkongu . To představuje zásadní posun od původní multilaterální správy pod BIS k modelu, kde má hlavní slovo Čína a operačním centrem je Hongkong .

Druhá kolej: CBETS – vrstva pro komerční banky

Dne 16. června 2026 podepsalo Mezinárodní operační centrum digitálního RMB v Šanghaji smlouvy s 26 finančními institucemi, čímž odstartovalo komerční větev internacionalizace digitálního jüanu . Zastřešující platformy byly přejmenovány na Cross-border e-CNY Transfer Services (CBETS), čínsky „数币达“ .

Počáteční síť CBETS pokrývá osm jurisdikcí: Hongkong, Macao, Singapur, Thajsko, Laos, Spojené arabské emiráty, Katar a Brazílii . Mezi účastníky jsou zámořské pobočky největších čínských bank – ICBC Asia, BOC Hong Kong, CCB Asia, BOCOM Hong Kong – a také zahraniční banky jako Standard Chartered China .

CBETS nabízí kompletní sadu komerčních platebních služeb: platby přes QR kódy, remitence, obchodní vypořádání a investiční financování, vše dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu . Architektura platformy umožňuje zapojení zahraničních účastníků přes jediný přístupový bod v Hongkongu a podporuje dva režimy integrace: přímé napojení pro jednotlivé finanční instituce nebo interoperabilitu s lokálními platebními systémy prostřednictvím centrální banky dané jurisdikce .

Spuštění CBETS není izolovanou událostí. Následuje po širší restrukturalizaci infrastruktury digitálního jüanu. V roce 2026 Čínská lidová banka (PBOC) vylepšila svůj operační rámec a změnila klasifikaci e-CNY držených v peněženkách komerčních bank na depozitní závazky bank. Zároveň bankám nařídila začlenit služby digitálního jüanu do svých hlavních systémů . Tento regulatorní posun vytváří právní a provozní základ pro to, aby komerční banky mohly nabízet služby e-CNY jako standardní součást svého portfolia.

Strategická architektura: Dvě koleje, jeden cíl

Dvojkolejný přístup Číny není náhodný – odráží promyšlenou segmentaci trhu přeshraničních plateb.

mBridge je navržen pro velkoobchodní vypořádání centrálních bank: transakce na úrovni suverénních států, velké komoditní obchody a vysoce hodnotné mezibankovní převody. CBETS pokrývá toky na úrovni komerčních bank: financování obchodu, firemní remitence a platby, které podniky denně používají. Společně tak vytvářejí komplexní alternativu k dolarovému systému korespondenčního bankovnictví, a to od účetní knihy centrální banky až po komerční účet.

Obě platformy fungují mimo síť SWIFT a americkou dolarovou zúčtovací infrastrukturu a vypořádávají transakce přímo v digitálním jüanu nebo jiných zapojených CBDC . Iniciativa Nové hedvábné stezky (Belt and Road Initiative) poskytuje přirozený koridor pro jejich adopci a propojuje čínské obchodní partnery s novými platebními kolejemi .

Nejde o teoretický koncept. V lednu 2026 SAE a Čína provedly první přeshraniční CBDC transakci v hodnotě 13,6 milionu dolarů na platformě mBridge, čímž platformu oficiálně spustily pro komerční využití . Šanghajský hub nyní spravuje jak síť CBETS, tak i širší přeshraniční infrastrukturu digitálního jüanu, včetně blockchainových služeb a platforem pro digitální aktiva .

Digitální euro: propásnutá příležitost?

Evropa nabízí zrcadlový obraz zpožděné akce. Projekt digitálního eura Evropské centrální banky (ECB) stále uvízl ve vyšetřovací fázi, zapleten do politických debat o soukromí, architektuře a roli komerčních bank . Deník Irish Times v červnu 2026 napsal, že zastánci projektu v ECB „hledí poněkud závistivě“ na čínský pokrok a konstatují, že zatímco se Čína blíží komerčnímu spuštění, evropské banky jen přihlížejí z postranní čáry .

Čínský digitální jüan má naproti tomu živou infrastrukturu, podepsané institucionální účastníky a jasný operační plán. Kumulativní hodnota transakcí v e-CNY přesáhla do konce roku 2025 2,3 bilionu dolarů, což z něj činí největší živý experiment s CBDC na světě .

Co čísla (zatím) neukazují: realita za humbukem

Rozsah čínských ambicí by neměl zastřít současná omezení:

• Objem 55 miliard dolarů na mBridge představuje značný růst – 2500násobný nárůst od roku 2022 – ale ve srovnání s ročním provozem SWIFTu, který se pohybuje okolo 2 biliard dolarů (2 kvadrilionů), je stále zanedbatelný .
• Platforma cílí na specifické, vysoce vytížené obchodní koridory. Zatím to není univerzální alternativa ke globálnímu dolarovému systému.
• 95% podíl digitálního jüanu na objemu mBridge podtrhuje, jak velká část aktivity jsou stále toky z Číny do zahraničí, a nikoli skutečně multilaterální obchod mezi všemi účastníky .
• Z 26 institucí CBETS jsou téměř všechny zámořské pobočky čínských bank. Jedinou významnější zahraniční bankou je zatím Standard Chartered China .

Širší adopce nečínskými finančními institucemi a vyváženější měnový mix na platformě mBridge by byly nejjasnějšími signály, že dvojkolejná strategie získává na síle i mimo čínské obchodní koridory. Tyto ukazatele jsou však zatím hudbou budoucnosti.