Možná bychom čekali, že kooperativní hry děti zjemní a soutěživé je naopak přiostří. Studie ale přišla s překvapivým zjištěním: typ hry neměl prokazatelný vliv na kooperativní, prosociální ani antisociální chování.
Jinými slovy, ať už děti hrály společně proti hře, nebo proti sobě navzájem, v navazujících situacích si pomáhaly a chovaly se přátelsky v podstatě stejně. Jedinou výjimkou bylo soutěživé chování – po kompetitivních hrách děti soutěžily o něco více, ale autoři sami upozorňují, že metoda měření soutěživosti nebyla zcela spolehlivá.
Deskové hry nejsou jen zábava – jsou to miniaturní sociální laboratoře. I když tato studie nenalezla dramatické rozdíly mezi typy her, potvrdila, že jakékoli společné hraní nutí děti nacvičovat trpělivost, empatii a orientaci v pravidlech. Pro rodiče a pedagogy to znamená, že nemusejí mít strach ani z jednoho typu her; důležité je, aby děti vůbec hrály společně.
Pokud potřebujete zdroj uvést v odborném textu, zde je správná podoba:
Eriksson, M., Kenward, B., Poom, L., & Stenberg, G. (2021). The behavioral effects of cooperative and competitive board games in preschoolers. Scandinavian Journal of Psychology, 62(3), 355–364. DOI: 10.1111/sjop.12708.
V textu pak můžete použít:
Vaše formulace o společných cílech, týmové práci a střídání vycházejí z obecné povahy her – samotná studie se zaměřuje na měření chování po hře, nikoli na podrobný popis pravidel. Pokud byste chtěli citovat přesně, držte se výše uvedené podoby a tyto vysvětlující pasáže uveďte jako vlastní interpretaci herního kontextu.
Ať už s dětmi sáhnete po kooperativní hře, nebo po klasickém Dostihách, jedno je jisté – učí se tím víc, než se na první pohled zdá.
Comments
0 comments