Premiér Jonas Gahr Støre k tomu uvedl: „Nejdůležitější ve škole je, aby se děti naučily číst, psát a počítat“ . Vláda varuje, že předčasné a nekontrolované spoléhání na generativní AI riskuje podkopání těchto klíčových dovedností dříve, než je žáci vůbec stihnou zvládnout
.
Toto opatření přichází v reakci na plošný pokles výsledků v národních testech i v mezinárodních srovnáních, včetně norských výsledků v testech PISA. Vláda považuje neomezené používání AI za jeden z faktorů, který k tomuto poklesu přispívá . Školy se nyní v rámci širšího posunu vracejí k tradičním učebnicím, psaní rukou a výuce vedené učitelem, čímž se snižuje závislost na digitálních nástrojích u nejmladších dětí
.
Omezení AI jsou nejnovějším krokem v sérii digitálních reforem norského školství:
Nová pravidla pro AI navazují na norská celostátní doporučení pro třídy bez mobilů z roku 2024. Ta zakazují používání telefonů na prvním a druhém stupni základních škol a podporují přestávky bez telefonů . Studie Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) zjistila, že zákaz telefonů vedl ke zlepšení známek, zejména u dívek, a ke snížení šikany
. Vláda nyní argumentuje, že nadměrný čas strávený u obrazovek a zkratky nabízené AI poškodily klíčové studijní výsledky a sociální vývoj dětí
.
Norsko je jednou z několika evropských zemí – včetně Nizozemska, Dánska a Švédska – které v letech 2024 až 2026 zpřísnily pravidla pro používání digitálních zařízení ve školách . Norská pravidla pro AI patří k nejpřísnějším pro nejmladší věkovou skupinu, což řadí tuto zemi do čela hnutí za omezení generativní AI ve třídách.
Norsko bylo dříve průkopníkem v zavádění digitálních nástrojů do vzdělávání. Nyní však vláda tvrdí, že nadměrný čas u obrazovek a zkratky, které AI nabízí, poškodily studijní výsledky a sociální vývoj . Tato omezení AI představují významný obrat oproti dřívějšímu digitálně orientovanému přístupu země ke vzdělávání.
Comments
0 comments