Severní Korea modernizuje armádu díky Rusku: AI drony, raketový torpédoborec a hra o vliv s Čínou

Ve dnech 3.–4. března 2026 Kim Čong-un osobně dohlížel na první námořní zkoušky a testy raket, při nichž torpédoborec odpálil strategické střely s plochou dráhou letu . Následovalo cvičení s ostrými střelbami 12. dubna 2026, při němž loď u západního pobřeží odpálila jak střely s plochou dráhou letu, tak protilodní střely . Severní Korea loď zaregistrovala u Mezinárodní námořní organizace OSN (IMO), což signalizuje záměr operovat i mimo bezprostřední pobřežní vody . Kim byl informován o plánech na stavbu dvou dalších lodí s cílem vyrábět dvě plavidla třídy Choe Hyon nebo vyšší třídy ročně . Druhá loď, Kang Kon, při prvním spouštění v květnu 2025 havarovala a převrhla se, ale byla úspěšně opravena a znovu spuštěna 12. června 2025 .

Drony s umělou inteligencí: „Nejvyšší vojenská priorita"

Kim Čong-un prohlásil vývoj dronů s umělou inteligencí za nejvyšší prioritu modernizace ozbrojených sil . V září 2025 osobně dohlížel na testy nových bojových a průzkumných dronů v komplexu bezpilotní letecké techniky a zdůraznil, že AI a bezpilotní systémy jsou klíčové pro posílení armády .

Severní Korea představila zásadní skok v technologii dronů v březnu 2025, kdy poprvé ukázala útočné drony se schopností AI a zároveň své první letadlo včasné výstrahy a řízení (AEW&C) . Podle jihokorejských analýz tyto drony pravděpodobně využívají AI k autonomní identifikaci a útoku na jihokorejskou a americkou vojenskou techniku – snímky ze státních médií ukazovaly drony útočící na cíle vizuálně podobné spojenecké technice .

Kromě testovacích areálů buduje Severní Korea poblíž Panghjonu výrobní závody na hromadnou produkci bezpilotních letounů typu Šáhed-136, přičemž technologii poskytlo Rusko výměnou za vyslání vojáků . Tato spolupráce proměnila severokorejskou vojenskou výrobu ze systému omezeného sankcemi na aktivní vojensko-průmyslové partnerství .

Urychlený balistický a jaderný program

Tempo severokorejských raketových testů dramaticky vzrostlo. Pchjongjang provedl v prvních měsících roku 2026 více balistických testů než za celý rok 2025 . Tento nárůst přímo souvisí s ruskou válkou. Zpráva Nadace pro obranu demokracií (FDD) uvádí, že nejméně jeden typ nedávno testované rakety byl nejprve dodán Rusku, kde byl vylepšen, a výrobní know-how pro vylepšenou verzi bylo následně posláno zpět do Severní Koreje . Tato uzavřená smyčka spolupráce poskytuje Severní Koreji zpětnou vazbu z reálného boje a pokročilé vojenské technologie, které by si pod sankcemi nedokázala vyvinout sama .

Očekává se, že torpédoborec třídy Choe Hyon tuto schopnost dále rozšíří jako platforma pro jaderné střely s plochou dráhou letu, čímž přidá přežitelnou námořní složku k severokorejskému jadernému odstrašení .

„Muniční ekonomika" za 13 miliard dolarů

Finanční motivace tohoto partnerství je obrovská. Podle jihokorejské rozvědky vydělala Severní Korea za tři roky vojenské pomoci Rusku odhadem 13 miliard dolarů . Tato "muniční ekonomika" byla zlomovým okamžikem: Severní Korea proměnila své obrovské zásoby munice z dob studené války na tvrdou měnu, pohonné hmoty a pokročilé technologie . Odhady hovoří o tom, že KLDR dodala Rusku přes 15 milionů dělostřeleckých granátů a stovky balistických raket a dělostřeleckých systémů .

Tento příliv peněz umožnil Severní Koreji obcházet mezinárodní sankce a financovat ambiciózní modernizační plány včetně nového torpédoborce a dronových programů .

Reakce Si Ťin-pchinga: Obnovení čínského vlivu

Vyvrcholením těchto událostí byla státní návštěva Si Ťin-pchinga v Pchjongjangu ve dnech 8.–9. června 2026 – první za sedm let . Hlavním cílem návštěvy bylo čelit prohlubujícímu se vojenskému spojenectví Severní Koreje s Ruskem, které Peking vnímá jako přímou hrozbu pro svou tradiční roli hlavního patrona Pchjongjangu .

Během summitu Si zdůraznil, že Čína zůstává „hlavním dobrodincem, klíčovým ekonomickým spojencem a ochrannou bariérou proti Spojeným státům" . V nápadné strategické tichosti však obě strany potvrdily svou „strategickou spolupráci", zatímco se vyhnuly jakékoli veřejné diskusi o severokorejském jaderném programu, což podtrhuje neochotu Pekingu veřejně omezovat jaderné ambice Pchjongjangu .

Tato návštěva signalizuje novou, komplexní fázi geopolitiky severovýchodní Asie. Čína se snaží udržet Severní Koreu na svém orbitu, aniž by nutila k omezení jejích vojenských kapacit, a to i přesto, že severokorejská modernizace podporovaná Ruskem přímo ohrožuje spojenectví USA a Jižní Koreje .