Čína bije na poplach: Využívání komerčních satelitů k vojenským účelům rozpoutává vesmírný závod ve zbrojení

V červnu 2026 otiskl čínský PLA Daily — oficiální deník Lidové osvobozenecké armády — sérii článků varujících, že rostoucí militarizace nízké oběžné dráhy Země (LEO) prostřednictvím satelitních konstelací zažehává nebezpečný závod ve zbrojení ve vesmíru. Noviny přitom přímo poukázaly na smlouvu SpaceX s americkými Vesmírnými silami (U.S. Space Force) v hodnotě 2,29 miliardy dolarů jako na klíčový příklad tohoto trendu .

Hlavní varování: „Orbitální zadržování“

PLA Daily argumentoval, že zvyšující se vojenské využívání komerčních satelitních sítí na nízké oběžné dráze riskuje narušení strategické rovnováhy ve vesmíru. Americké snahy o militarizaci LEO označil za formu „orbitálního zadržování“ (orbital containment) namířeného proti Číně . V novinách stálo: „Éra militarizovaného využívání nízkých orbitálních konstelací přichází zrychleným tempem,“ a že „strategická hodnota vesmíru se stává bezprecedentně výraznou“ .

Smlouva SpaceX jako rozbuška

PLA Daily konkrétně uvedl smlouvu SpaceX v hodnotě 2,29 miliardy dolarů, kterou Vesmírné síly USA udělily koncem května 2026 na vybudování páteřní sítě SDN (Space Data Network) Backbone — zabezpečené a vysoce kapacitní konstelace družic na nízké oběžné dráze, která má sloužit jako centrální komunikační síť armády propojující senzory se zbraňovými systémy . SDN Backbone, dříve známý jako MILNET a založený na SpaceX Starshield, tedy militarizované variantě Starlinku, by měl mít plně funkční prototypovou kapacitu do konce roku 2027 .

Dále deník rámuje tuto zakázku jako součást širšího amerického trendu. Zmiňuje i dřívější kontrakty SpaceX na družice pro varování před raketami a jejich sledování (zakázka za 739 milionů dolarů z ledna 2026) a samotnou existenci Starshieldu, specializované vojenské divize SpaceX, jako důkaz, že USA rapidně urychlují militarizaci nízké oběžné dráhy .

Čínská odpověď: Budování vlastních konkurenčních konstelací

Čína závodí v budování vlastních megakonstelací na nízké oběžné dráze, aby čelila vnímané americké převaze. K polovině února 2026 měla Čína na nízké oběžné dráze 108 komunikačních družic G60 a 154 družic SatNet v rámci dvou plánovaných megakonstelací, které mají konkurovat západním rozsáhlým LEO sítím . Projekt SatNet plánuje zahrnout zhruba 13 000 družic .

Strategické pozadí: Ukrajina a efekt Starlinku

Čínskou armádu překvapilo masivní využití Starlinku během války na Ukrajině, což výrazně zvýšilo naléhavost vývoje vlastního ekvivalentního systému . Podle studie RAND považují stratégové čínské PLA Starlink za model pro odolné bojištní komunikace a věří, že by mohl podporovat protiraketovou obranu i útočné operace . Toto vnímání formuje čínskou LEO strategii, přičemž PLA vnímá Starlink jako hlavní hrozbu, která urychlila vývoj projektu SatNet .

Stručně řečeno, PLA Daily použil smlouvu SpaceX s Vesmírnými silami USA v hodnotě 2,29 miliardy dolarů jako konkrétní příklad toho, co považuje za zrychlující se americké vojenské budování na LEO, a varoval, že propojení komerčních satelitních sítí s vojenskou infrastrukturou tlačí vesmír do dynamiky závodu ve zbrojení .