Téměř 400 dronů nad Moskvou: noční útok ochromil letiště před schůzkou Zelenského s Trumpem

Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že během noci sestřelilo celkem 356 ukrajinských dronů nad více než desítkou regionů . Média proto útok často zaokrouhlovala na téměř 400 dronů. Pokud se údaje ruských úřadů potvrdí, šlo o jednu z největších jednorázových operací zaměřených na ruské hlavní město od začátku rozsáhlé invaze .

Útok přišel jen něco málo přes týden po další velké dronové vlně z 20. července. Tehdy Rusko uvedlo, že na Moskevskou oblast mířilo 400 dronů; dva lidé byli zraněni a několik budov začalo hořet .

Požáry a škody, které úřady hlásí

Přestože ruské úřady tvrdily, že většinu dronů zachytily, některé dopady nebo škody byly potvrzeny. Podle ruských a ukrajinských médií začaly hořet továrna a logistické centrum . Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov uvedl, že trosky poškodily také bytový dům ve městě Čechov, přibližně 50 kilometrů jižně od Moskvy .

V souvislosti s touto konkrétní noční vlnou v Moskevské oblasti ruští představitelé bezprostředně neoznámili žádné oběti ani rozsáhlé ztráty na životech. Samostatný ukrajinský dronový útok v Bělgorodské oblasti však měl téže noci podle deníku The Moscow Times zranit nejméně 19 lidí .

Letiště Vnukovo a Domodědovo dočasně zastavila provoz

Bezprostředním dopadem útoku na každodenní život byl letecký chaos. Letiště Vnukovo a Domodědovo, dvě důležitá mezinárodní letiště obsluhující Moskvu, dočasně pozastavila odlety a přílety. V celé Moskevské oblasti byl zároveň vyhlášen režim „nebezpečí dronového útoku“ .

Omezení vydal ruský letecký regulační úřad Rosaviacija v době, kdy protivzdušná obrana reagovala na přilétající drony . Opatření se dotkla tisíců cestujících, přičemž obnovení běžného provozu se očekávalo po odeznění bezprostřední hrozby.

Nešlo přitom o izolovaný incident. Moskevská letiště čelila v roce 2026 opakovaným dočasným uzávěrám v souvislosti s pokračující ukrajinskou kampaní dálkových dronových útoků .

Proč byl důležitý okamžik útoku

Nejvýraznějším politickým rozměrem byla jeho načasovanost. Dronová vlna zasáhla Moskevskou oblast několik hodin před plánovaným jednáním prezidenta Zelenského s prezidentem Trumpem v Bílém domě 28. července .

Schůzku potvrdil představitel Bílého domu už 24. července. Ukrajinská strana tehdy uvedla, že Zelenskyj má o cestu zájem, ale jeho tým čeká na formální potvrzení programu amerického prezidenta . Podle zpráv serverů Eurointegration a UNN měla návštěva Washingtonu souviset také s účastí na pohřbu senátora Lindseyho Grahama, který zemřel 12. července .

Zelenskyj před jednáním uvedl, že jedním z hlavních témat bude obrana Ukrajiny před ruskými balistickými střelami . Podle agentury UPI chtěl usilovat o americkou podporu pro protivzdušnou a protiraketovou obranu i o širší partnerství, které by mohlo pomoci urychlit ukončení války . Jednání tak mělo význam pro další podobu americké vojenské podpory Ukrajině za Trumpovy administrativy.

Signál schopnosti zasáhnout hluboko v Rusku

Útok proto nebyl významný pouze počtem dronů. Vojensky ukázal schopnost Ukrajiny vyslat rozsáhlou údernou vlnu hluboko na ruské území; politicky se odehrál v den, kdy se v centru pozornosti ocitly rozhovory o americké pomoci, protivzdušné obraně a budoucnosti války.

Celkový obraz však zůstává založen především na tvrzeních ruských úřadů a médií. Válečné události v konfliktní zóně se obtížně nezávisle ověřují a jednotlivé zdroje se liší v počtech dronů i popisu škod. Proto je přesnější mluvit o ruskými úřady hlášených více než 390 dronech než o nezávisle potvrzeném počtu vypuštěných letounů.