„Je třeba jednat opatrně, v rámci mezinárodního námořního práva, ale rozhodně – tak, jak se bojuje proti pirátství a pirátům,“ uvedl Putin.
Jeho pokyn se týkal také možného zadržování ruských tankerů přepravujících ropu a plyn. Moskva tak zásahy proti obchodní flotile vykresluje jako přímý zásah do ruské suverenity. Jednání se konalo v budově Admirality, kde velitelská hlášení předložili představitelé Tichomořské, Severní, Baltské a Černomořské flotily i Kaspické flotily.
Putinova slova zazněla v době, kdy západní státy zesilují kroky proti ruské „stínové flotile“. Tímto označením se obvykle rozumí starší a často nedostatečně pojištěné tankery, které podle západních úřadů pomáhají Rusku obcházet cenové stropy a sankce na vývoz ropy a plynu.
Evropská unie mezitím podle zpráv vytvořila právní mechanismus, který členským státům umožňuje zadržet tankery napojené na stínovou flotilu a následně prodat jejich náklad. Takový postup by přímo zasáhl příjmy z ruského exportu.
Západní námořní síly včetně Dánska, Spojeného království a dalších evropských zemí zároveň zintenzivnily kontroly, zadržování a odklánění tankerů spojovaných s Ruskem. K podobným incidentům podle dostupných zpráv docházelo v Baltském moři, v Lamanšském průlivu i ve Středomoří.
Moskva už v březnu oznámila, že chce obchodním lodím s ruským nákladem poskytovat námořní doprovod. Červencové prohlášení posouvá tuto politiku o krok dál: od ochranného doprovodu k hrozbě přímého zásahu proti lodím, které by se ruské plavidlo pokusily zadržet.
Napětí se odrazilo i v samotných oslavách Dne ruského námořnictva. Tradiční přehlídka lodí v Petrohradu byla kvůli hrozbě ukrajinských dronových útoků zrušena už druhý rok po sobě.
Putin místo vystoupení před skutečně nastoupenou flotilou promluvil před obřím tištěným obrazem ponorky. Neobvyklá kulisa podtrhla rozdíl mezi politickým důrazem na ruskou námořní sílu a omezenými možnostmi jejího veřejného předvádění uprostřed války na Ukrajině.
Ve stejném období Putin podepsal dekret, který zvyšuje povolený počet příslušníků ruských ozbrojených sil. Podle dostupných zpráv má přibýt přibližně 25 000 až 27 000 aktivních vojáků, určených pro specializované vojenské stavební jednotky.
Tyto jednotky mají tvořit personální základnu pro výstavbu opevnění, logistických zázemí a dalších vojenských zařízení. Dekret má vstoupit v platnost 1. srpna 2026 a celkový povolený počet příslušníků ruských ozbrojených sil zvýšit na přibližně 2,4 milionu. Aktivní vojenský personál má podle uváděných údajů dosáhnout 1 535 000 osob.
Je však důležité rozlišovat mezi tímto dekretem a zákonem o mobilizační infrastruktuře. Dostupné zdroje nepotvrzují, že by Putin přímo 26. července podepsal konkrétní zákon s tímto názvem nebo zákon týkající se „center rozmístění“. Navýšení početního stavu bylo zveřejněno 27. července a zřejmě bylo podepsáno 26. července nebo v jeho blízkosti.
Samostatně ruská Státní duma 22. července schválila návrh, který umožňuje lidem s dosud nezahlazeným trestním záznamem uzavírat během mobilizačních období smlouvy s ministerstvem obrany. K 26. červenci však Putin tento návrh podle dostupných informací ještě formálně nepodepsal.
Putinův příkaz nepředstavuje jen slovní útok na západní sankční politiku. Zařazením možného zadržení ruských obchodních lodí do rámce „pirátství“ vytváří Moskva politické zdůvodnění pro tvrdší reakci námořnictva.
Současně Rusko rozšiřuje kapacity ozbrojených sil pro vojenskou výstavbu a logistiku. Samotný dekret podle dostupných zdrojů neoznamuje novou všeobecnou mobilizaci, ukazuje však na posilování infrastruktury potřebné pro dlouhodobé vojenské nasazení.