Trumpův plán na prodej F-35 Turecku naráží na S-400 a odpor Izraele

Kongres následně zákaz zakotvil v zákoně o financování obrany pro fiskální rok 2020. Ten brání převodu letounů F-35 do Turecka, dokud Ankara systém S-400 neodstraní .

Trump signalizoval změnu kurzu

Na summitu NATO v Ankaře v červenci 2026 Trump uvedl, že zvažuje obnovení účasti Turecka v programu F-35. Při setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem zároveň oznámil, že Spojené státy zruší sankce uvalené na Turecko kvůli nákupu ruského systému.

„Sankce zrušíme… Nechceme sankcionovat přátele,“ prohlásil Trump .

Americký prezident současně označil Turecko za významného spojence a naznačil, že jeho vztahy s Ankarou vnímá příznivěji než vztahy s některými tradičními evropskými partnery . Zrušení sankcí CAATSA by představovalo politický posun, samo o sobě však neodstraňuje zákonný zákaz dodávek F-35.

Netanjahu: Dohoda by změnila rovnováhu sil

Trumpův signál okamžitě vyvolal odpor v Izraeli. Premiér Benjamin Netanjahu v rozhovoru pro CNN uvedl, že prodeji F-35 Turecku nesouhlasí. Varoval, že by takový krok „zničil rovnováhu sil na Blízkém východě“, a dodal: „Nemyslím si, že by měli dostat F-35 nebo motory“ .

Izrael je dosud jedinou zemí v regionu, která F-35 provozuje. Letouny představují důležitou součást jeho technologické a vojenské převahy, kterou se Spojené státy dlouhodobě zavazují chránit.

Trump Netanjahuovu kritiku odmítl

Ve Washingtonu vyvolala Netanjahuova veřejná kritika ostrou reakci. Podle serveru Axios, který citoval dva představitele Bílého domu, byl Trump rozčilený a měl za to, že Netanjahu nemá právo do prodeje zasahovat .

Trump později novinářům řekl: „Nikdo mi nebude říkat, co máme prodávat,“ čímž izraelské námitky přímo odmítl . Spor se dále vyostřil poté, co ministr obrany Pete Hegseth zrušil plánované setkání s Netanjahuem, na němž se měla otázka možného prodeje F-35 projednávat .

Rozepře zapadá do širšího napětí mezi Trumpem a Netanjahuem. Oba se neshodnou také na některých otázkách spojených s Íránem a na dalších strategických tématech. Dostupné zprávy však neposkytují podrobnější a jednotný obraz všech těchto sporů.

Největší překážka: Turecko stále vlastní S-400

Politická podpora prezidenta Trumpa zatím nestačí. Americké právo — zejména zákon CAATSA a ustanovení zákona o financování obrany, které prosadil senátor James Lankford — zakazuje převod F-35 do Turecka, pokud Ankara:

• odstraní systém S-400 i související vybavení,
• přestane jej vlastnit nebo provozovat,
• zaváže se, že v budoucnu nekoupí podobný ruský systém,
• splní další požadavky americké legislativy.

V polovině roku 2026 Turecko S-400 stále vlastní. Podle zpráv listu The Wall Street Journal ale Ankara zvažuje možnosti, jak systém předat nebo jinak odstranit, aby si otevřela cestu k návratu k F-35 . Potvrzení, že by k odstranění skutečně došlo, zatím chybí.

Ministerstvo zahraničí: Podmínky zatím splněny nejsou

Dne 22. července 2026 zaslal odbor legislativních záležitostí amerického ministerstva zahraničí dopis poslanci Wesleymu Bellovi. V něm uvedl, že Turecko „dosud nesplnilo podmínky“ potřebné k návratu do programu F-35 .

Dopis zároveň potvrdil, že zákonné požadavky se nezměnily. Patří mezi ně odstranění S-400 a dodržení podmínek stanovených zákonem CAATSA . Prakticky to znamená, že ani prezidentův politický pokyn sám o sobě nemůže vést k okamžité dodávce letounů: americká exekutiva sama Kongresu potvrdila, že Turecko podmínky v současnosti nesplňuje.

Jaký je tedy aktuální stav?

Co by se muselo stát dál

Trump má zjevně politickou vůli obnovit Turecku přístup k F-35 a zrušit sankce související s nákupem S-400. Rozhodující slovo ale zatím nemá pouze Bílý dům.

Turecko by muselo systém S-400 odstranit a poskytnout záruky, že podobnou ruskou techniku znovu nepořídí. Druhou možností by byla změna amerického zákona Kongresem. Pro takový krok však podle dostupných zpráv existuje oboustranný odpor .

Shrnutí: Trumpův záměr je politicky výrazný, ale dodávka F-35 Turecku v současnosti možná není. Dokud Ankara bude S-400 vlastnit, zůstane právě tento ruský systém hlavní právní překážkou. Prezidentova prohlášení mohou změnit směr jednání, nikoli však sama o sobě zrušit zákonné podmínky.