Taková kombinace veřejné skepse a odmítání reagovat na předběžné zprávy naznačuje, že Kreml nechce přistoupit na tlak vyvolaný mediálními úniky nebo neformálními jednáními.
Na rusko-kazašském fóru meziregionální spolupráce v Omsku 25. července vyzval kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev Vladimira Putina ke zmrazení konfliktu a k návratu k jednáním podle rámce označovaného jako „Istanbul 2.0“. Šlo by o navázání na návrhy mírových podmínek diskutované v Istanbulu v roce 2022 .
Tokajev argumentoval, že tehdejší rozhovory přinesly významný pokrok a že zmrazení bojů, podpořené mezinárodními garancemi, by mohlo otevřít cestu k trvalému míru.
Kreml tento návrh odmítl. Peskov prohlásil, že zmrazení války je „nemožné“ a že Rusko bude pokračovat ve své „speciální vojenské operaci“, dokud nedosáhne svých cílů. Podle něj za těchto podmínek neexistují skutečné vyhlídky na mírová jednání . Ruská státní agentura TASS téhož dne informovala, že nemožnost zmrazení konfliktu představuje oficiální stanovisko Moskvy .
Odmítnutí je politicky významné i proto, že Kazachstán patří mezi nejbližší spojence Ruska a jeho prezident jen zřídka veřejně vystupuje proti Moskvě. Skutečnost, že Kreml návrh ani nehodlá zvažovat, tak podtrhuje hluboký rozpor mezi jednotlivými stranami.
Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se mají v úterý 29. července setkat v Bílém domě ve Washingtonu. Termín 24. července potvrdil představitel Bílého domu .
Moskva před schůzkou veřejně snižuje očekávání. Peskov 27. července řekl, že Rusko nevidělo žádný konkrétní mírový návrh. Zároveň zopakoval, že Moskva je jednáním otevřená — ovšem pouze za podmínek, které povedou k naplnění jejích vlastních válečných cílů .
Tento postoj zapadá do širší série ruských vyjádření z průběhu července:
Ruské signály jsou k 28. červenci konzistentní: Moskva odmítá zprávy o možném příměří ve vzduchu, nepřijímá kazašský návrh na zmrazení konfliktu a před schůzkou Trumpa se Zelenským nevidí na stole žádný vážný nový plán. Současně sice tvrdí, že je otevřená jednáním, ale pouze bez ústupků od svých klíčových válečných cílů.
Taková kombinace veřejné skepse a odmítání reagovat na předběžné zprávy naznačuje, že Kreml nechce přistoupit na tlak vyvolaný mediálními úniky nebo neformálními jednáními.
Na rusko-kazašském fóru meziregionální spolupráce v Omsku 25. července vyzval kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev Vladimira Putina ke zmrazení konfliktu a k návratu k jednáním podle rámce označovaného jako „Istanbul 2.0“. Šlo by o navázání na návrhy mírových podmínek diskutované v Istanbulu v roce 2022 .
Tokajev argumentoval, že tehdejší rozhovory přinesly významný pokrok a že zmrazení bojů, podpořené mezinárodními garancemi, by mohlo otevřít cestu k trvalému míru.
Kreml tento návrh odmítl. Peskov prohlásil, že zmrazení války je „nemožné“ a že Rusko bude pokračovat ve své „speciální vojenské operaci“, dokud nedosáhne svých cílů. Podle něj za těchto podmínek neexistují skutečné vyhlídky na mírová jednání . Ruská státní agentura TASS téhož dne informovala, že nemožnost zmrazení konfliktu představuje oficiální stanovisko Moskvy .
Odmítnutí je politicky významné i proto, že Kazachstán patří mezi nejbližší spojence Ruska a jeho prezident jen zřídka veřejně vystupuje proti Moskvě. Skutečnost, že Kreml návrh ani nehodlá zvažovat, tak podtrhuje hluboký rozpor mezi jednotlivými stranami.
Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se mají v úterý 29. července setkat v Bílém domě ve Washingtonu. Termín 24. července potvrdil představitel Bílého domu .
Moskva před schůzkou veřejně snižuje očekávání. Peskov 27. července řekl, že Rusko nevidělo žádný konkrétní mírový návrh. Zároveň zopakoval, že Moskva je jednáním otevřená — ovšem pouze za podmínek, které povedou k naplnění jejích vlastních válečných cílů .
Tento postoj zapadá do širší série ruských vyjádření z průběhu července:
Ruské signály jsou k 28. červenci konzistentní: Moskva odmítá zprávy o možném příměří ve vzduchu, nepřijímá kazašský návrh na zmrazení konfliktu a před schůzkou Trumpa se Zelenským nevidí na stole žádný vážný nový plán. Současně sice tvrdí, že je otevřená jednáním, ale pouze bez ústupků od svých klíčových válečných cílů.