Proč americká delegace opustila jednání OSN během francouzského projevu

Nešlo o protest proti Rusku ani jiné zemi, kterou Washington běžně označuje za protivníka. Terčem byla Francie – spojenecká země v NATO a zároveň jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Právě proto byl incident považován za mimořádně neobvyklé veřejné porušení diplomatických zvyklostí .

Bezprostřední příčina: hlasování o Volkeru Türkovi

Spor vypukl dva dny před odchodem delegace. Valné shromáždění OSN schválilo poměrem 144 hlasů ku 10 prodloužení mandátu rakouského diplomata Volkera Türka ve funkci vysokého komisaře OSN pro lidská práva o další čtyři roky .

Spojené státy hlasovaly proti. Ocitly se tak v malé menšině společně mimo jiné s Ruskem, Severní Koreou a Izraelem .

Francie následně americký postoj ostře odsoudila. Její mise při OSN uvedla, že Spojené státy už nelze považovat za „maják lidských práv“ a že se ocitly v izolaci po boku zemí, jako jsou Rusko, Severní Korea, Nikaragua nebo Mali . Francouzští diplomaté tím poukazovali na to, že Washington se v hlasování přidal k režimům, které systematicky potlačují lidská práva .

Jak odchod vysvětlily Spojené státy

Po návratu americké delegace do sálu vystoupil její vysoký představitel Dan Negrea, zástupce amerického velvyslance. Francii obvinil z „povýšené a neuctivé rétoriky“ a prohlásil, že Washington už nebude tolerovat její „pokrytectví“ a „neupřímné předvádění“ .

„Spojené státy stály při Francii v každém konfliktu, v němž byla ohrožena její svoboda. Nebudeme nečinně přihlížet tomu, jak člen této rady předstírá morální rozhořčení.“

Negrea dodal, že jeden z členů Rady bezpečnosti podle něj „předstírá morální rozhořčení“ a snaží se poučovat ostatní o každém tématu – včetně války na Ukrajině a otázek míru a bezpečnosti. Právě proto podle něj Američané odešli během francouzského vystoupení .

Incident zapadá do širšího ochlazení vztahů

Odchod ze sálu nebyl izolovanou událostí. Vztahy mezi oběma spojenci se napínaly už několik měsíců:

Spor kolem amerického velvyslance

V únoru 2026 Francie omezila přístup amerického velvyslance v Paříži Charlese Kushnera k představitelům francouzské vlády poté, co se nedostavil na předvolání. Francouzské ministerstvo zahraničí to zdůvodnilo podle Paříže „nepochopením základních povinností spojených s jeho funkcí“ .

NATO a Hormuzský průliv

V dubnu Francie veřejně odmítla hrozby prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy mohly vystoupit z NATO, i jeho tlak na využití aliance pro útočné vojenské operace v Hormuzském průlivu. Paříž trvala na tom, že NATO má chránit bezpečnost euroatlantického prostoru, nikoli provádět ofenzivní mise na Blízkém východě .

Rozdílný pohled na lidská práva

Francouzská mise při OSN už před samotným incidentem tvrdila, že Spojené státy nelze nadále označovat za „maják lidských práv“. Právě toto přirovnání Washington považoval za obzvlášť provokativní .

Proč je odchod diplomaticky významný

Diplomatické odchody ze zasedání Rady bezpečnosti OSN se obvykle používají jako protest proti nepřátelským státům nebo zvlášť pobuřujícím výrokům. V tomto případě však Spojené státy odešly během projevu smluvního spojence a dalšího stálého člena rady. Podobně otevřený střet mezi dvěma zakládajícími členy NATO je proto velmi vzácný .

Událost odhalila rostoucí rozdíly mezi zahraniční politikou Trumpovy administrativy a tradičními evropskými partnery. Ty se týkají nejen lidských práv, ale také role mezinárodních institucí, multilateralismu a toho, jak mají spojenci veřejně řešit vzájemné spory.

Francie na americký krok reagovala obhajobou svého působení v OSN a prohlášením, že Amerika je stále izolovanější. Použila při tom výraz „America Alone“, tedy „Amerika sama“ .

Stručný přehled

Incident ukázal, že i dlouholeté aliance mohou veřejně praskat ve švech, pokud se střetnou zásadně odlišné názory na lidská práva, mezinárodní diplomacii a fungování společných institucí.