Putin dává obraně přednost až do roku 2029. Ruský rozpočet počítá s dlouhou válkou

Na schůzce s poslanci Státní dumy zároveň výslovně uvedl, že vojenské výdaje zůstanou nejvyšší prioritou i v příštím tříletém rozpočtovém období . The Moscow Times a RBC-Ukraine jeho slova interpretovaly jako přípravu Moskvy na další tři roky války .

Toto politické prohlášení zapadá do vývoje skutečných rozpočtových čísel. Ta ukazují, že Rusko své veřejné finance nastavuje na dlouhodobý konflikt — a to za cenu stále vyššího ekonomického tlaku.

Armáda a bezpečnost pohltí téměř 40 procent výdajů

Federální financování války a dalších vojenských výdajů dosáhlo v roce 2025 přibližně 16 bilionů rublů, tedy asi 7,5 procenta ruského HDP .

Schválený rozpočtový rámec na roky 2026–2028 počítá s tím, že armáda a bezpečnostní složky pohltí zhruba 40 procent všech federálních výdajů. Odhad pro vojenské účely činí přibližně 16,84 bilionu rublů, tedy asi 238 miliard dolarů .

Podle informací citovaných agenturou Bloomberg však Moskva do poloviny roku 2026 plánovala válečné výdaje navýšit o dalších 4 až 5 bilionů rublů. To by představovalo zhruba 40 procent nad původní rozpočtovou částku . Celkové federální výdaje by tak podle údajů citovaných Reuters mohly dosáhnout 45,11 bilionu rublů namísto 44,07 bilionu předpokládaných v rozpočtovém zákoně .

Schodek překonává oficiální plán

Rozpočet na rok 2026 byl přijat s plánovaným schodkem přibližně 3,78 až 3,8 bilionu rublů, což odpovídá 1,6 procenta HDP. Šlo by o pátý rok v řadě, kdy by Rusko hospodařilo s rozpočtovým deficitem .

Skutečný vývoj je ale výrazně horší. Za leden až květen 2026 dosáhl kumulovaný schodek 6,01 bilionu rublů, tedy 2,6 procenta HDP. Už po pěti měsících tak byl zhruba 1,5krát vyšší než celoroční plán .

Reuters 16. července uvedl, že celoroční schodek může oficiální plán překonat o více než 1 bilion rublů, tedy přibližně o 12,85 miliardy dolarů . Financial Times odhadl schodek spojený s válečným rozpočtem až na 28 miliard dolarů .

Jak chce Moskva výpadek zaplatit

Jedním z hlavních nástrojů je zvýšení daně z přidané hodnoty. Sazba DPH se od roku 2026 zvýšila z 20 na 22 procent, což představuje největší daňovou změnu zaměřenou na podporu válečných výdajů .

Vláda chce zároveň získat 2 až 3 biliony rublů prostřednictvím půjček na domácím trhu . Domácí státní zadlužování se tak stává prakticky jediným hlavním zdrojem financování rozpočtového schodku .

Rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Roční rozpočtová částka určená na splácení a správu dluhu má být v roce 2026 více než dvojnásobná oproti předválečným úrovním .

Dočasnou úlevu přinesly vyšší ceny ropy, které zvýšily příjmy ruského rozpočtu. Moskva proto v březnu 2026 odložila plánované desetiprocentní škrty v takzvaných necitlivých výdajích .

Civilní výdaje zůstávají pod tlakem

Ruské úřady na začátku roku připravovaly desetiprocentní omezení výdajů, které se netýkaly armády ani sociálních dávek. Po růstu cen ropy byl tento plán odložen .

To ale neznamená, že civilní sektor unikl tlaku. Sociální politika tvoří přibližně 16 procent rozpočtových výdajů, zatímco samotná obrana — bez širší kategorie bezpečnostních výdajů — představuje zhruba 30 procent . Bulletin finské centrální banky upozornil, že civilní ekonomické priority jsou systematicky vytlačovány výdaji spojenými s válkou .

Komentář Reuters Breakingviews popsal vojenské výdaje jako zátěž, která „dusí rozpočet centrální vlády“. Podle jeho hodnocení Putin pokračuje ve válce na úkor bohatství vlastní země .

Co čísla naznačují o délce války

Putinovo vyjádření o prioritách rozpočtu na roky 2027–2029 se shoduje s tím, co ukazují údaje za rok 2026: válečné výdaje nejsou krátkodobou mimořádnou položkou, ale strukturální součástí ruských veřejných financí.

Kombinace několikaletého rámce, v němž má obrana přednost, rychle rostoucího schodku, vyššího zdanění a domácího zadlužování naznačuje, že Moskva plánuje udržet schopnost vést válku přinejmenším do roku 2028 . Náklady přitom stále více dopadají na civilní ekonomiku a další oblasti mimo armádu.