Super El Niño a ropný šok: proč hrozí dražší potraviny a stagflace

Označení „super El Niño“ není oficiální vědecká kategorie. Neformálně se používá pro mimořádně silný jev, při němž teplota povrchu moře ve východní a centrální části tropického Pacifiku vystoupá nejméně 2 °C nad průměr . El Niño přitom mění rozložení srážek a teplot po celém světě — v některých oblastech přináší sucho, jinde přívalové deště a záplavy.

Dva šoky najednou: počasí a ropa

Ekonomové nyní sledují především souběh dvou rizik. Klimatický šok může poškodit úrodu, zatímco vyšší ceny ropy zvyšují náklady na naftu, hnojiva, zavlažování i dopravu. Výsledkem by mohl být tlak na ceny potravin z obou stran.

Odhady JPMorgan

Ekonomové banky JPMorgan ve zprávě z 24. července odhadli, že:

• samotný super El Niño by na vrcholu zvýšil globální potravinovou inflaci přibližně o 0,7 procentního bodu;
• největší dopad by se obvykle projevil čtyři až osm měsíců po začátku počasím způsobeného šoku ;
• pokud se přidají vyšší ceny ropy vyvolané konfliktem na Blízkém východě, mohl by celkový dopad na potravinovou inflaci dosáhnout 1,3 až 1,5 procentního bodu ;
• kombinace obou šoků by mohla v příštím roce přidat ke globální celkové inflaci zhruba 0,3 procentního bodu .

JPMorgan zároveň uvádí 81% pravděpodobnost, že současný El Niño do konce roku 2026 zesílí na „velmi silný“ či „super“ jev. Pravděpodobnost, že tyto podmínky přetrvají do roku 2027, banka odhaduje na 97 % .

Které rozvíjející se ekonomiky jsou nejvíce ohrožené?

Největší riziko nespočívá pouze v samotné velikosti ekonomiky. Rozhodující je také to, jak velkou část příjmů domácnosti vydávají za jídlo a jak důležitou roli hraje zemědělství v hospodářství.

JPMorgan mezi nejvíce exponované trhy zařadil Indii, Indonésii, Brazílii a Kolumbii . V Asii Allianz Research odhaduje, že Indonésie by mohla zaznamenat nárůst potravinové inflace o 2,3 procentního bodu. Malajsie a Filipíny by podle stejné analýzy čelily mírnějšímu dopadu kolem 0,7 procentního bodu .

V Latinské Americe se největší tlak očekává v Kolumbii, Peru a Brazílii . Kolumbii označila za nejzranitelnější ekonomiku v regionu také UBS .

Dopad může být citelný zejména v zemích, kde potraviny tvoří velkou část spotřebního koše. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu citovaných agenturou Bloomberg připadá na potraviny přibližně 46 % indického, 36 % thajského a 33 % indonéského inflačního koše .

Afrika: riziko pro úrodu, veřejné finance i migraci

Africká rozvojová banka (AfDB) varuje, že super El Niño by mohl postiženým africkým zemím způsobit kombinovanou ekonomickou ztrátu ve výši 10 až 20 miliard dolarů .

Největší část dopadu by neslo zemědělství. Sucho a nepravidelné srážky mohou snížit výnosy plodin i produkci živočišné výroby, prohloubit potravinovou nejistotu a zvýšit tlak na ceny. V nejhůře zasažených oblastech by podle AfDB mohla nastat také masová migrace .

Přírodní katastrofy by navíc mohly poškodit infrastrukturu, zatížit rozpočty a zhoršit schopnost finančně napjatých států splácet dluhy. To by se mohlo přenést i do bankovního sektoru .

Kontinent přitom vstupuje do tohoto období s již vysokou inflací. AfDB ve svém výhledu pro rok 2024 uváděla průměrnou africkou inflaci kolem 17–18 % a upozorňovala na přetrvávající vysoké ceny potravin . Banka rovněž varovala, že Nigérie, Etiopie, Angola a Keňa čelí kvůli rostoucím cenám paliv a komodit riziku sociálních nepokojů .

Indie už cítí tlak na potraviny a paliva

Indie patří mezi země, kde se klimatické a energetické riziko může rychle promítnout do spotřebitelských cen. Meziroční růst spotřebitelských cen v červnu dosáhl 4,38 %, což bylo více, než ekonomové očekávali. Inflace se tak poprvé za zhruba rok a půl dostala nad cíl indické centrální banky, mimo jiné kvůli potravinám a palivům .

Napětí kolem Hormuzského průlivu představuje další riziko pro cenu ropy. Současně vývoj El Niño zvyšuje nejistotu kolem zemědělské produkce a jihozápadního monzunu. Guvernér indické centrální banky Sanjay Malhotra uvedl, že výhled potravinové inflace zůstává nejistý kvůli podprůměrnému monzunu; banka pro zbytek fiskálního roku předpověděla inflaci na úrovni 5,1 % .

Proč hrozí stagflace

Hlavní problém pro centrální banky spočívá v možném stagflačním mixu. Ceny potravin a energií by rostly, zatímco poškozená úroda, dražší vstupy a slabší veřejné finance by brzdily hospodářskou aktivitu .

Centrální banky by tak mohly stát před nepříjemnou volbou: tolerovat vyšší inflaci, nebo ponechat úrokové sazby na restriktivní úrovni a dále zatížit hospodářství. V Asii by podle Allianz Research mohly centrální banky Filipín, Indonésie a Indie sazby ještě zvýšit, případně odložit jejich snižování až do roku 2027. Malajsie a Thajsko by podle odhadu spíše zůstaly v režimu vyčkávání .

„Do tohoto roku jsme vstupovali s představou, že řada centrálních bank má prostor pro snižování sazeb. Nyní ale vidíme, že některé snižování zastavují a některé sazby zvyšují,“ uvedla analytička citovaná agenturou Reuters .

Globální výhled: ceny mohou překonat současné prognózy

Světová banka očekává, že globální celková inflace letos vzroste na 4 %, přičemž k růstu mají přispět především vyšší energetické náklady . Banka zároveň upozorňuje, že silnější El Niño — samostatně nebo v kombinaci s vleklým konfliktem, vyšší poptávkou po biopalivech či novými vývozními omezeními — může posunout ceny potravinových komodit výrazně nad současné prognózy .

Výzkum Evropské centrální banky naznačuje, že silný El Niño může rok po šoku zvýšit globální ceny potravinových komodit až o 9 procentních bodů . Někteří analytici současně upozorňují, že světové zásoby obilí jsou zatím dostatečné . To může krátkodobý dopad zmírnit, neodstraňuje však riziko, že se počasí, geopolitika a energetika začnou vzájemně zesilovat.

Největší zranitelnost proto mají čistí dovozci potravin v Africe, energeticky závislé asijské ekonomiky, jako jsou Indie a Indonésie, a latinskoamerické země včetně Kolumbie, Peru a Brazílie. Pro centrální banky to znamená jediné: s rychlým návratem k uvolněné měnové politice bude nutné počítat opatrněji.