Sam Altman tvrdí, že už žijeme v singularitě. Kratší pracovní týden ale podle něj nepřijde

Altman uvedl, že na tento moment čekal celý život, a předpověděl, že takzvaná superinteligence může přijít dříve, než mnozí očekávají . Zároveň upozornil na riziko „AI autoritářství“, pokud se nejpokročilejší technologie soustředí v rukou příliš malého počtu lidí nebo institucí .

Jeho výrok však není vědecky potvrzeným milníkem. Podle užšího výkladu současné systémy skutečně urychlují vývoj v oblastech, jako je programování a výzkum, stále ale závisejí na lidech při stanovování cílů, tvorbě tréninkových systémů i hodnocení výsledků .

Proč podle Altmana AI pracovní týden nezkrátí

Altman odmítl představu, že by umělá inteligence přinesla společnosti masově čtyřhodinovou pracovní dobu nebo alespoň výrazně kratší pracovní týden.

„Technologie lidem dlouho slibuje, že budou méně pracovat a získají více volného času,“ uvedl. Zároveň ale podle něj společnost nikdy nedospěla k masovému čtyřhodinovému pracovnímu dni — a neočekává, že to změní právě AI .

Jeho vysvětlení je jednoduché: lidé mezi sebou soutěží. Pokud technologie zvýší produktivitu, zaměstnanci i firmy podle něj využijí část zisku k tomu, aby získali náskok před ostatními. Výsledkem tak nemusí být více volna, ale vyšší očekávání a větší pracovní nasazení.

Jinými slovy, AI podle Altmana může práci zrychlit, ale nemusí jí ubrat.

V rozporu s vlastním návrhem OpenAI

Tento postoj ostře kontrastuje s dokumentem Industrial Policy for the Intelligence Age, který OpenAI zveřejnilo v dubnu 2026. Třináctistránkový návrh popisuje možné hospodářské změny v éře superinteligence a doporučuje mimo jiné pilotní zavedení 32hodinového, čtyřdenního pracovního týdne bez snížení mzdy .

Dokument tvrdí, že zvýšení efektivity díky AI by se mělo promítnout do trvalého zlepšení pracovních podmínek a do většího množství volného času . OpenAI současně navrhlo veřejný fond bohatství, přenositelné zaměstnanecké benefity, zdanění automatizované práce a sociální síť, která by se aktivovala při prudkých změnách na trhu práce .

Je přitom důležité, že dokument čtyřdenní týden přímo nezavádí. Navrhuje časově omezené pilotní projekty a pobídky pro zaměstnavatele a odbory, aby podobné testy uskutečnili . Altman tehdy pro Axios označil celý návrh za „výchozí bod, nikoli předpis“ .

Přesto zůstává rozpor výrazný. Institucionální dokument OpenAI považuje kratší pracovní týden za žádoucí politický cíl, zatímco Altman v podcastu popsal jeho celospolečenské prosazení jako nepravděpodobné.

Jedno možné vysvětlení je, že dokument vyjadřuje to, co by podle OpenAI měly vlády a firmy udělat, zatímco Altman mluvil o tom, co se podle něj skutečně stane. Druhou možností je změna jeho osobního názoru. Ani jedno však rozpor zcela neodstraňuje.

Dimon, Yuan a Gates vidí kratší pracovní týden

Altmanův skeptický pohled není mezi technologickými a finančními šéfy jediný. Několik dalších známých manažerů naopak sází na to, že růst produktivity umožní lidem pracovat méně.

Jamie Dimon: tři a půl dne za několik desetiletí

Jamie Dimon, šéf banky JPMorgan Chase, předpověděl, že za 30 let budou jeho děti pravděpodobně pracovat tři a půl dne týdně . Jeho odhad vychází z toho, jak rychle banka AI nasazuje: JPMorgan uvádí 600 AI aplikací používaných v ostrém provozu. Přibližně 150 000 z jejích zhruba 300 000 zaměstnanců používá AI nástroje každý týden a podle odhadů tím každý ušetří přibližně čtyři hodiny, dohromady tedy asi 600 000 zaměstnaneckých hodin týdně .

Dimon zároveň patří k nejvýraznějším zastáncům práce z kanceláře. JPMorgan nařídil zaměstnancům návrat k pětidenní práci v kanceláři. Jeho dlouhodobá vize kratšího pracovního týdne tak naráží na současnou firemní praxi .

Eric Yuan: tři dny během pěti let

Eric Yuan, zakladatel a šéf společnosti Zoom, předpovídá rychlejší změnu. „Nesnáším práci pět dní v týdnu,“ řekl Wall Street Journalu a uvedl, že třídenní pracovní týden by se během pěti let mohl stát běžným standardem .

Yuan očekává, že AI agenti převezmou rutinní koordinaci, e-maily a další administrativu. Na konferenci TechCrunch Disrupt 2025 mluvil také o „digitálních dvojčatech“ — AI avatarech, které mohou člověka zastoupit na poradách nebo při komunikaci . Zoom přitom podle dostupných informací zůstává mezi velkými technologickými firmami jednou z flexibilnějších společností z hlediska hybridní práce .

Bill Gates: změna nebude automatická

Také Bill Gates předpovídá, že AI může umožnit tří- nebo čtyřdenní pracovní týden. Zároveň ale upozorňuje, že přechod nebude automatický a může být společensky i ekonomicky rušivý .

Proč se prognózy rozcházejí s realitou

Optimistické předpovědi mají společný předpoklad: pokud AI zvládne více práce, lidé si část získané produktivity promění ve volný čas. Dosavadní vývoj ale ukazuje, že firmy mohou stejnou produktivitu využít i jinak.

Návrat do kanceláří

Od roku 2023 zpřísnily požadavky na práci z kanceláře některé banky z Wall Street, velké technologické firmy i poradenské společnosti. Mnohé z nich ustupují od flexibility slíbené během pandemie. JPMorgan je výrazným příkladem rozporu mezi dlouhodobou vizí kratšího pracovního týdne a současným požadavkem na pět dní v kanceláři.

Kultura neustálé dostupnosti

AI nástroje mohou zrychlit odpovědi na e-maily, přípravu dokumentů i další úkoly. To však neznamená, že zaměstnanci automaticky získají více času. V praxi mohou firmy očekávat rychlejší reakce, větší objem výstupů a delší dobu připojení. Technologie tak někdy práci neomezí, ale zvýší její tempo.

Čtyřdenní týden zatím zůstává hlavně experimentem

Žádný velký zaměstnavatel podle podkladů neprovedl plošný přechod na čtyřdenní nebo ještě kratší pracovní týden přímo v důsledku zvýšení produktivity díky AI. Návrhy a pilotní projekty existují, jejich masové zavedení však zatím nikoli. Samotný dokument OpenAI proto mluví o testování, nikoli o okamžité změně pracovního režimu .

Spor není jen o AI, ale o lidské chování

Mezi vrcholovými manažery panuje poměrně široká shoda, že AI by technicky mohla pracovní týden výrazně zkrátit. Rozdíl spočívá v odpovědi na otázku, zda se to skutečně stane.

Sam Altman zastává nejpesimističtější interpretaci: technologie sama o sobě lidskou soutěživost nezmění. Jamie Dimon, Eric Yuan a Bill Gates jsou optimističtější. Podle nich AI odstraní část omezení a společnost se může rozhodnout využít vyšší produktivitu k delšímu volnu.

Dosavadní zkušenost mnoha pracovníků v kancelářských profesích se zatím blíží spíše Altmanovu pohledu: více tlaku na výkon, rychlejší komunikace a silnější požadavky na fyzickou přítomnost. Dimon však mluví o horizontu několika desetiletí a Yuan o horizontu pěti let. Ani jedna z těchto předpovědí se zatím nenaplnila.

Nejstřízlivější závěr proto zní: AI se vyvíjí rychleji než instituce, pracovní pravidla a ekonomické mechanismy, které mají její dopady řídit. O délce budoucího pracovního týdne nakonec nerozhodne jen to, co umělá inteligence dokáže, ale především to, jak se firmy, zaměstnanci a vlády rozhodnou její přínosy rozdělit.