Navázal tím na své dřívější varování z června, podle něhož se inflace šíří ekonomikou a bez zásahu nebude tlak na růst cen ustupovat . Kažimír už tehdy připustil, že měnová politika může být nucena stát se ještě restriktivnější, pokud se cenové tlaky budou dál rozlévat do celé ekonomiky .

Proč mluví o „druhotných dopadech“

Druhotné inflační dopady znamenají, že původní šok — v tomto případě vyšší ceny energií — nezůstane omezený jen na paliva nebo elektřinu. Firmy mohou vyšší náklady promítnout do cen a zaměstnanci mohou požadovat vyšší mzdy, aby si udrželi kupní sílu. Vyšší mzdy pak mohou dále zvyšovat náklady firem a ceny.

Právě tohoto řetězce se Kažimír obává. Tvrdí, že zdražování energií se již začíná přelévat do mezd a širší cenové hladiny a že bez reakce ECB by tyto dopady mohly přetrvávat . Podle jeho dřívějšího vyjádření by návrat inflace ke 2 % nezajistilo okamžitě ani případné příměří mezi Spojenými státy a Íránem .

Kažimír zároveň uvedl, že ECB nebude váhat jednat, pokud by hrozilo, že inflace zůstane delší dobu nad cílem .

Červencová pauza nebyla podle trhů konečná

Na zasedání 22.–23. července Rada guvernérů rozhodla jednomyslně ponechat depozitní sazbu na 2,25 % . Prezidentka ECB Christine Lagardeová však na tiskové konferenci připustila, že někteří guvernéři zvažovali, zda by nebylo vhodné sazby znovu zvýšit .

ECB ve svém hodnocení zároveň uvedla, že pečlivě sleduje dopad rostoucích cen energií — včetně jejich nepřímých a druhotných účinků — a tím ponechala prostor pro další zpřísnění v následujících měsících . Kažimírovo pondělní vystoupení tak nepředstavuje obrat proti červencovému rozhodnutí, ale spíše veřejný tlak na využití prostoru, který ECB sama nechala otevřený.

Finanční trhy po červencovém zasedání počítaly přibližně se dvěma dalšími zvýšeními sazeb do konce roku. První z nich mělo přijít na zasedání 9.–10. září .

Nová prognóza ECB ukazuje na vyšší inflaci

Kažimírovu jestřábí pozici podporuje nejnovější základní prognóza odborníků Eurosystému z června 2026. Ta počítá s tím, že:

• celková inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) dosáhne ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2026 vrcholu 3,4 %;
• inflace zůstane nad 3 % až do začátku roku 2027;
• reálný růst ekonomiky eurozóny dosáhne v roce 2026 pouze 0,8 %, v roce 2027 zrychlí na 1,2 % a v roce 2028 na 1,5 % .

Za vyšší inflací stojí především prudký růst cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Pokud ceny ropy klesnou v souladu s očekáváním futures trhu, měla by se inflace k dvouprocentnímu cíli vrátit v roce 2028. ECB však upozorňuje, že výhled je kvůli válce vysoce nejistý .

Vyšší inflační rizika naznačuje i průzkum ECB mezi profesionálními prognostiky. Ti ve druhém čtvrtletí zvýšili odhad průměrné inflace pro rok 2026 na 2,7 %. Dlouhodobý výhled pro rok 2030 přitom ponechali na 2,0 % .

Ještě v prosincových projekcích Eurosystému z roku 2025 se očekávalo, že inflace bude v letech 2026 i 2027 v průměru jen 1,9 % . Energetický šok spojený s válkou tak tehdejší předpoklady výrazně změnil.

Rada guvernérů není jednotná

Kažimír je v současnosti jedním z nejvýraznějších zastánců dalšího zvýšení sazeb, jeho názor však v Radě guvernérů nesdílejí všichni.

• Christine Lagardeová: Po červencovém jednomyslném rozhodnutí zdůraznila, že ECB bude postupovat podle nových dat a k žádné konkrétní trajektorii sazeb se předem nezavazuje .
• Kocher: Den po zasedání uvedl, že zatím nevidí „žádné přesvědčivé důkazy“ druhotných inflačních dopadů. Zároveň ale řekl, že ECB zasáhne, pokud se inflační výhled zhorší .
• Dřívější konsenzus: Zápis ze zasedání Rady guvernérů z 10.–11. září 2025 popisoval tehdejší shodu, že sazby jsou na „dobrém místě“ a měnověpolitický cyklus se blíží ke konci . Energetický šok a konflikt na Blízkém východě tuto shodu výrazně narušily.

Kocherův opatrnější postoj neznamená, že další zvýšení vylučuje. Rozdíl oproti Kažimírovi spočívá hlavně v hodnocení toho, zda se druhotné dopady již skutečně projevují.

Co bude rozhodovat v září

Zářijové zasedání bude testem, zda převáží obava z déletrvající inflace, nebo obava z přílišného přibrzdění ekonomiky. ECB bude mít k dispozici nové údaje o vývoji cen, včetně srpnové inflace, a také aktualizované projekce Eurosystému zveřejněné v září.

Shrnutí: Peter Kažimír tvrdí, že ECB potřebuje v září zvýšit sazby nejméně ještě jednou, aby zabránila zakořenění inflačních dopadů drahých energií. Červencové ponechání sazeb na 2,25 % trhy vnímají spíše jako pauzu než jako konec zpřísňování. O skutečném rozhodnutí však podle ECB stále rozhodnou především nová data a další vývoj cen energií.

Navázal tím na své dřívější varování z června, podle něhož se inflace šíří ekonomikou a bez zásahu nebude tlak na růst cen ustupovat . Kažimír už tehdy připustil, že měnová politika může být nucena stát se ještě restriktivnější, pokud se cenové tlaky budou dál rozlévat do celé ekonomiky .

Proč mluví o „druhotných dopadech“

Druhotné inflační dopady znamenají, že původní šok — v tomto případě vyšší ceny energií — nezůstane omezený jen na paliva nebo elektřinu. Firmy mohou vyšší náklady promítnout do cen a zaměstnanci mohou požadovat vyšší mzdy, aby si udrželi kupní sílu. Vyšší mzdy pak mohou dále zvyšovat náklady firem a ceny.

Právě tohoto řetězce se Kažimír obává. Tvrdí, že zdražování energií se již začíná přelévat do mezd a širší cenové hladiny a že bez reakce ECB by tyto dopady mohly přetrvávat . Podle jeho dřívějšího vyjádření by návrat inflace ke 2 % nezajistilo okamžitě ani případné příměří mezi Spojenými státy a Íránem .

Kažimír zároveň uvedl, že ECB nebude váhat jednat, pokud by hrozilo, že inflace zůstane delší dobu nad cílem .

Červencová pauza nebyla podle trhů konečná

Na zasedání 22.–23. července Rada guvernérů rozhodla jednomyslně ponechat depozitní sazbu na 2,25 % . Prezidentka ECB Christine Lagardeová však na tiskové konferenci připustila, že někteří guvernéři zvažovali, zda by nebylo vhodné sazby znovu zvýšit .

ECB ve svém hodnocení zároveň uvedla, že pečlivě sleduje dopad rostoucích cen energií — včetně jejich nepřímých a druhotných účinků — a tím ponechala prostor pro další zpřísnění v následujících měsících . Kažimírovo pondělní vystoupení tak nepředstavuje obrat proti červencovému rozhodnutí, ale spíše veřejný tlak na využití prostoru, který ECB sama nechala otevřený.

Finanční trhy po červencovém zasedání počítaly přibližně se dvěma dalšími zvýšeními sazeb do konce roku. První z nich mělo přijít na zasedání 9.–10. září .

Nová prognóza ECB ukazuje na vyšší inflaci

Kažimírovu jestřábí pozici podporuje nejnovější základní prognóza odborníků Eurosystému z června 2026. Ta počítá s tím, že:

• celková inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) dosáhne ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2026 vrcholu 3,4 %;
• inflace zůstane nad 3 % až do začátku roku 2027;
• reálný růst ekonomiky eurozóny dosáhne v roce 2026 pouze 0,8 %, v roce 2027 zrychlí na 1,2 % a v roce 2028 na 1,5 % .

Za vyšší inflací stojí především prudký růst cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Pokud ceny ropy klesnou v souladu s očekáváním futures trhu, měla by se inflace k dvouprocentnímu cíli vrátit v roce 2028. ECB však upozorňuje, že výhled je kvůli válce vysoce nejistý .

Vyšší inflační rizika naznačuje i průzkum ECB mezi profesionálními prognostiky. Ti ve druhém čtvrtletí zvýšili odhad průměrné inflace pro rok 2026 na 2,7 %. Dlouhodobý výhled pro rok 2030 přitom ponechali na 2,0 % .

Ještě v prosincových projekcích Eurosystému z roku 2025 se očekávalo, že inflace bude v letech 2026 i 2027 v průměru jen 1,9 % . Energetický šok spojený s válkou tak tehdejší předpoklady výrazně změnil.

Rada guvernérů není jednotná

Kažimír je v současnosti jedním z nejvýraznějších zastánců dalšího zvýšení sazeb, jeho názor však v Radě guvernérů nesdílejí všichni.

• Christine Lagardeová: Po červencovém jednomyslném rozhodnutí zdůraznila, že ECB bude postupovat podle nových dat a k žádné konkrétní trajektorii sazeb se předem nezavazuje .
• Kocher: Den po zasedání uvedl, že zatím nevidí „žádné přesvědčivé důkazy“ druhotných inflačních dopadů. Zároveň ale řekl, že ECB zasáhne, pokud se inflační výhled zhorší .
• Dřívější konsenzus: Zápis ze zasedání Rady guvernérů z 10.–11. září 2025 popisoval tehdejší shodu, že sazby jsou na „dobrém místě“ a měnověpolitický cyklus se blíží ke konci . Energetický šok a konflikt na Blízkém východě tuto shodu výrazně narušily.

Kocherův opatrnější postoj neznamená, že další zvýšení vylučuje. Rozdíl oproti Kažimírovi spočívá hlavně v hodnocení toho, zda se druhotné dopady již skutečně projevují.

Co bude rozhodovat v září

Zářijové zasedání bude testem, zda převáží obava z déletrvající inflace, nebo obava z přílišného přibrzdění ekonomiky. ECB bude mít k dispozici nové údaje o vývoji cen, včetně srpnové inflace, a také aktualizované projekce Eurosystému zveřejněné v září.

Shrnutí: Peter Kažimír tvrdí, že ECB potřebuje v září zvýšit sazby nejméně ještě jednou, aby zabránila zakořenění inflačních dopadů drahých energií. Červencové ponechání sazeb na 2,25 % trhy vnímají spíše jako pauzu než jako konec zpřísňování. O skutečném rozhodnutí však podle ECB stále rozhodnou především nová data a další vývoj cen energií.