Pro evropskou energetiku je to vítaná zpráva, nikoli však vyřešení krize. Zásobníky plynu zůstávají na tuto část roku nezvykle prázdné, Katar přišel o část kapacity na zkapalněný zemní plyn a provoz v Hormuzském průlivu se dosud nevrátil k normálu.
Spojené státy po 13 nocích po sobě jdoucích útoků přestaly bombardovat Írán. Teherán zároveň naznačil zastavení odvetných operací v širším regionu . Obchodníci tento vývoj vyhodnotili jako možný krok k obnovení bezpečnější plavby přes Hormuzský průliv – klíčovou energetickou trasu, jejíž provoz konflikt výrazně narušil .
Referenční kontrakt Dutch TTF, který slouží jako hlavní ukazatel velkoobchodních cen plynu v Evropě, se při otevření trhu obchodoval kolem 49 eur za MWh. V pátek přitom stál přibližně 59 eur za MWh. Podle okamžiku měření se pokles pohyboval od 7 % do téměř 9 % . V asijském obchodování zlevnila také ropa Brent, a to přibližně na 90 dolarů za barel .
Ceny přitom v předchozím týdnu vystoupaly nad 60 eur za MWh, což bylo čtyřměsíční maximum. Trh tehdy reagoval na obavy, že další eskalace americké kampaně zvýší riziko nedostatku plynu v zimě .
Pondělní pokles nic nemění na slabé výchozí pozici Evropy před zimní sezonou. V polovině července byly zásobníky plynu v EU naplněné přibližně z 53 % . Do 24. července tento podíl klesl zhruba na 49 %, zatímco o rok dříve činil téměř 60 % .
Problém se začal rýsovat už na konci dubna, kdy zásoby dosahovaly pouze 31 % kapacity – nejméně pro toto období od roku 2022. Po chladné zimě se rezervy rychle vyčerpaly a vysoké ceny zároveň odrazovaly firmy od jejich doplňování .
Pravidla EU počítají s naplněním zásobníků na 90 % do 1. listopadu . Z úrovně kolem 49 % by Evropa musela během přibližně sta dnů přidat asi 39 procentních bodů. Červnové tempo doplňování přitom za potřebným tempem zaostávalo .
Evropská komise 1. července uvedla, že v současnosti nevidí bezprostřední ohrožení bezpečnosti dodávek pro příští zimu. Podle její Koordinační skupiny pro plyn by k zajištění dodávek mohlo stačit naplnění zásobníků na 80 %. Komise ale současně připustila, že zásoby zůstávají pod průměrem z doby před energetickou krizí .
Současná „vzájemná pauza“ není formálním příměřím. USA a Írán se sice 8. dubna dohodly na dvoutýdenním přerušení bojů a 14. června jej memorandem prodloužily o 60 dní, dohoda se však začátkem července rozpadla. Spojené státy tehdy obvinily Írán z porušení podmínek a obnovily údery .
Napětí následně v červenci znovu prudce vzrostlo. Guardian 20. července informoval o růstu evropských cen na čtyřměsíční maximum poté, co USA rozšířily bombardovací kampaň . Politico už 8. července psalo, že předchozí příměří bylo fakticky „roztrháno“ . Pokud se boje znovu rozhoří, tržní riziková přirážka může rychle narůst.
Útoky íránských raket a dronů zasáhly na začátku března 2026 katarský komplex Ras Laffan, největší exportní centrum zkapalněného zemního plynu na světě . Poškození vyřadilo přibližně 17 % katarské exportní kapacity, tedy asi 12,8 milionu tun LNG ročně .
Opravy mohou podle odhadů trvat tři až pět let . Společnost QatarEnergy proto u části kontraktů vyhlásila stav vyšší moci, jehož platnost byla prodloužena nejméně do září 2026 . Pro Evropu to znamená dlouhodobý výpadek jednoho ze zdrojů LNG, na které se kontinent spoléhal při nahrazování ruského potrubního plynu.
Hormuzský průliv patří k nejdůležitějším energetickým hrdlům světa. Během konfliktu byla námořní doprava výrazně omezena. Po dubnovém příměří sice některé lodě začaly znovu proplouvat, provoz však zůstával „výrazně pod předválečnou úrovní“ .
Dopravci i pojišťovny zůstávají obezřetní. K průběžným útokům a pokusům Íránu kontrolovat provoz v průlivu dochází i nadále . Analytici S&P Global proto označili úlevu po červnové dohodě za vítanou, ale omezenou logistickými překážkami a přetrvávající nejistotou .
Do regionálního napětí jsou zapojeny také ozbrojené skupiny podporované Íránem, včetně Húsíů v Jemenu. Ti v minulosti cílili na energetickou infrastrukturu v Saúdské Arábii. V dostupných podkladech nejsou dostatečně ověřené podrobné údaje o konkrétních červencových útocích Húsíů na zařízení společnosti Saudi Aramco, širší obraz je však zřejmý: riziko se netýká pouze Hormuzského průlivu, ale také tras v Rudém moři, Perského zálivu a energetické infrastruktury v regionu.
Al-Džazíra uvedla, že březnové útoky dronů na katarský Ras Laffan byly připisovány aktérům napojeným na Írán . Pro evropské odběratele tak konflikt představuje víc než jediný problém s přepravou – ohrožuje současně těžbu, zpracování i námořní dopravu.
Vysoké velkoobchodní ceny samy o sobě představují další riziko. Odrazují obchodníky od nákupu plynu do zásobníků právě v době, kdy ho Evropa potřebuje doplnit před zimou .
Může vzniknout nepříjemná spirála: nízké zásoby zvýší zimní ceny, vysoké ceny omezí doplňování a případná chladná vlna pak zvýší pravděpodobnost omezení poptávky nebo napětí v dodávkách.
Pondělní propad cen odráží především úlevu z dočasného zastavení bojů, nikoli odstranění základních problémů evropské energetiky. Zásoby jsou na tuto část roku nízké, část katarské kapacity LNG může být mimo provoz několik let, Hormuzský průliv funguje jen částečně a předchozí dohoda mezi USA a Íránem už jednou ztroskotala.
Pokles cen je proto dobrou zprávou pro trh, ale zatím jen křehkou. Jakákoli nová eskalace může evropský plyn znovu rychle zdražit.