Evropská komise původně odhadovala celkové náklady na zhruba 10 až 13 miliard eur během tříletého přechodného období, tedy asi 3,4 až 4,3 miliardy eur ročně pro mobilní operátory . Rozsah GSMA – až 40 miliard eur – tak představuje 3–4násobný nárůst oproti hornímu odhadu Komise. Právě tento rozdíl je jádrem ostrého politického sporu o to, zda je odstranění Huawei a ZTE zvládnutelné, nebo zakazující.
Podle reportáže Politico, která se opírá o zjištění GSMA Intelligence, vypadá rozpis celkové částky následovně :
Tyto tři kategorie tvoří celkový rozsah 30–40 miliard eur.
Kromě přímých nákladů na výměnu zařízení GSMA předpokládá dalších 8,5 miliardy eur nepřímých nákladů v letech 2027 až 2030 v důsledku snížené konkurence mezi dodavateli. Logika je taková, že vyloučení Huawei a ZTE zúží trh dodavatelů, což povede k vyšším cenám od zbývajících výrobců (především Nokie a Ericssonu) a menšímu konkurenčnímu tlaku na ceny zařízení .
Několik analytiků a nezávislých výzkumníků proti číslům GSMA ostře vystoupilo.
Hosuk Lee-Makiyama, ředitel Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE), řekl pro Politico, že odhady GSMA jsou „hrubé, nikoli přírůstkové“ – tedy že studie nezohledňuje náklady na výměnu, které by operátoři stejně museli vynaložit v rámci běžných modernizací sítí . Širší práce ECIPE varují, že plošné bezpečnostní zákazy dodavatelů uvalují na evropské operátory neúměrné náklady a riskují zpomalení zavádění 5G bez odpovídajícího bezpečnostního přínosu .
Ještě dramatičtější je stanovisko nezávislé výzkumné společnosti Strand Consult. Ta ve své protianalýze odhadla skutečné jednorázové náklady na pouhých 3,5 miliardy dolarů (v přepočtu asi 3,2 miliardy eur) – tedy zhruba 1/16 částky uváděné GSMA . Analýza Strand Consult, která byla předložena agentuře ENISA (Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost), argumentuje tím, že GSMA výrazně nadhodnotila jak objem již nasazeného zařízení Huawei a ZTE, tak složitost jeho výměny . Strand Consult uvedla, že v předchozích třech letech (k roku 2019) nakoupili evropští operátoři zařízení pro rádiové přístupové sítě (RAN) za zhruba 8,75 miliardy dolarů, přičemž 40 % pocházelo od Huawei a ZTE – což podle nich naznačuje, že nahraditelná základna je mnohem menší, než GSMA tvrdí .
Jádrem sporu je metodika: studie objednané operátory přinášejí vysoká čísla, která podporují argumenty pro kompenzace z EU nebo odklady politiky, zatímco nezávislé a pro-konkurenční analýzy produkují mnohem nižší čísla, která naznačují, že zákaz je zvládnutelný.
Několik faktorů vzbudilo pochybnosti o důvěryhodnosti projekcí nákladů ze strany GSMA:
Členství zahrnuje Huawei: GSMA je globální obchodní sdružení, jehož členem je i samotný Huawei, společně s evropskými operátory, kteří si studii objednali. To vytváří inherentní střet zájmů – hlavní číslo zprávy slouží politickým zájmům jak Huawei (který těží z vysokých čísel „nákladů na odstranění“, jež mohou odradit od zákazů), tak operátorů (kteří chtějí vyšší kompenzace z EU) .
Precedens z roku 2019: V červnu 2019 GSMA předpověděla, že zákaz čínských dodavatelů z evropské 5G sítě přidá 55 miliard eur (62 miliard dolarů) na nákladech a zpozdí zavádění o 18 měsíců . Téhož roku Strand Consult zveřejnila svou protianalýzu odhadující skutečné náklady na výměnu na pouhých 3,5 miliardy dolarů – zhruba 1/16 částky GSMA .
Opakující se vzorec: Kritici tvrdí, že GSMA má konzistentní historii vytváření vysokých odhadů nákladů, které jsou v souladu s lobbistickými zájmy jejích členů, zatímco nezávislí analytici opakovaně přicházejí s mnohem nižšími čísly .
Debata o nákladech se odehrává na pozadí rychle se zpřísňujícího regulačního prostředí.
Revidovaný akt o kybernetické bezpečnosti (navržen v lednu 2026): Evropská komise v lednu 2026 představila revizi aktu o kybernetické bezpečnosti EU, jejímž cílem je umožnit povinné vyloučení „vysoce rizikových dodavatelů ze třetích zemí“ z mobilních telekomunikačních sítí a další kritické infrastruktury . Tento akt má posunout dosavadní nezávazná doporučení k právně vymahatelným zákazům.
Pokrytí 18 sektorů: Samostatná studie KPMG, kterou si objednala Čínská obchodní komora při EU (CCCEU), odhadla, že by fázové vyřazení čínských dodavatelů z 18 kritických odvětví EU v letech 2026 až 2030 stálo 367,8 miliardy eur – což ilustruje obrovský rozsah širšího regulačního tlaku .
Doporučení Komise z května 2026: Dne 4. května 2026 Evropská komise formálně doporučila členským státům, aby vyloučily zařízení Huawei a ZTE ze své konektivitní infrastruktury, což představuje významné zpřísnění oproti dřívějším dobrovolným pokynům směrem k závazným pravidlům v rámci připravovaného rámce aktu o kybernetické bezpečnosti .
Stanovisko poradce Soudního dvora EU z března 2026: V souladu s předchozí judikaturou SDEU toto stanovisko v zásadě potvrzuje, že členské státy mohou uvalovat zákazy na dodavatele založené na národní bezpečnosti podle práva EU, pokud jsou přiměřené a nediskriminační.
Závazek Německa z roku 2024: Německo se v roce 2024 dohodlo na odstranění komponentů Huawei ze svých 5G jádrových sítí do konce roku 2026, a to v rámci fázové dohody mezi německou vládou a operátory, jako je Deutsche Telekom.
| Položka | GSMA Intelligence (červenec 2026) | Evropská komise | Strand Consult (2019) |
|---|---|---|---|
| Celkové přímé náklady | 30–40 miliard eur | 10–13 miliard eur | ~3,5 miliardy dolarů (3,2 miliardy eur) |
| Mobilní sítě | 16–22 miliard eur | N/A | N/A |
| Pevné sítě | 5 miliard eur | N/A | N/A |
| Transportní sítě | 9–12 miliard eur | N/A | N/A |
| Nepřímé náklady (2027–2030) | 8,5 miliardy eur | N/A | N/A |
Částku 30–40 miliard eur je nejlépe chápat jako jeden bod v širokém spektru věrohodných odhadů, nikoli jako objektivní náklady. Spor není jen o čísla, ale o metodiku a zájmy: studie objednané operátory přinášejí vysoká čísla podporující argumenty pro financování z EU nebo odklady politik; nezávislé a pro-konkurenční analýzy produkují mnohem nižší čísla, která naznačují, že zákaz je zvládnutelný. Jak se politici v EU pohybují směrem k tomu, aby se vyloučení dodavatelů stalo právně závazným, skutečné náklady se ukážou až po dokončení první vlny výměn.
Evropská komise původně odhadovala celkové náklady na zhruba 10 až 13 miliard eur během tříletého přechodného období, tedy asi 3,4 až 4,3 miliardy eur ročně pro mobilní operátory . Rozsah GSMA – až 40 miliard eur – tak představuje 3–4násobný nárůst oproti hornímu odhadu Komise. Právě tento rozdíl je jádrem ostrého politického sporu o to, zda je odstranění Huawei a ZTE zvládnutelné, nebo zakazující.
Podle reportáže Politico, která se opírá o zjištění GSMA Intelligence, vypadá rozpis celkové částky následovně :
Tyto tři kategorie tvoří celkový rozsah 30–40 miliard eur.
Kromě přímých nákladů na výměnu zařízení GSMA předpokládá dalších 8,5 miliardy eur nepřímých nákladů v letech 2027 až 2030 v důsledku snížené konkurence mezi dodavateli. Logika je taková, že vyloučení Huawei a ZTE zúží trh dodavatelů, což povede k vyšším cenám od zbývajících výrobců (především Nokie a Ericssonu) a menšímu konkurenčnímu tlaku na ceny zařízení .
Několik analytiků a nezávislých výzkumníků proti číslům GSMA ostře vystoupilo.
Hosuk Lee-Makiyama, ředitel Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE), řekl pro Politico, že odhady GSMA jsou „hrubé, nikoli přírůstkové“ – tedy že studie nezohledňuje náklady na výměnu, které by operátoři stejně museli vynaložit v rámci běžných modernizací sítí . Širší práce ECIPE varují, že plošné bezpečnostní zákazy dodavatelů uvalují na evropské operátory neúměrné náklady a riskují zpomalení zavádění 5G bez odpovídajícího bezpečnostního přínosu .
Ještě dramatičtější je stanovisko nezávislé výzkumné společnosti Strand Consult. Ta ve své protianalýze odhadla skutečné jednorázové náklady na pouhých 3,5 miliardy dolarů (v přepočtu asi 3,2 miliardy eur) – tedy zhruba 1/16 částky uváděné GSMA . Analýza Strand Consult, která byla předložena agentuře ENISA (Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost), argumentuje tím, že GSMA výrazně nadhodnotila jak objem již nasazeného zařízení Huawei a ZTE, tak složitost jeho výměny . Strand Consult uvedla, že v předchozích třech letech (k roku 2019) nakoupili evropští operátoři zařízení pro rádiové přístupové sítě (RAN) za zhruba 8,75 miliardy dolarů, přičemž 40 % pocházelo od Huawei a ZTE – což podle nich naznačuje, že nahraditelná základna je mnohem menší, než GSMA tvrdí .
Jádrem sporu je metodika: studie objednané operátory přinášejí vysoká čísla, která podporují argumenty pro kompenzace z EU nebo odklady politiky, zatímco nezávislé a pro-konkurenční analýzy produkují mnohem nižší čísla, která naznačují, že zákaz je zvládnutelný.
Několik faktorů vzbudilo pochybnosti o důvěryhodnosti projekcí nákladů ze strany GSMA:
Členství zahrnuje Huawei: GSMA je globální obchodní sdružení, jehož členem je i samotný Huawei, společně s evropskými operátory, kteří si studii objednali. To vytváří inherentní střet zájmů – hlavní číslo zprávy slouží politickým zájmům jak Huawei (který těží z vysokých čísel „nákladů na odstranění“, jež mohou odradit od zákazů), tak operátorů (kteří chtějí vyšší kompenzace z EU) .
Precedens z roku 2019: V červnu 2019 GSMA předpověděla, že zákaz čínských dodavatelů z evropské 5G sítě přidá 55 miliard eur (62 miliard dolarů) na nákladech a zpozdí zavádění o 18 měsíců . Téhož roku Strand Consult zveřejnila svou protianalýzu odhadující skutečné náklady na výměnu na pouhých 3,5 miliardy dolarů – zhruba 1/16 částky GSMA .
Opakující se vzorec: Kritici tvrdí, že GSMA má konzistentní historii vytváření vysokých odhadů nákladů, které jsou v souladu s lobbistickými zájmy jejích členů, zatímco nezávislí analytici opakovaně přicházejí s mnohem nižšími čísly .
Debata o nákladech se odehrává na pozadí rychle se zpřísňujícího regulačního prostředí.
Revidovaný akt o kybernetické bezpečnosti (navržen v lednu 2026): Evropská komise v lednu 2026 představila revizi aktu o kybernetické bezpečnosti EU, jejímž cílem je umožnit povinné vyloučení „vysoce rizikových dodavatelů ze třetích zemí“ z mobilních telekomunikačních sítí a další kritické infrastruktury . Tento akt má posunout dosavadní nezávazná doporučení k právně vymahatelným zákazům.
Pokrytí 18 sektorů: Samostatná studie KPMG, kterou si objednala Čínská obchodní komora při EU (CCCEU), odhadla, že by fázové vyřazení čínských dodavatelů z 18 kritických odvětví EU v letech 2026 až 2030 stálo 367,8 miliardy eur – což ilustruje obrovský rozsah širšího regulačního tlaku .
Doporučení Komise z května 2026: Dne 4. května 2026 Evropská komise formálně doporučila členským státům, aby vyloučily zařízení Huawei a ZTE ze své konektivitní infrastruktury, což představuje významné zpřísnění oproti dřívějším dobrovolným pokynům směrem k závazným pravidlům v rámci připravovaného rámce aktu o kybernetické bezpečnosti .
Stanovisko poradce Soudního dvora EU z března 2026: V souladu s předchozí judikaturou SDEU toto stanovisko v zásadě potvrzuje, že členské státy mohou uvalovat zákazy na dodavatele založené na národní bezpečnosti podle práva EU, pokud jsou přiměřené a nediskriminační.
Závazek Německa z roku 2024: Německo se v roce 2024 dohodlo na odstranění komponentů Huawei ze svých 5G jádrových sítí do konce roku 2026, a to v rámci fázové dohody mezi německou vládou a operátory, jako je Deutsche Telekom.
| Položka | GSMA Intelligence (červenec 2026) | Evropská komise | Strand Consult (2019) |
|---|---|---|---|
| Celkové přímé náklady | 30–40 miliard eur | 10–13 miliard eur | ~3,5 miliardy dolarů (3,2 miliardy eur) |
| Mobilní sítě | 16–22 miliard eur | N/A | N/A |
| Pevné sítě | 5 miliard eur | N/A | N/A |
| Transportní sítě | 9–12 miliard eur | N/A | N/A |
| Nepřímé náklady (2027–2030) | 8,5 miliardy eur | N/A | N/A |
Částku 30–40 miliard eur je nejlépe chápat jako jeden bod v širokém spektru věrohodných odhadů, nikoli jako objektivní náklady. Spor není jen o čísla, ale o metodiku a zájmy: studie objednané operátory přinášejí vysoká čísla podporující argumenty pro financování z EU nebo odklady politik; nezávislé a pro-konkurenční analýzy produkují mnohem nižší čísla, která naznačují, že zákaz je zvládnutelný. Jak se politici v EU pohybují směrem k tomu, aby se vyloučení dodavatelů stalo právně závazným, skutečné náklady se ukážou až po dokončení první vlny výměn.