Baltský poplach vs. vojenská realita: Před čím vlastně Lotyšsko a Litva varují?

V polovině července 2026 se Evropou nesla vlna koordinovaných varování z Pobaltí. Lotyšský premiér Andris Kulbergs v rozhovoru pro Euronews uvedl, že Rusko stupňuje hybridní hrozby právě proto, že na Ukrajině prohrává, a že za nárůstem pokusů o přechod hranic z Běloruska stojí „nejvyšší patra ruské mafie“. Putin podle něj potřebuje „ryché vítězství“, které by odvrátilo pozornost od neúspěchů na bojišti . Litevský prezident Gitanas Nausėda prohlásil, že zpravodajské služby naznačují, že Rusko plánuje „omezené kinetické operace pravděpodobně zaměřené na kritickou infrastrukturu“ v Pobaltí nebo v Polsku, ačkoli konkrétní místo ani čas nebyly identifikovány . Ministr obrany Robertas Kaunas šel ještě dál, když argumentoval, že protože Rusko nemůže vyhrát na Ukrajině, „Kreml, Putin, potřebuje novou eskalaci, nějaké nové vítězství, a Pobaltí a Polsko jsou nejbližším cílem“ . Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski samostatně varoval, že by Rusko mohlo zinscenovat operaci pod „falešnou vlajkou“ s použitím ukrajinských dronů .

Spolu s těmito ostrými varováními však zazněla i opatrnější zpráva: na hranicích Pobaltí nelze pozorovat žádné konvenční ruské přesuny vojsk. Všichni vysocí litevští vojenští a obranní činitelé to jednotně potvrdili, což odráží záměrné analytické rozlišení mezi hrozbou hybridních útoků a absencí příprav na pozemní válku.

Co Lotyšsko skutečně dělá

Lotyšsko již zpřísnilo bezpečnost u některých konkrétních míst kritické infrastruktury – u vodní elektrárny na řece Daugavě proti proudu od Rigy a u strategického podzemního zásobníku plynu v Inčukalns – a to na základě zpravodajských informací o možných ruských sabotážích a hybridních útocích . Kulbergs požádal NATO o další systémy protivzdušné obrany, více spojeneckých vojáků a urychlené zavedení lotyšsko-ukrajinského protidronového systému .

Jednotné stanovisko litevského obranného establishmentu

Následující výroky litevských činitelů směřují ke stejnému závěru:

• Ministr obrany Robertas Kaunas (15. července): „Nepozorujeme budování ruských vojsk u našich hranic. V současné době nehrozí žádné konvenční nebezpečí.“
• Náčelník generálního štábu generál Raimundas Vaikšnoras (20. července): „V současné době není patrná žádná hrozba konvenční ruské vojenské agrese vůči Litvě nebo ostatním pobaltským státům.“
• Litevské ministerstvo obrany (29. června): „V současné době neexistují žádné náznaky, že by se Rusko připravovalo na rozsáhlý vojenský útok na pobaltské státy.“
• Litevský velvyslanec při NATO Darius Jauniškis (2. července): „Pravděpodobně bychom neměli očekávat konvenční hrozby… Nejprve bych přemýšlel o prvcích hybridní války.“
• Vrchní poradce pro národní bezpečnost Deivydas Matulenis (21. července): Oficiálně popřel zvěsti o bezprostřední ruské vojenské invazi a označil pravděpodobnost konvenčního útoku za „nulovou“ .

Následující tabulka shrnuje konzistentní postoj všech pobaltských činitelů:

Rozměr hrozby	Hodnocení
Konvenční vojenská invaze	Žádné pozorovatelné přesuny. Všichni vojenští a politickí lídři ji hodnotí jako nepravděpodobnou nebo ne bezprostřední .
Hybridní útoky / sabotáže	Vysoká a rostoucí. Zpravodajské služby potvrzují, že Rusko plánuje provokace – pravděpodobně proti energetické, dopravní a rozvodné infrastruktuře – s využitím sabotáží, dronů, kyberútoků a operací pod falešnou vlajkou .
Strategický motiv	Putin potřebuje „ryché vítězství“ nebo odvedení pozornosti, zatímco Rusko zápolí na Ukrajině. Pobaltí a Polsko jsou nejbližšími dostupnými cíli .

Proč do sebe oba obrazy zapadají

Varování a hodnocení absence přesunů si neodporují. Pobaltští lídři nevyhlašují poplach kvůli konvenční pozemní válce, ale kvůli hybridní kampani v šedé zóně – sabotážím, kybernetickým operacím, průnikům dronů a instrumentalizované migraci – jejímž cílem je otestovat odhodlání NATO podle článku 5, aniž by vyvolala rozsáhlou vojenskou odpověď . Jak uvedl litevský velvyslanec při NATO, prvky hybridní války jsou „pravděpodobně nejsnáze proveditelné“ .

Toto rozlišení je důležité pro připravenost. Pobaltské státy již podnikají konkrétní kroky: zpevňují energetickou infrastrukturu, žádají NATO o další protivzdušnou obranu a integrují protidronové systémy. Hrozba je reálná, ale není to ta, která se dostává na titulní stránky.