Při útoku zahynulo 10 lidí: ukrajinský přístavní pilot a devět zahraničních členů posádky ze Sýrie a Indie . Indické ministerstvo zahraničí potvrdilo, že mezi mrtvými jsou čtyři indičtí občané a jeden je těžce zraněn
. Osm členů posádky se podařilo zachránit během noci
. Jednalo se o nejsmrtonosnější útok na obchodní loď v Černém moři od začátku války. Ukrajinské úřady uvedly, že ruské útoky zabily jen v červenci v Oděské oblasti nejméně 28 lidí
.
Útok na Golden Leo byl poslední kapkou v sérii odchodů komerčních provozovatelů, kteří shodně uváděli nepřijatelné riziko pro lodě a posádky.
Kernel Holding, největší ukrajinský vývozce obilí, jako první zareagoval. Pozastavil veškerý provoz v přístavu Čornomorsk 13. července po ruských útocích z 10. až 12. července, které společnost označila za jedny z nejmasivnějších válečných úderů za celý konflikt . Útoky poškodily zhruba 45 000 metrických tun pšenice a 9 000 metrických tun slunečnicového oleje v jeho terminálu
. Kernel uvedl, že není jasné, kdy bude možné provoz obnovit
.
Maersk, největší světový kontejnerový přepravce, následoval 22. července. Oznámil okamžité pozastavení své služby přes Černomořský rybářský přístav v Čornomorsku a přesměrování nákladu do rumunské Constanty . Maersk svůj krok zdůvodnil zhoršující se bezpečnostní situací a uvedl, že kvůli zvýšenému riziku pro plavidla a posádky již nemůže zaručit bezpečné doručení nákladu do ukrajinských přístavů
.
Do 23. července vedly tyto odchody k faktickému zastavení veškeré dopravy. Ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj potvrdil, že majitelé lodí dočasně pozastavili příjezdy všech plavidel pro zemědělský vývoz. „Je to rozhodnutí majitelů lodí. Ukrajina jako stát žádná omezení nezavedla," uvedl Vysockyj .
Pozastavení přímo zasáhlo jeden z největších světových koridorů pro vývoz obilí. Ukrajina v důsledku útoků a odchodu provozovatelů přišla zhruba o třetinu své kapacity vývozu obilí přes Černé moře . Dopad byl měřitelný v reálném čase: počet připlouvajících obchodních lodí klesl 21. července na pouhé 3, zatímco před eskalací jich denně připlouvalo v průměru 8
. Do 23. července tento počet klesl na nulu
.
V reakci na krizi požádal ukrajinský úřadující ministr zahraničí Andrij Sybiha o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, které je naplánováno na 27. července . Sybiha uvedl, že ruské síly v posledních dnech zaútočily nejméně na tři civilní nákladní lodě, přičemž desítky členů posádek byly zabity nebo zraněny
. Zasedání bylo výslovně požádáno, aby se zabývalo útoky, které ochromily černomořský obchodní koridor v době vrcholící sklizně
.
Narušení ukrajinského vývozu mělo okamžitý dopad na mezinárodní komoditní trhy. Agentura Reuters a další média uvedla, že zesílené útoky na přístavy a obilné lodě poslaly ceny pšenice prudce vzhůru . Obavy z nedostatku ještě prohloubilo současné narušení na ruské straně: ukrajinská kampaň dronů proti ruským plavidlům v Azovském moři donutila Moskvu pozastavit plavbu přes Don-Azovský kanál a Kerčský průliv, kudy prochází zhruba čtvrtina ruského vývozu obilí
.
Do 23. července 2026 přivedla cílená ruská vojenská kampaň komerční dopravu do ukrajinských černomořských přístavů do úplného zastavení. Smrtící raketový útok na loď Golden Leo z 19. července (10 mrtvých) byl bodem zlomu, který přesvědčil majitele lodí a provozovatele, jako jsou Maersk a Kernel, aby odešli. Následky jsou závažné: zhruba třetinové snížení kapacity ukrajinského vývozu obilí přes Černé moře, kolaps počtu připlouvajících lodí na nulu, mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN naplánované na 27. července a prudký růst světových cen pšenice, protože trhy zohlednily ztrátu jedné z nejdůležitějších světových zemědělských obchodních tras.