Libanonský prezident Aoun míří do Bílého domu. Rozhodne se o stažení Izraele i odzbrojení Hizballáhu

Libanonský prezident Joseph Aoun se 21. července 2026 setkává v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem – jde o první návštěvu libanonské hlavy státu ve Washingtonu od roku 2009. Hlavním bodem jednání je záchrana a posílení trilaterální rámcové dohody podepsané 26. června 2026, která zavazuje Izrael k postupnému stažení z jižního Libanonu a libanonské ozbrojené síly (LAF) k převzetí bezpečnosti a odzbrojení Hizballáhu . Aounovým prvořadým cílem je získat americký pákový efekt k vynucení izraelského stažení a zajistit konkrétní vojenskou a finanční podporu pro LAF, která se chystá na mimořádně citlivou vnitrobezpečnostní misi.

Trilaterální rámcová dohoda (26. června 2026)

• Zprostředkovaná 14bodová dohoda byla podepsána ve Washingtonu Libanonem, Izraelem a Spojenými státy po čtyřech dnech přímých jednání .
• Požaduje fázované, sekvenční stažení Izraele z okupovaných oblastí jižního Libanonu, přičemž LAF mají převzít bezpečnostní kontrolu .
• Na libanonské straně dohoda zavazuje k odzbrojení všech nestátních ozbrojených skupin – tedy Hizballáhu – a k demontáži jeho teroristické infrastruktury. Byl vytvořen americký, třetí stranou vedený ověřovací mechanismus, který má řešit nedostatky předchozích dohod založených na UNIFIL .
• Důvěrná bezpečnostní příloha obsahuje podrobný harmonogram odzbrojování a postupného přeskupení izraelské armády .

Odmítnutí Hizballáhem a bezprostřední rizika

Dohoda čelí vážným překážkám. Vůdce Hizballáhu Naim Kásem ji den po podpisu odmítl s tím, že jde o „kapitulaci před Izraelem“, a varoval, že vynucování odzbrojení by mohlo vyvolat občanskou válku . Dohoda vyvolala bouřlivé protesty v Bejrútu, a to jak ze strany příznivců Hizballáhu, tak jeho kritiků . Dne 19. července Trump oznámil, že Izrael a Libanon souhlasí s příměřím, ale izraelští představitelé dali najevo, že se nestáhnou, dokud nebude Hizballáh prokazatelně odzbrojen .

Co Aoun od USA očekává

Aoun přijíždí do Washingtonu s jasným, vícedílným programem:

• Americký tlak na Izrael, aby se stáhl: Aoun chce, aby Trump přiměl Izrael k plnění jeho závazků. Izraelské síly zůstávají v jižním Libanonu rozmístěny a Aoun prohlásil, že požádá Trumpa, aby „donutil Izrael k odchodu“ dříve, než dojde k nasazení LAF .
• Písemný plán odzbrojení Hizballáhu: Aoun Trumpovi předkládá písemný návrh, který podrobně popisuje, jak postupně vyřadit z provozu arzenál Hizballáhu. Cílem je prokázat vážnost libanonského státu a předejít případné Trumpově úvaze pozvat k odzbrojení syrské jednotky – myšlence, kterou Aoun rozhodně odmítá .
• Vojenská a finanční podpora pro LAF: Aoun usiluje o americké finance, vybavení a výcvik pro posílení kapacity libanonské armády, aby mohla bezpečnostní misi zvládnout, aniž by byla nucena do přímé konfrontace s Hizballáhem, kterou by pravděpodobně nevyhrála .
• Finanční prostředky na obnovu: Doufá také v uvolnění mezinárodní pomoci na obnovu válečných škod v jižním Libanonu .

Proč je toto setkání klíčové

Analytici popisují summit Trump–Aoun jako kritický moment. Dohoda je křehká, Hizballáh s ní nesouhlasil, LAF jsou nedostatečně vybavené a Trumpův transakční přístup k zahraniční politice – včetně koketování s myšlenkou nasazení syrských jednotek – přidává na nejistotě . Aoun, bývalý velitel armády, potřebuje, aby USA považovaly LAF za hlavního implementačního partnera a nešly cestou jeho obcházení .