Cena TTF vyskočila jen 13. července o 3,35 % a k růstu došlo již 7. července po prvních útocích na lodě . Průliv zůstává fakticky zónou bojů, přičemž údery a protiúdery pokračovaly i třetí víkend v řadě, až do 14. července .

Kriticky nízké zásoby plynu v Evropě

Tuhá zima 2025/2026 vyčerpala evropské zásobníky mnohem více, než je obvyklé. V polovině července 2026 jsou zásobníky v Evropské unii naplněny zhruba na 51–52 % své pracovní kapacity. To je přibližně o 15 procentních bodů méně, než činí pětiletý sezónní průměr pro toto období . Jedná se o nejnižší stav zásob v tomto ročním období za posledních 15 let . Aby EU dosáhla svého cíle 90% naplněnosti do 1. listopadu, musela by v nadcházejících zhruba 108 dnech doplnit dalších 39 procentních bodů – tempo, které současné letní injektáže zdaleka neodpovídají . Podle prognóz poradenské společnosti Wood Mackenzie by Evropa mohla vstoupit do zimy jen s 76% naplněností zásobníků, což by bylo nejméně za 15 let .

Nízké zásoby vytvářejí obrovskou a naléhavou poptávku po dodávkách LNG právě ve chvíli, kdy je jejich doprava přes Hormuzský průliv ohrožena.

Strukturální zranitelnost trhu s LNG

Evropa je po ztrátě většiny ruského plynu dodávaného plynovody nyní téměř zcela závislá na dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Globální trh s LNG je ale strukturálně napjatý: tuhá zima vyčerpala zásoby i v Asii a v roce 2026 je uváděna do provozu jen omezená nová zkapalňovací kapacita . V dlouhodobějším horizontu by situaci mohla dále zkomplikovat připravovaná evropská legislativa omezující emise metanu . Jakékoli delší přerušení dopravy přes Hormuzský průliv – kudy prochází významný podíl celosvětových zásilek LNG – by přímo ohrozilo schopnost Evropy naplnit zásobníky před zimou.

Jak se tyto faktory spojují v krizi

Čtyři výše popsané faktory vytvářejí samoposilující se spirálu:

1. Blokáda Hormuzského průlivu přímo ohrožuje okrajové dodávky LNG, které Evropa naléhavě potřebuje.
2. Vyprázdněné zásobníky nenechávají Evropě žádnou rezervu – každá nedodaná zásilka LNG znamená trvalý výpadek, který nelze později dohnat.
3. Napjatá globální nabídka LNG znamená, že jinde je k dispozici jen velmi málo náhradních dodávek a jejich přesměrování je nákladné a pomalé.
4. Cenový signál – ceny plynu v Evropě jsou již nyní o 48 % vyšší než před rokem – dále zatěžuje rozpočty domácností i průmyslu a zvyšuje riziko ničení poptávky nebo vládních zásahů.

Koordinacní skupina pro plyn Evropské komise sice 1. července prohlásila, že „bezpečnost dodávek plynu v EU pro příští zimu není bezprostředně ohrožena“, zároveň však připustila, že zásoby zůstávají pod předkrizovým průměrem, a potvrdila, že by postačovalo 80% naplnění – hranice, která je nyní nejistá . Skutečné riziko se vykrystalizuje letos na podzim: pokud se zásobníky nepodaří před zimou naplnit na odpovídající úroveň, stane se scénář plnohodnotné krize dodávek na začátku roku 2027 reálnou hrozbou.

Cena TTF vyskočila jen 13. července o 3,35 % a k růstu došlo již 7. července po prvních útocích na lodě . Průliv zůstává fakticky zónou bojů, přičemž údery a protiúdery pokračovaly i třetí víkend v řadě, až do 14. července .

Kriticky nízké zásoby plynu v Evropě

Tuhá zima 2025/2026 vyčerpala evropské zásobníky mnohem více, než je obvyklé. V polovině července 2026 jsou zásobníky v Evropské unii naplněny zhruba na 51–52 % své pracovní kapacity. To je přibližně o 15 procentních bodů méně, než činí pětiletý sezónní průměr pro toto období . Jedná se o nejnižší stav zásob v tomto ročním období za posledních 15 let . Aby EU dosáhla svého cíle 90% naplněnosti do 1. listopadu, musela by v nadcházejících zhruba 108 dnech doplnit dalších 39 procentních bodů – tempo, které současné letní injektáže zdaleka neodpovídají . Podle prognóz poradenské společnosti Wood Mackenzie by Evropa mohla vstoupit do zimy jen s 76% naplněností zásobníků, což by bylo nejméně za 15 let .

Nízké zásoby vytvářejí obrovskou a naléhavou poptávku po dodávkách LNG právě ve chvíli, kdy je jejich doprava přes Hormuzský průliv ohrožena.

Strukturální zranitelnost trhu s LNG

Evropa je po ztrátě většiny ruského plynu dodávaného plynovody nyní téměř zcela závislá na dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Globální trh s LNG je ale strukturálně napjatý: tuhá zima vyčerpala zásoby i v Asii a v roce 2026 je uváděna do provozu jen omezená nová zkapalňovací kapacita . V dlouhodobějším horizontu by situaci mohla dále zkomplikovat připravovaná evropská legislativa omezující emise metanu . Jakékoli delší přerušení dopravy přes Hormuzský průliv – kudy prochází významný podíl celosvětových zásilek LNG – by přímo ohrozilo schopnost Evropy naplnit zásobníky před zimou.

Jak se tyto faktory spojují v krizi

Čtyři výše popsané faktory vytvářejí samoposilující se spirálu:

1. Blokáda Hormuzského průlivu přímo ohrožuje okrajové dodávky LNG, které Evropa naléhavě potřebuje.
2. Vyprázdněné zásobníky nenechávají Evropě žádnou rezervu – každá nedodaná zásilka LNG znamená trvalý výpadek, který nelze později dohnat.
3. Napjatá globální nabídka LNG znamená, že jinde je k dispozici jen velmi málo náhradních dodávek a jejich přesměrování je nákladné a pomalé.
4. Cenový signál – ceny plynu v Evropě jsou již nyní o 48 % vyšší než před rokem – dále zatěžuje rozpočty domácností i průmyslu a zvyšuje riziko ničení poptávky nebo vládních zásahů.

Koordinacní skupina pro plyn Evropské komise sice 1. července prohlásila, že „bezpečnost dodávek plynu v EU pro příští zimu není bezprostředně ohrožena“, zároveň však připustila, že zásoby zůstávají pod předkrizovým průměrem, a potvrdila, že by postačovalo 80% naplnění – hranice, která je nyní nejistá . Skutečné riziko se vykrystalizuje letos na podzim: pokud se zásobníky nepodaří před zimou naplnit na odpovídající úroveň, stane se scénář plnohodnotné krize dodávek na začátku roku 2027 reálnou hrozbou.